Článek
Šťastné slovo
Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout.
Jako mladý ctižádostivý novinář jsem trávil spoustu času v Poslanecké sněmovně. V té úplně první, na niž se 1. ledna 1993 proměnila Česká národní rada. Byla to pozoruhodná a vzrušující doba - a tomu odpovídala Sněmovna vzešlá z voleb 1992.
A i když vím, že se ty divoké časy už nevrátí, možná budeme mít šanci si je aspoň trochu připomenout. Aspoň pokud jde o složení Sněmovny, která může být a skoro s jistotou bude nejpestřejší právě od roku 1992. Se všemi důsledky.
Abyste měli představu, jak to tehdy na Malé Straně vypadalo. Do ČNR/sněmovny byli v červnu 1992 zvoleni zástupci přesně 11 stran: ODS v koalici s KDS (to byl Marek Benda), KDU-ČSL, ODA ve vládních lavicích. A v opozici pak zasedla ČSSD, Levý blok (tehdejší marketingový název komunistů), Sládkovi republikáni, socialisti, zelení a zemědělci (ti tři tvořili dohromady Liberálně sociální unii) a Moravani. Stále ještě to stíháte?
Tak pojďme dál. Jako první se rozpadli socialisté, z nichž někteří začali kolaborovat s vládou Václava Klause. Vzápětí se štípli republikáni, což nikoho nepřekvapilo. Pak Levý blok aka komunisti, kteří se rozdělili na Levý blok - a komunisty. Sypat se to začalo i u Moravanů, z nichž se někteří spojili s bývalými republikány, ale jiní zase se sociálními demokraty a další zase s někým úplně jiným.
Abych to zkrátil: Sněmovna těch let připomínala - zejména v opozičních lavicích - swingers party prostřednictvím předsedajícího. Během čtyř let tu vzniklo a případně zaniklo celkem 17 různých poslaneckých klubů, z nichž ten třetí největší byli nakonec nezařazení poslanci. Pokud nemáte po letních večerech co dělat, doporučuju ke studiu fascinující statistiku těch let.
Pak se sněmovní poměry přece jen trochu zklidnily, pamatujeme dokonce několik období, kdy ve Sněmovně sedělo pouhých pět stran. V roce 2017 se jejich počet zvýšil až na devět a v roce 2021 klesl na sedm.
No a teď jich můžeme mít až - pozor - patnáct. Počítejte se mnou.
ODS, TOP 09, KDU-ČSL.
STAN.
Piráti + Zelení.
ANO.
SPD, PRO, Trikolora, Svobodní.
Stačilo! + KSČM + Maláčová se Zaorálkem + ČSNS + něco, co se jmenuje SD - NS. (Ano, Stačilo! není KSČM a naopak.)
Motoristi.
Je to samozřejmě jen teorie, jako obvykle nám v tom haprují především ty zatracené výsledky voleb, které neznáme. Nicméně i tak teď můžeme se slušnou porcí pravděpodobnosti říct, že příští Sněmovna nabídne tu nejpestřejší sestavu, jakou pamatujeme: Kateřina Konečná. Jindřich Rajchl. Jana Bobošíková. Daniel Sterzik neboli Vidlák. Miroslav Ševčík. Zdeněk Hřib. Maláčová se Zaorálkem. Filip Turek. Marek Benda.
A samozřejmě, že všechny ty nové nekoalice slibují, že budou mít jeden poslanecký klub, ne jako ta „pětikolka“, kde se dvě koalice proměnily na pět klubů. Doporučuju brát ty sliby s rezervou. Protože koalice nebo účelové volební spojenectví sice znamená, že spolu chce několik stran ve chvíli voleb spolupracovat, aby si vzájemně pomohly k lepšímu výsledku, ale také pořád zůstávají samostatnými stranami s vlastními programy a cíli - a hlavně osobními ambicemi lídrů nebo těch, kteří by se lídry chtěli stát. Lídry čehokoliv, co třeba ještě ani neexistuje. (Mimochodem, přímo ve Sněmovně vznikala dělením třeba Unie svobody, TOP 09 nebo SPD.)
A na tomto místě je dobré připomenout, že k založení nového klubu jsou podle sněmovních pravidel potřeba pouzí tři poslanci či poslankyně. (Mohou být i dohromady.) Kdysi ten počet býval deset - jenže po volbách 2006 se zjistilo, že Zelených je pouze šest, takže se pravidla měnila poprvé. (A stejně se Zelení podle předpokladů během tří let rozpadli.) A dneska máme ve Sněmovně čtyřčlenný klub Pirátů.
Tohle je samozřejmě situace, která může být pro vládnutí dost komplikující - nebo také naopak docela výhodná.
Protože se sice můžete obtížně dohadovat na kompromisech s celými stranami nebo kluby. Anebo přijdete na to, že si můžete jen vytahovat „konstruktivní jednotlivce podporující konkrétní programové body“. Zní to sice cynicky, ale cena poslaneckého hlasu byla vždycky jen tržní úvaha poptávky a nabídky. Platilo to v roce 1992 stejně jako dnes.
Volby do Poslanecké sněmovny 2025
Česko si zvolí novou vládu. Parlamentní volby proběhnou v pátek 3. a v sobotu 4. října 2025. Současná vláda Petra Fialy je v úřadu od roku 2021, výsledky voleb těsně ovládla koalice Spolu. Volební účast tehdy překročila 60% hranici.
Kdo jsou kandidáti? Dále by vás mohlo zajímat: Volební průzkumy • Voličský průkaz • Korespondenční volba • Kroužkování • Funkce Sněmovny