Hlavní obsah

Kdo jsou Motoristé? Žluté vesty z Bělé pod Bezdězem

Petr Holub
reportér
Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

„Na českém venkově nedáte bez auta ani ránu,“ shrnuje politolog Valeš hlavní motiv těch, kdo volí stranu Motoristů. Na snímku předseda strany Petr Macinka při příjezdu na Pražský hrad.

Jako po každých volbách, i tentokrát Sněmovnu zpestří nová strana. A nikde není psáno, že rychle skončí. Motoristé mohou spoléhat na podporu od zaměstnanců velkých automobilek i značné části venkovské populace.

Článek

Hnutí Žlutých vest několikrát po sobě zablokovalo dopravu v celé Francii včetně Paříže. Důvodem byla ekologická daň, kterou před sedmi lety prezident Emmanuel Macron uvalil na benzin. Podobné zvěsti na téma, že Evropská unie zavede emisní povolenky na pohonné hmoty známé i pod zkratkou ETS2, přivedly v Česku do Sněmovny stranu Motoristé sobě.

S tím, že se partaj Petra Macinky a Filipa Turka do Sněmovny dostane, se počítalo už předem. Jen se nevědělo, kde vezmou potřebné hlasy.

„Už když přišla čísla z nejmenších volebních okrsků, tak byli vysoko nad pěti procenty. Bylo jasné, že nejsou městskou stranou, ale že mají podporu i daleko na venkově,“ shrnuje hlavní překvapení politolog Západočeské univerzity Lukáš Valeš. Když se volební výsledky kompletovaly statistikami z velkých měst, šla bilance Motoristů mírně dolů, až se zastavila na úrovni 6,8 procenta.

„Na českém venkově nedáte bez auta ani ránu a jakékoli omezení mobility by byla katastrofa,“ shrnuje politolog hlavní motiv, na kterém mohlo vzniknout silné hnutí.

Příznivce Motoristů lze nejsnadněji najít v nejmenších obcích a spíše zapadlých městech typu Skuteč, Vamberk, Bělá pod Bezdězem nebo Hodkovice nad Mohelkou, kde je podpořila až desetina voličů.

Proč namísto operativních protestů ve stylu Žlutých vest poslali tuzemští venkované své zástupce rovnou do Parlamentu, je podle politologa Valeše hlavně projevem zoufalství. „Došlo k takové fragmentaci politické scény, že není jasné, jaká partaj – a jestli vůbec nějaká – by jejich požadavky vzala za své,“ uvedl.

Silná podpora z fabrik na auta

Obavy z emisních povolenek nejsou jediným motivem protestního hnutí. Evropský automobilový průmysl prochází transformací a to může znamenat, že úřady zakážou vozidla s dieselovými a benzinovými motory, kterým dává zdejší populace přednost, a ještě přitom ohrozí stabilitu automobilek, které vozy s těmito motory vyrábějí.

O tom svědčí, že nadprůměrný výsledek nad osm procent zaznamenali kandidáti Motoristů v širokém okolí těchto fabrik. Největší je region v sousedství mladoboleslavské Škody, který sahá od Kladna až po Jičín. V samotné Mladé Boleslavi a nejbližším okolí se Motoristé dostali nad devět procent, přes tuto hranici se ovšem vyšvihli v již zmíněné Bělé pod Bezdězem (rovněž počítáno dohromady s blízkými obcemi), případně ve Velvarech, Mnichově Hradišti či Mšenu u Mělníka.

Druhá centrála škodovky v Kvasinách zajistila Macinkovi a Turkovi více než osmiprocentní podporu v širokém pásu země od Dvora Králové až po Lanškroun.

Blízkost kolínské továrny Toyota může posloužit za vysvětlení, proč v průměru přes osm procent vykazují výsledky Motoristů v regionu od Kostelce nad Černými lesy a Uhlířských Janovic až po Nymburk a Týnec nad Labem.

Jen omezený vliv na politiku naopak prokazuje třetí výrobce, Hyundai z podbeskydských Nošovic. Přes osm procent získali Motoristé v samotných Nošovicích a už jen v pár větších vesnicích podél místní řeky Morávky.

Když volby ovlivňují dálnice

Mapa volebních výsledků vykazuje další dvě zvláštnosti. Přes 13 procent si Motoristé připsali v regionu okolo městečka Chrást. Tamní starosta Vojtěch Krňanský totiž vedl jejich kandidátku v Pardubickém kraji.

Nebyl to však jediný důvod. Poblíž Chrastu, u vesnice Ostrov, skončila před třemi lety výstavba dálnice D35 a její další úsek do Vysokého Mýta se podle plánu otevírá až napřesrok. Nedokončená dálnice znamená nepříjemnosti, především zvýšený provoz po místních okreskách. To by nemělo straně Motoristů pomáhat, Macinkovi s Turkem se však vyplatil už jen samotný fakt, že se automobilismus dostal do zdejší veřejné debaty.

Výrazně nad průměr vyrostli Motoristé také například v jižních Čechách podél osy postupně dokončované dálnice D3 mezi Veselím nad Lužnicí a Kaplicí.

Strana podporující výstavbu dálnic pak paradoxně zabodovala také v satelitech na východ od Českých Budějovic. Ve Vrátě a Dubičném její zisk překročil deset procent a této hranici se přiblížil dále na jihu v obcích Dobrá Voda, Srubec i Staré Hodějovice, tedy právě tam, kde obyvatele nová dálnice přímo odřízla od krajského města a zkomplikovala jim dostupnost škol, obchodů i zdravotních služeb. Přitom u voličů na druhé „budějovické“ straně dálnice Motoristé tak velkou pozornost nezískali.

Jednou větou: Lidé z východních satelitů volí partaj, která jim spíše zaručí, že se jejich automobilům nebudou při nutných cestách „plést pod kola“ žádné překážky v podobě neprůjezdných zón.

„Tahle strana má drive a přitahuje i mladé lidi,“ hodnotí vyhlídky Macinkovy formace do budoucna politolog Valeš. Jepičí život v případě Motoristů vylučuje, pokud budou mít nějaké výsledky – třeba pokud se jim podaří zabránit zavedení povolenek ETS2.

Doporučované