Na programu Motoristů nesejde. Důležité je, kde jel Turek 400 km/h

Volební porotci Seznam Zpráv tentokrát po krizovém sněmu politického uskupení Motoristé sobě odpovídají na tyto otázky:

Motoristé sobě představili program, který odborníci hodnotí jako pravicový. A současně upozadili osobnost Filipa Turka kvůli jeho aférám. Zastaví tyto kroky propad jejich preferencí a pomohou jim k úspěchu ve volbách? Mohou být Motoristé sobě důležití při sestavování příští vlády?

Dominik Landsman, satirik, spisovatel, kromě jiného autor Deníčku moderního fotra:

Ať se to Motoristům líbí nebo ne, tak Motoristé rovná se Filip Turek. Mladí muži hnáni testosteronem, kteří mají rádi sportovní auta a líbí se jim macho aura Filipa Turka, těžko najdou zalíbení v někom, jako je například unylý strejc Boris Šťastný. To rozhodně není ten alfa samec, za kterým by šli a kterého by následovali.

Možná by tak ještě skousli nějakou obdařenou mladou slečnu, která by jim přes svůj OnlyFans posílala fotky zadku v tangách v případě, že ji budou volit, ale díval jsem se na „mediální tváře“ Motoristů a aniž bych se chtěl nějak dotknout paní Renaty Vesecké, nejsem si jistý, jestli by její zadek v tangách přes OnlyFans dokázal nahnat dostatek voličů na to, aby se Motoristé dostali do Sněmovny.

Motoristé se tak podle mého názoru musí držet Turka zuby nehty, jinak to neurvou.

Samozřejmě, že je sympatické, že představili svůj program, což z nich dělá relevantní politickou stranu, ale nemyslím si, že volební program je to, co jejich voliče nějak přesvědčí.

Kdyby místo představení volebního programu poslali na pódium Filipa Turka, který by vyprávěl, s kolika ženami a jak souložil, kolik jich zmlátil, anebo po jaké silnici a v jakém autě jel čtyři sta kilometrů v hodině, zaujalo by to voliče Motoristů mnohem víc než nějaké zveřejnění volebního programu.

Jasně mi z toho vychází, že by Motoristé v žádném případě neměli Turka odstavovat na vedlejší kolej, ale naopak ho všude ukazovat a zaměřit se na jeho damage control. Prostě by ho měli nechat mluvit a dělat „turkoviny“ a následně to žehlit. Je to risk, ale bez risku se do Sněmovny nedostanou.

Aby se Motoristé dostali do Sněmovny, je důležité nejen pro samotné Motoristy, ale i pro Andreje Babiše, který zcela jistě nechce sestavovat vládu s Okamurou a s jeho šílenou nekoalicí složenou z dost pochybných lidí, popřípadě s Konečnou a  jejím hnutím složeným z rovněž dost pochybných lidí.

Babiš už tak nějak vytušil, že sám vládnout nebude. To nedá. Tím pádem potřebuje někoho dalšího – a Motoristé z toho vycházejí asi nejlépe. Minimálně by to byla nejmenší ostuda.

Pavla Horáková, spisovatelka a překladatelka, držitelka ocenění Magnesia Litera:

Strana, jejíž název zní jako klukovský recesistický projekt, příliš pozdě pochopila, že úspěch z eurovoleb se nebude opakovat. Rozhodnutí outsourcovat charizma a svou tváří učinit Kena v jaguaru tentokrát nevyšlo. Jenže těsně před cílem se nepřepřahá. Takže když si Motoristé uvědomili, že spíš než prázdný oblek je jejich čestný předseda oblek plný reputačních problémů, na poslední chvíli přispěchali s nabídkou politického obsahu. Koho jím chtějí přesvědčit, není jasné. Zhrzené stoupence devadesátkové ODS? Drobné živnostníky, které současná vláda hodila přes palubu? Rozhněvané mládence z instagramu, kteří se chtějí „vyhranit“?

„Voliči chtějí sílu,“ prohlásil na krizovém sněmu předseda Macinka. Jenže přesně ten typ voliče, který slyší na sílu, udělá u slov „krizový“ a „naše strana nevzkvétá“ čelem vzad a poběží za nejbližším silnějším psem. A když jsme u těch psích metafor: Jelikož předseda hnutí Přísaha odmítl pokus o usmíření a dostál svým lednovým slovům o (ne)lízání žláz, mohou si v tuto chvíli obě uskupení hrdě vykročit po svá dvě tři procenta. Stran máme přehršel, protože každý chce být náčelník a málokdo indián. Jenže ne každá trefí do Parlamentu, natož do vlády.

Pavel Rychetský, bývalý předseda Ústavního soudu, místopředseda tří porevolučních vlád, signatář Charty 77:

Upozadění Filipa Turka považuji za další zoufalý krok Motoristů před jejich definitivním pádem do propasti. Nemyslím, že jim to nějak významně pomůže, avšak výsledek podzimních voleb může přinést patovou situaci, ze které žádné z volebních seskupení nebude mít v Poslanecké sněmovně většinu potřebnou ke konstituování vlády s důvěrou. Babišovo ANO je ovšem schopno se spojit s kýmkoliv, aby mohlo opět vládnout. Nelze ani vyloučit rozpuštění Sněmovny a opakování voleb.

Adéla Šimková, vědkyně, popularizátorka vědy, stojí za projektem Zeptej se vědce:

Motoristé se snaží být „novou starou ODS“ a proklamace v programu tomu odpovídají. Otázka je - stojí o to někdo?

Současná ODS má určitou historickou sílu, strukturu, výrazné známé tváře – a stejně není dominantní politickou silou. Určitě bude zájem o revival?

Myslím si, že spíš ne. Není divu, že uskupení potřebuje injekci v podobě fanoušků influencera Turka. Do sněmovních voleb to ale nebude stačit.

Motoristé se snaží budovat obrázek pravicové strany bez kompromisů a nejspíš doufají v ekonomicky uvědomělé konzervativní voliče. Chyba ve formě předvolebního bratříčkování s ANO i Turkovy kauzy se pojí do celkového dojmu politického amatérismu - což jejich vysněným voličům imponovat nebude.

Volební program Motoristů je kromě několika málo bodů zoufale nekonkrétní a tabulka s výčtem úspor má velké slabiny - škrtům dotací neziskovému sektoru už se směje celý internet a Motoristé vysvětlují, že fotbal ani hokej rušit nebudou.

Můžeme samozřejmě držet palce s plošným omezováním dotací během vládnutí s Andrejem Babišem i s masivní digitalizací, na které si i ti nejpovolanější lámou zuby.

Zdá se mi, že si Motoristé přejí jiné voliče, než které reálně oslovují. Jejich úspěch bude nejspíš hodně záležet na výkonech v debatách v závěrečné fázi kampaně. Dokážu si představit, že Turek může utáhnout některé vlažnější voliče na své rétorické schopnosti, a do sestavování vlády mohou Motoristé promluvit.

Jindřich Šídlo, novinář, publicista, komentátor Seznam Zpráv:

Program Motoristů může být, jaký chce, dokonce mohou jako Boris Šťastný u Marie Bastlové (v pořadu Seznam Zpráv Ptám se já, pozn. red.) tento týden tvrdit, že když chtějí škrtat miliardy pro neziskové organizace, nemyslí tím třeba Fotbalovou asociaci, což samozřejmě myslí, protože to jinak vůbec nevychází. Bez Filipa Turka ale nemají šanci uspět a jeho osobnost - a s ní spojené problémy - žádný program nepřekryje. Sami si to tak Motoristé zařídili. Turek na nich byl od začátku to jediné skutečně přitažlivé pro širší publikum.

Nakonec samozřejmě Motoristé do Sněmovny projít mohou, i když to teď úplně nevypadá. Ale pokud se jim to povede, budou zcela jistě hrát důležitou roli při sestavování jakékoliv příští vlády - ne jen té předpokládané Babišovy.

Kateřina Kadlecová, ředitelka výrobce luxusních vířivek a swim spa, dle Forbesu jedna z nejvlivnějších žen Česka:

Pevně doufám, že nebudou hrát roli při sestavování vlády, že se do Parlamentu nedostanou. Za daných okolností vývoje světa kolem nás je jejich rétorika obzvláště nebezpečná.

Pravicově sice jejich program může znít.  Důležitější je ale to, co v něm není - to, jak vystupují, jak se chovají, jak se chová jejich čelný představitel - upozaděný, nebo neupozaděný. Arogance a populismus.

Pro konzervativní pravicové voliče nejsou alternativou. Jsou spíš rizikem při sběru a spojování krajně pravicových hlasů.

Jestli představený program něco ohledně vývoje preferencí změní, netuším, ale spíš bych řekla, že ne. Vznikli jako sdružení odporu, s voliči je nespojují postoje ke směřování země, a už vůbec ne k tomu ekonomickému, to se teď snaží zpětně vystavět. Proto také program působí tak neautenticky.

Voliči Motoristů slyší na jiná jejich hesla a gesta z oblasti krajní pravice, ekonomika nebude silné téma, naopak může limitovat, obzvlášť když nerozdává, ale přiškrcuje.

Adam Blaško, slovenský novinář, kromě jiného autor populárního podcastu Piatoček:

Uvědomujete si, jaký bizár je, že máte stranu, jejímž hlavním motivem je, aby auta smrděla, hučela, vytvářela skleníkové plyny, považujíce to za lidské právo?

Kdyby se alespoň snažila více prosazovat narativ, že elektromobily jsou dražší a pro běžného člověka nedostupné – to by dávalo smysl.

Jenže tady je velmi cítit takové to jednoduché: Auta dobrá, auta dělat vrrrrrrm vrrrrrm, my je milovat!

Mimochodem, když se ke mně přes algoritmus instagramu někdy dostalo nějaké videjko českého politika, téměř vždy to byl Filip Turek. Ten evidentně pochopil, asi podle vzoru Andrewa Tatea, jak vystupovat na hranici kontroverze, aby to díky pobouřeným reakcím v komentářích mělo přirozeně větší dosah.

No a najednou je mediální hvězda strany spojována s domácím násilím – a tak strana pochopitelně padá. Nepomůže jí ani stažení Turka do pozadí, ani volební program, který přinesl tak málo konkrétních řešení čehokoli, že už rovnou mohli zůstat jen u toho svého desatera.

Co je ale v programu zajímavé, jsou řeči o suverénní zahraniční politice. My totiž doma jednoho takového suverénního politika, co dělá politiku na všechny světové strany, máme – a udělal z nás, minimálně v očích relevantních partnerů, ruskou gubernii.