Článek
Příznivci střídmé rozpočtové politiky někdy popisují politické dějiny jako kyvadlo, které se věčně houpe mezi dvěma konkurenčními přístupy.
Nejdřív vláda šetří, ale to se časem voličům znelíbí. A tak vyhraje opozice s příslibem většího rozdávání. Když se ukáže, že nic není zadarmo a že štědrost má své náklady v podobě inflace a dražších hypoték, vrátí se k moci ti spořiví. A tak stále dokola.
V Česku jednu takovou výměnu právě zažíváme. Šetřivá vláda prohrála a nastupují rivalové, kteří utahováním opasků nikoho nestresují. Hádankou doposud bylo, jak vlídnou politiku zaplatit. U největší položky státního rozpočtu – důchodů – už je ale jedna možná odpověď na světě.
Řešením nejspíš opět bude staré dobré české „zdroje jsou“, jak před lety shrnul svou penzijní strategii někdejší premiér za ČSSD Vladimír Špidla.
Státní penzijní účet totiž směřuje v nejbližších letech – pro mnohé možná překvapivě – k přebytkům. A nejde o žádnou ironii ani o popření tolikrát opakovaných varování o dlouhodobé neudržitelnosti zdejšího systému kvůli stárnutí populace. Jen o rozdíly mezi různými horizonty budoucnosti.
Do roku 2035 času dost
Demografické nebezpečí totiž nepřijde úplně hned. Deficit důchodového systému – jak se nyní ukazuje – se má dostavit až v relativně bezpečné vzdálenosti kolem roku 2035. Do té doby je výhled v plusu. Přinejmenším podle nejnovějších rozpočtových prognóz, odvozených od souhry okolností, které se potkají právě v příštích letech.
Co zní jako fantastická zpráva, se ale může snadno otočit v prokletí, pokud nově vznikající vláda příznivé roky zneužije, dobrá čísla vyloží jako zdůvodnění k rušení reforem a nahromaděné rezervy rozdá. Program ještě není hotový, a tak se nesluší být předpojatý. Podle předvolebních programů a výroků z kampaně se ale rizikový scénář může snadno naplnit.
Na přebytkový výhled upozornila minulý týden Národní rozpočtová rada, nenápadný úřad, zřízený v roce 2017 jako dohledový orgán nad správou veřejných peněz, a to podle unijních pravidel navazujících na řeckou dluhovou krizi. Nemá žádné pravomoci, jak politiky usměrnit – kromě generování připomínek a sepisování zpráv, což je v době výdajové nekázně také cenná služba.
Vítězové voleb mají štěstí, náběh přebytků shodou okolností přesně kopíruje nadcházející volební období. A nepůjde o malé peníze. Kdyby se do systému nesahalo (sahat se ale bude, k tomu se záhy dostaneme), dostal by se v roce 2028 do plusu na úrovni půl procenta HDP. To je v dnešních cenách přes 40 miliard korun. Pro představu – jde zhruba o stejnou částku, jaká nyní takzvaně „chybí na dálnice“.
Přebytky budou samozřejmě jen dočasné. Skončí, jakmile do důchodu začne odcházet silná generace takzvaných Husákových dětí. S nimi se dostaví i náraz, o kterém se v kontextu důchodových reforem tak často mluví. Nepoměr mezi seniory a poplatníky výhledově strhne účet do hlubokých deficitů (viz graf), které si Česko jednoduše nebude moci dovolit.
Státní důchodový účet (% HDP)

Zdroj: Národní rozpočtová rada
- Přebytky mají vrcholit v roce 2032 (0,65 procenta), jejich hlavní příčinou je sebezáchovný vzorec pro výpočet každoročních valorizací. Ty by teď měly být pomalejší, v návaznosti na to, jak se v minulých letech propadly reálné mzdy.
- K růstu mezd by se mělo přihlížet až v momentě, kdy překonají propad způsobený nedávnou inflační vlnou a kupní síla přeroste svůj někdejší vrchol. Jde o obranu, aby se důchody nezvedly moc vůči odvodům z mezd, když se ekonomice nedaří.
- „Valorizace podle růstu reálné mzdy se spustí až v okamžiku, kdy reálné mzdy, které v průběhu let 2022 a 2023 výrazně poklesly, překročí svoji úroveň z roku 2021. K tomu by podle odhadů mělo dojít v roce 2027, valorizace podle reálných mezd pak vzhledem ke zpožděním započne v lednu 2029,“ odhaduje rozpočtová rada.
- Přebytky by mohly trvat déle, pokud by zůstaly v platnosti loni schválené reformy: zpomalení valorizací, snížení zápočtů mezd do nově přiznaných důchodů a pokračování v prodlužování důchodového věku i po roce 2030 ze 65 let postupně až na 67 let.
- Nová vláda bude důchodové vzorečky nejspíš předělávat a loňské úsporné mechanismy rušit. Navíc každá vláda může důchodcům sama přidat, když si na to ve Sněmovně prosadí rozpočet. Za minulých vlád ANO se to dělo. Úskalím je, že náklady se v čase kumulují; každé mimořádné pozvednutí penzí následně prodražuje každou další lednovou valorizaci.
- Přebytky na důchodovém účtu vznikají i proto, že počet důchodců v posledních letech paradoxně navzdory stárnutí populace klesal. Mezi lety 2019 až 2025 o 63 tisíc na 2,35 milionu (bez započtení důchodců ozbrojených složek). „V letech 2020 a 2021 to bylo především kvůli zvýšené úmrtnosti starších obyvatel způsobené pandemií covidu-19,“ konstatuje rozpočtová rada v novém vydání Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Bude to ale nastupující vládu příští čtyři rok zajímat? Nebo podle stranických programů dá přednost krátkému období, začne zase důchody zvedat a momentální přebytky vykáže jako důkaz svojí šikovnosti? Případně jako podklad pro opakování svérázného Babišova výroku z roku 2020 „Já nevím, co je důchodová reforma. Já vím, že budeme zvyšovat důchody“?
Reforma měla pomoci ve vzdáleném horizontu několika dekád. Pro dnešní maturanty státní penzijní systém moc dobře nefunguje, místo důchodů by jim i při současném nastavení vyrobil doslova řecký scénář.
Jednou z hlavních součástí každoroční zprávy Národní rozpočtové rady je dlouhodobý padesátiletý výhled, podle kterého Česko směřuje k dluhu 178 procent HDP, a to i po zlepšení v důsledku penzijní reformy Fialovy vlády, která se má nyní rušit.
Jako když přijde výplata
Šéf rozpočtové rady Mojmír Hampl má před sebou ve funkci ještě tři roky. Budoucnost vykresluje bez obalu, za konsolidační uznání směrem ke končící vládě už schytal od hnutí ANO kritiku, v příštích letech může přijít jeho hvězdná hodina.
Důchodové přebytky nevykresluje jako příležitost či jako povel k utrácení, ale právě naopak – jako železnou rezervu, na kterou by se nemělo sahat a naopak by se její hromadění mělo co nejvíc podpořit reformami, dokud neudeří horší časy. Rušení hotových reforem rada rozhodně nedoporučuje, natož rozpouštění rezerv, aby z nich šlo zaplatit předvolební sliby.
Podle Hampla je k nastávajícím přebytkům potřeba přistupovat jako k osobnímu kontu v ten nejlepší den z celého měsíce. „Fakt každý běžný člověk chápe, že když desátého dostane výplatu, tak to ještě neznamená, že mu nezačnou chodit složenky od jedenáctého dál a že nemusí mít nějaké prostředky, které mu budou zůstávat i pak na splátku hypotéky nebo na to, co platí za elektřinu ve zbytku měsíce,“ přibližuje šéf rozpočtové rady.
Totéž říká jinými slovy ekonom Filip Pertold, který se na nedávných reformách podílel jako poradce ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Přebytky líčí jako předplacenou rezervu, ne jako zdroj k větší štědrosti. „V nedávné době byl důchodový účet v deficitu. A celá společnost se na důchody skládala, aby neklesly pod inflaci,“ přibližuje Pertold.
Co změnila Fialova penzijní reforma (a co se má rušit)
- Do důchodu časem až v 67 letech
Důchodový věk se nyní postupně zvedá, původní strop byl na 65 letech v roce 2030. Loni prošla změna, podle které by zvedání pokračovalo dál o měsíc každý rok, a to až na 67 let pro lidi narozené v roce 1989. ANO, SPD i Motoristé před volbami slibovali návrat k hranici 65 let.
- Pomalejší valorizace
Při každoročním lednovém zvedání penzí by se k inflaci měl přičítat také růst mezd, ale nově jen z jedné třetiny, a ne jako dřív z poloviny. Hnutí ANO slibovalo obnovit jednu polovinu. Tak či tak ale tento koeficient nebude hrát v nejbližších letech žádnou roli, protože mzdová složka se podle stávajících zákonů začne zohledňovat až s odstupem dvou let poté, co reálné výdělky dosáhnou svého někdejšího vrcholu z roku 2021. Není jasné, zda nová vláda chce rušit i toto pravidlo, anebo ho potichu zachovat, použít ho dočasně k úsporám a mzdový růst si schovat jako akcelerátor až na později. Stávající pravidla by mzdovou složku aktivovala až ve volebním roce 2029.
- Méně procent ze mzdy
Naopak už od ledna 2026 začne platit skromnější vzorec pro odvození nově přiznaných důchodů z předchozích mezd. Ve zkratce lze změnu popsat tak, že zápočet mezd se sníží proti současnosti o desetinu. Podle výpočtů institutu IDEA jde o poměrně významnou změnu, která po plném náběhu v roce 2035 sníží nově přiznané důchody přibližně o 800 korun (v dnešních cenách oproti situaci, kdy by k žádné reformě nedošlo). O rušení tohoto opatření programy vítězů voleb nic explicitně neříkají.
Co s důchody doopravdy bude, se ještě nedá s jistotou říct. ANO, SPD i Motoristé slibují návrat do stavu „před Fialou“ (ale možná ne ve všem, viz box výše). ANO navrch ještě v programu mělo rozšíření věkových bonusů, tedy návrh, který si přímo vyžádá nové peníze. Konkrétně jde o to, že vedle stávajícího příspěvku tisíc korun ve věku 85 let má vzniknout nový nárok už pro osmdesátníky, a to na pětistovku. Od 90 let by se bonus zvedl na 1500 korun a od 95 let na dva tisíce.
Motoristé před volbami zároveň slibovali „do čtyř let vyrovnaný rozpočet“ (myšleno celý rozpočet, i s dalšími nároky, jako je víc peněz na obranu). SPD chce totéž „v období ekonomického růstu“ (což je mimochodem už letos).
I ANO má ve své často vyzdvihované hospodářské strategii příslib, že s celou státní kasou bude nakládat šetrně, rozpočtový deficit chce vůči HDP snižovat „do půl procentního bodu ročně“. Jde o de facto stejné tempo, k jakému se hlásila stávající vláda. Odlišnost je jen v předložkách „o“ a „do“.
Jak skloubit rozpočtové sliby, důchodovou štědrost a demografickou nepřízeň, nechtěl Andrej Babiš před volbami rozebírat. V televizním duelu si k důchodům vystačil s konstatováním, že „pokud budeme ve vládě, tak my to zkrátka zařídíme“.
Teď už se dá odhadnout jak. Vyfocením grafů od rozpočtové rady, které lze vyložit i tak, že zatím žádný problém vlastně ani neexistuje. Naopak – Babiš nakonec řekne, že dostal důchodový účet během čtyř let do přebytku, tak proč někomu nepřidat? Zvlášť když to zvýší šance, že pak bude moct vládnout dál.