Volební porota: Babiš koketuje s pátou kolonou v evropském prostoru

Na jednoduchou otázku odpovídají tentokrát volební porotci:

Jak hodnotíte program favorita voleb? Co si o slibech ANO myslíte, nepřehnali to s množstvím dárečků pro všechny?

Pavel Rychetský, bývalý předseda Ústavního soudu, místopředseda tří porevolučních vlád, signatář Charty 77.

Programy jednotlivých politických stran a hnutí před nastávajícími volbami se příliš neliší. Vesměs slibují „ráj na zemi“, ale vyhýbají se dvěma zásadním problémům, kterým bude muset naše země čelit.

Prvým z nich je stoupající zadluženost a schodek veřejných rozpočtů, který neumožňuje reálné splnění předvolebních slibů bez dalšího zadlužení. V programu hnutí ANO postrádám alespoň náznak toho, kde a jak hodlá opatřit nezbytné rozpočtové prostředky pro splnění svých předvolebních slibů. Tvrzení o lepším výběru daní je pouhým mámením, které postrádá reálnou oporu, když podle všech reálných prognóz nelze očekávat hospodářský zázrak v podobě gigantického růstu naší ekonomiky, závislé na vývoji v rámci Evropské unie a sousedního Německa, s jehož ekonomkou jsme úzce propojeni.

Za nejpalčivější problém současnosti v naší zemi považuji dostupné bydlení pro začínající rodiny, které sice ANO slibuje, ale přitom nenabízí žádný recept, který by byl způsobilý neustálému růstu cen bytů i jejich nájmů účinně čelit.

Druhým problémem, před kterým naše země spolu s celým evropským společenstvím stojí, je agresivní válka rozpoutaná Putinovým barbarským režimem, která ohrožuje samotné základy svobodného demokratického uspořádání Evropy. Jde přitom o nejkritičtější a nejvážnější hrozbu, která by měla být nejen jasně pojmenována, ale měla by být i impulzem ke sjednocení evropských národů proti agresorovi.

Babiš přitom koketuje s Ficem a Orbánem, které lze označit za Putinovu pátou kolonu v našem evropském prostoru. V programu ANO tak postrádám jasné vymezení se a odsouzení ruské imperiální politiky ohrožující základní hodnotové ukotvení evropských národů a jednoznačné odhodlání a vůli pomoci napadené Ukrajině všemi dostupnými prostředky včetně vojenské podpory.

Pavla Horáková, spisovatelka a překladatelka, držitelka ocenění Magnesia Litera.

Před deseti lety jsme se s kamarády u piva bavili vymýšlením podbízivých volebních sloganů hypotetické populistické strany. Zvítězilo heslo „Lepší podmínky“ a dost jsme se mu nasmáli. Slogan „Lepší život“ by nám tehdy připadal jako příliš okatá recese. Žijeme v době, kdy se hranice mezi skutečností a satirou setřela a laťka nestoudnosti se každou chvíli posouvá dál.

Řadu let už v západním světě probíhá vzpoura podprůměrných za mohutného roztleskávání cynických populistů typu inženýra Babiše. Političtí krysaři už se ani nenamáhají předstírat serióznost a zapískají tu nejlíbivější pouťovou písničku, aby dovedli voliče tam, kde je potřebují mít.

A bohužel to dělají velmi dobře, za umělecký dojem zaslouží ANO plný počet bodů. Jejich štědré sliby musejí znít jako rajská hudba každému, kdo se cítí přehlížený a kdo si nechce nebo nedokáže spočítat, že uskutečnění takto rozmáchlých plánů by bylo možné, jen kdyby se pod Průhonicemi našlo vydatné ložisko ropy.

Dominik Landsman, satirik, spisovatel, kromě jiného autor Deníčku moderního fotra.

Nedávno nám do schránky přistály volební noviny SPD, tak jsem si je s chutí přečetl, protože tyhlety věci já mám rád. Moc mě to čtení bavilo a užíval jsem si každou stránku. Nejvíc mě bavilo, že mi do schránky v mém bytě v Pardubicích přišly SPD noviny určené očividně pro Královéhradecký kraj.

Vedle všudypřítomných výkřiků typu zlevníme bydlení, zlevníme bůček a vyhladíme imigranty v táborech tu byly myšlenky a nápady zaměřené na zlepšení života v Hradci Králové a okolí.

Coby Pardubák jsem ocenil, že mi SPD přímo do domu dodala svou vizi toho, jak zlepšit život v Hradci Králové. Už se těším, až lidé, kteří si spletou Pardubice s Hradcem Králové, budou vládnout.

Nicméně proč píšu o SPD.

Po důkladném pročtení novin SPD, kde se hnutí snaží prodat svůj program, který se skládá vlastně jen z několika výkřiků, které jsou ve finále neproveditelné (popřípadě doufám, že je ti maniaci neprovedou), mi vlastně program ANO přijde celkem fajn.

Laťka stanovená SPD je vpravdě hodně nízko, nicméně můžu říct, že ANO v porovnání s Okamurou a jeho chráněnou dílnou obstálo.

Jsem dalek toho, abych u rozboru programu ANO napsal „Babiš ví, co dělá“. Pořád to jsou jenom líbivá gesta obalená vznešenými frázemi typu „aby mladé rodiny měly na bydlení“ nebo „zachováme důchodcům důstojnost“, ale na rozdíl od SPD jsem v programu zachytil alespoň náznak toho, jak by ANO svoje sliby chtělo dotáhnout.

Nedělám si iluze, že svoje sliby opravdu Babiš dotáhne do zdárného konce. To koneckonců nečekám u žádné politické strany, nicméně aspoň má ANO v programu nezpochybnitelné členství v EU a NATO a taky nevolá po žádném všeobecném referendu, ve kterém by kdejaký padesátiletý zahořklý životní ztroskotanec s dokončenou základní školou, co ve volném čase čichá na lavičce v parku lepidlo a celou svou výplatu protočí v bubnech v herně, spolurozhodoval o něčem tak zásadním, jako je například vystoupení z EU.

Závěrem bych napsal jen to, že se samozřejmě můžeme posmívat Babišovi a jeho hnutí za kupování si voličů líbivými sliby a rozdávání všeho všem, nicméně musím napsat, že pořád lepší než SPD.

Kateřina Kadlecová, ředitelka výrobce luxusních vířivek a swim spa, dle Forbesu jedna z nejvlivnějších žen Česka.

Rozhodně přehnali. A nechce se mi věřit, že by si toho nebyli sami vědomi. Autoři už při sepisování přece museli vědět, že to všechno dohromady nevychází.

To, co (konečně) ANO zveřejnilo, není ani tak program, jako spíš rozpis aktivit a směs opatření v očividné snaze každému něco dát (rozuměj slíbit) – od důchodců po včelaře. Kde na to chtějí vzít, zůstává tajemstvím. Kromě ždímání podnikatelů v hypotetické šedé ekonomice moc o příjmové stránce nehovoří.

Vše je postavené na základním předpokladu, že teď se mají všichni občané špatně. Ani v dokumentu tvářícím se pracovně tak voliče neušetří vrcholné demagogie, a to od průvodního vyznání předsedy po celou řadu jednotlivých příslibů. O něčem prokazatelně úspěšném prohlásí, že to nebylo úspěšné, a o to opřou svůj slib zlepšení. Už teď se dokonce dokáží bít v prsa za dokončení něčeho, co bylo započato za aktuální vlády.

Jádro slibů zůstává stejné – návrat k pořádkům, co už zavedli za dob své vlády. Kam to vede, už přece přesně známe. Z hlubin schodků jejich vlád se tady horkotěžko stávající vláda čtyři roky krok za krokem prokopává. A kus cesty ještě zbývá. Jenže nejde jen o sliby a výdaje bezprostřední, ale dlouhodobé nastavení výdajů! To je teprve past do budoucna.

V době celosvětových nejistot je takové hochštaplerství obzvlášť závažným rizikem, volby nevolby.

Pevně věřím, že mladé generace potřebují pro svůj naplněný život víc než příslib zastropovaného odchodu do důchodu a ve volbách to projeví, protože o jejich budoucnost se tady teď hraje v první řadě.

Jindřich Šídlo, novinář, publicista, komentátor Seznam Zpráv.

Většinu volebního programu ANO nelze brát vůbec vážně a myslím, že to ví i Andrej Babiš nebo minimálně Karel Havlíček. Teď jen stačí vymyslet, na koho to nakonec svést.

Ale ANO přece jen musí svým voličům něco „doručit“, takže na některé body dojde v rychlém tempu, protože s nimi budou souhlasit i případní vládní partneři.

Bude to podle mě zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas.

Návrat EET.

Návrat hranice pro odchod do důchodu na 65 let, možná s jistými výjimkami.

Nezapomínejme, že už za rok jsou komunální volby a v lednu 2028 ty prezidentské.

Adam Blaško, slovenský novinář, autor populárního podcastu Piatoček.

Trochu to vypadá, že při tvorbě programu hnutí ANO se ChatGPT pořádně zapotil. Rád totiž pracuje na základě nějakých faktů, snaží se nabízet reálná řešení, a najednou čelil výzvě typu: Prostě to slib!

Mě jen trochu zamrazilo z této věty v programu: ZRUŠENÍ POPLATKŮ ZA ČT A ČRO. My totiž máme zkušenost s tím, co s nezávislostí rozhlasu a televize udělá rušení koncesionářských poplatků. Veřejnoprávní instituce totiž zůstane vydaná na milost či nemilost vládcům, kteří z ní – pokud mají i jen trochu špatné úmysly – udělají hlásnou troubu propagandy.

Proto se nyní u nás ruší kritické programy – programy, které vyvracejí hoaxy, nabízejí investigativu i takové, které dělají například politickou satiru.

Ale to, že se u vás ještě pořád strany snaží alespoň poslepovat shluk nesplnitelných slibů, je chvályhodné. U nás jsme se na to už vykašlali. Fico totiž našel lifehack. Zjistil, že stačí urážet LGBT komunitu, démonizovat liberály a trčet Putinovi ze zadku.