Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Volby se rozhodnou v malých a středních městech,“ předpověděl politolog Lukáš Jelínek v rozhovoru pro ČT. Hnutí ANO dohromady s SPD sotva porazí pravici v čele se Spolu a Starosty v Praze či krajských metropolích, případně v jejich satelitech. „ANO však postupuje z venkova a vzdálenějších okrajů země, kde má tradičně většinu, směrem ke stále větším sídlům v centrální části republiky,“ upřesnil svůj výrok.
Pokud tato prognóza vyjde, zkopírují Češi scénář, který se naplnil při prezidentských volbách na přelomu května a června v Polsku. Kandidát konzervativně-populistické strany PiS Karol Nawrocki neměl šanci v největších metropolích v čele s Varšavou, kde získal okolo třetiny voličů. Celkem ovšem volby stejně vyhrál, protože v malých vesnicích zvláště ve východní polovině země pobral prakticky všechny hlasy.
Například v hlavním městě Malopolského vojvodství Krakově se musel spokojit s přízní 38 procent voličů, v nedalekém Tarnowě (100 tisíc obyvatel) si však polepšil na 51 procent, v o něco víc vzdáleném okresním městě Limanowa (15 tisíc obyvatel) už dostal 69 procent hlasů a ve vedlejších obcích Slopnice nebo Laskowa se dostal na 90 procent.
Stejný efekt využívá dlouhá léta maďarský konzervativní populista Viktor Orbán, také proto ho místní sociologové popsali podrobněji.
Orbánova strana Fidész má nejlepší výsledky v odlehlých regionech, které trpí tzv. marginalizací, tedy nízkou mírou ekonomického rozvoje a sociálním úpadkem. „Vládnoucí strana je nejsilnější v těch sídlech – a podařilo se jí tam ještě více posílit – kde je existenční závislost na státu nejsilnější, ať už prostřednictvím veřejně prospěšných prací, dávek pro uchazeče o zaměstnání, nebo jednoduše prostřednictvím řetězců závislosti vyplývajících z finanční deprivace,“ napsal sociolog Ábel Bojár ve studii o parlamentních volbách z roku 2022, kterou publikoval v internetovém magazínu Napunk. Čím jsou obce menší a čím jsou vzdálenější od hlavního města, tím víc hlasů tam dostane Orbán.
V Budapešti nebo Szegedu mohli před třemi lety vyhrát kandidáti liberální opozice a ještě v krajském městě Nyíregyháza (100 tisíc obyvatel) na východě země podlehli Fidészu jen o pár procent. Ovšem v sousedním okresním městě Vásárosnamény (9000 obyvatel) měl kandidát Fidézsu před liberální konkurencí náskok 20 procent. Ve vedlejších obcích Hetefejércse a Tiszavid se dostal k 90 procentům.
V nejmenších vesnicích je pozice Orbána tak silná, že už nelze mluvit o demokratické volbě, tvrdí sociolog Bojár. V obci Csenyéte u slovenských hranic dokonce Orbán bral všechny hlasy.
Stejný efekt odhalil Andrés Rodriguez-Pose z London School of Economics, když chtěl vysvětlit, proč konzervativní populisté posilují v celé Evropě. Důvodem je podle jeho citace v deníku Die Presse fakt, že globalizace v posledních třiceti letech prohloubila ekonomické rozdíly mezi velkými centry a venkovem.
Z takového pohledu nelze zadržet vzestup ANO, které se sice řadí na levou stranu tuzemského politického spektra, metody a tím i úspěchy „konzervativců“ z maďarského Fidészu či polského PiS však může napodobit. Přesto podrobnější průzkum volebních výsledků v Česku ukazuje, že tu polský nebo maďarský model automaticky fungovat nemusí.
V Litomyšli získaly „pravicové“ či „liberální“ koalice Spolu a PirSTAN před čtyřmi lety celkem 54 procent hlasů. V Roudnici nad Labem skoro 47 procent, v Českém Těšíně 33 procent. Tato města spojuje okolnost, že zmíněný výsledek byl ve srovnání se společným ziskem „levicových“ hnutí ANO a SPD o 15-20 procent lepší, než činí průměr okresu. Zároveň se vejdou do kategorie „menších měst“ s 10 až 25 tisíci obyvatel.
Takových měst má Česko bezmála stovku, žije v nich jeden a půl milionu lidí a ve většině z nich měly Spolu a PirSTAN před čtyřmi lety v souboji s levicí o poznání lepší výsledek, než byl okresní průměr. Vedle Prahy a většiny krajských metropolí právě tato sídla zajistila, že Česko má dnes pravicovou vládu.
Menší města měla přirozeně větší sklony volit „pravicově“ než vesnice a městečka s méně než deset tisíci občanů, zvláštností je však fakt, že byla pravicovější než středně velká města s 25-70 tisíci obyvateli.
„Rozdíly ve volebním chování statisticky významné jsou,“ potvrzuje zástupce ředitele Sociologického ústavu Tomáš Kostelecký, že středně velká města typu Mladé Boleslavi nebo Chebu opravdu volí víc doleva.
Podle sociologa to nejde vysvětlit tím, že střední města mají horší sociální strukturu než menší sídla, tedy nižší vzdělanost, příjmy či religiozitu, případně vyšší počet důchodců. „Levicovější volební chování středně velkých měst je o něco větší, než by se dalo očekávat podle složení obyvatel,“ upřesňuje Kostelecký a dodává, že sociologové pro tento jev dosud nemají vysvětlení.
Pro vysvětlení obliby pravicových stran v menších městech jsou k dispozici pouze hypotézy. „Ve městech do 25 tisíc obyvatel se lidé ještě navzájem znají. Pokud tedy volič osobně zná šikovného starostu z ODS nebo z lidové strany, tak volí pravici i ve velkých volbách do Sněmovny a celostátní kampaň se ho nedotkne. Přitom pravice má v komunále tradičně kvalitní lídry,“ nabízí jednu z možností politolog Lukáš Valeš, který sám pochází z Klatov – města, kde tradičně vládne občanskodemokratický starosta.
V tuzemsku se navíc většina měst chlubí dlouhou historií, která se zapsala do jejich vzhledu včetně centrálního náměstí, starobylé radnice, děkanského kostela a přinejmenším části středověkých hradeb. Tím se logicky posiluje lokální patriotismus. Občan hrdý na své město, jehož zastupitele sám volí, potom nemá důvod žádat o dotační nebo sociální výpomoc odjinud. Na obvyklé sliby levicových (v Maďarsku a Polsku konzervativních) hnutí proto reaguje s menším porozuměním.
Vysokým podílem měst jsme podle „Velkých dějin zemí Koruny české“ ve středovýchodní Evropě unikátní. Například v polovině 17. století měly Čechy 551 většinou malých měst, Morava 240 měst a městeček. Vzhledem k velikosti země to byl minimálně dvojnásobek oproti tehdejšímu Polsku, Uhrám či Braniborsku. Své radní už tehdy volila třetina resp. čtvrtina Čechů a Moravanů a tato tradice nespoléhat na vrchnost se mohla udržet.
Podle politologa Valeše je důležitá okolnost, že historické tradice přitahují turisty. Konkrétně v Mikulově, kam se před lety přistěhoval, znamená rozvoj turistiky nulovou nezaměstnanost a ekonomickou prosperitu pro každého, kdo si zařídí provozovnu služeb nebo přestaví svůj dům na apartmány. Už jen z toho důvodu tam převládají voliči pravice. Jeho kolega Jelínek ovšem upozorňuje, že právě to se může v nadcházejících volbách změnit.
