Článek
„Hou, hou, vlny tě zvou… vlny tě k rychlosti svádí,“ může se občas ozývat z kanceláře starosty brněnských Kohoutovic Jakuba Hrušky. Text a hudbu si k písničce složil sám po silvestrovské mořeplavbě s dcerou. A přiznává, že bere muziku mezi stohy papírů jako zklidnění i občasný relax.
„Kdybyste se zeptal úředníků okolo, dobře ví, že si starosta občas zabrnká na kytaru. Je to moje důležitá součást,“ říká vystudovaný geodet Hruška. Kohoutovickou radnici vede téměř šest roků, po volbách chce lidovce po 36 letech dovést k primátorském křeslu v druhém největším městě.
Hraní na nástroje dlouho považoval za nesplněný dětský sen a začal si jej plnit až po třicítce. Nejdřív začal brnkat na kytaru, pak v městské části po dekádách obnovovali lidový svátek fašank. „Chodili jsme se ptát starousedlíků, jak se ostatky u nás slavili. Já jen věděl, že se pochovávala basa,“ vrací se tři roky nazpět.
Právě kvůli lidové tradici nástroj koupil na inzerát. „Pak mi basa stála v kanceláři. Říkám si: má o dvě struny míň než kytara, to bych mohl zvládnout,“ líčí své masopustní kontrabasové začátky.
Lidové písně jsou podle brněnského lídra KDU-ČSL ideální způsob, jak být blízko lidem. „Je to esenciální součást naší práce. Říkám v nadsázce, že se snažím pracovat tak, aby po mně večer v hospodě nikdo nehodil krýglem (pivní sklenicí),“ hlásí s úsměvem.
Kandidáti na primátora jinak
V říjnových komunálních volbách Brňané vyberou nového primátora či primátorku. Markéta Vaňková (ODS) po osmi letech ve funkci skončí. Seznam Zprávy v minisérii představují tři hlavní kandidáty na uvolněné místo. Kamila Zlatušková (ODS + TOP 09 + nezávislí), Václav Trojan (ANO) a Jakub Hruška (lidovci + STAN – Brno blíž lidem) přitom doposud neseděli ani v radě „velkého magistrátu“.
Redakce vybrala kandidáty, jejichž nominující strany či hnutí byly nejúspěšnější ve dvou předešlých komunálních volbách v Brně.
Stejně jako další dva hlavní konkurenti v boji o primátorské křeslo - Kamila Zlatušková (ODS a TOP 09) a Václav Trojan (ANO) - zatím neseděl v magistrátní radě.
Svým předchůdcům vyčítá hlavně chabé vysvětlování velkých projektů města. „Magistrát je dál nedobytná tvrz, když tam potřebujete něco vyřídit, vyřešit. Chceme být v koalici s někým, kdo umožní změnu v komunikaci. Kdo se bude věnovat městu na sto procent, a ne že to bude jen jedna z jeho aktivit. Tím nemyslím nikoho konkrétního,“ vysvětluje Hruška.
Že se lidovci jako radní nepřetržitě starají o chod města 12 let a byli i součástí končící koalice, v níž většinu období seděli i zástupci ODS a ANO? „Vůbec to neznamená, že jsme souhlasili se všemi věcmi, které se tam děly. V některých ohledech jsme měli být tvrdší, i když jsem v radě neseděl. Třeba rozprodávání městského majetku je systémová chyba,“ naráží na lukrativní parcely ve čtvrti Trnitá, která má vzniknout okolo plánovaného nového vlakového nádraží.
Zmiňuje i konkrétní situaci z nedávného zasedání zastupitelstva, kdy se část brněnských politiků snažila prohlasovat odprodej městských pozemků nedaleko centra města. „Mám vážné pochybnosti, jestli ODS můžou být zmíněnou změnou. Když se vrátím k jednání zastupitelstva, jejich lídryně něco říká do televize a jejich zastupitelé pak dělají úplný opak,“ rýpne si do politické konkurence.
Přesto předem odmítá, že by lidovci už spřádali plány na budoucí brněnskou koalici s hnutím ANO. „Z hlediska celostátní politiky považuji za bližšího partnera ODS, přestože je ta brněnská velmi specifická,“ říká Hruška.
Své příjmení využívá v kampani, kde s kolegy lidem vedle hrušek rozdávají také žluto-růžovu knihu s Plánem pro Brno. V 70stránkové brožuře dělí plány na splnitelné do dvou let, do čtyř a dlouhodobější vize. Chtějí výrazně zlevnit městskou hromadnou dopravu Brňanům, roční jízdenku chtějí dospělým nabízet za 1000 korun, dětem a seniorům dokonce zdarma.
Lidovci v kampani oživili vizi na brněnské „metro“, tedy takzvaný Severojižní kolejový diametr. Podzemka má protínat odsunuté nádraží kolmo a napojit se z krajů města na regionální tratě. „Na Ministerstvu dopravy leží a čeká na podpis dohoda mezi městem a resortem. Říká, že ministerstvo má zaplatit koleje a Brno vybuduje zastávky. Nevíme, proč nedošlo k podpisu,“ hlásí Hruška.
Věří, že stát kromě 70miliardové investice do železničního uzlu uvolní i vyšší jednotky miliard na podzemku. „Pokud se stanu primátorem, pojedu nejen za ministrem dopravy, ale taky za ministryní financí Alenou Schillerovou, která se do kampaně v Brně zapojuje. Připravenost diametru je prostě vyšší. Nečekejme na nové nádraží a začněme stavět,“ řekl už dříve.
Hruška chce také dále rozvíjet vizi vybraných školních ulic. „Kde to bude možné, odkloníme dopravní provoz před školou,“ hlásí.
Při začátcích s basou před 4 lety začal chodit na hodiny do základní hudební školy, s kamarády založil skupinu Kohoutí pařáti, s níž hrají lidové písně a mají za sebou několik malých koncertů a benefičních akcí. Z muziky si Hruška bere i praktický poznatek do politiky. „Když mluvím, někdy se mi stává, že mám hlas ve vyšší poloze. Ale naučil jsem se nad tím přemýšlet, jako bych zpíval, protože při zpěvu mám polohu nižší. Hlasivky jsou můj primární hudební nástroj a tohle přemýšlení mi v projevu pomohlo.“
Ve 29 brněnských městských částech mají lidovci 10 křesel starostů či starostek a 13 místostarostů. Pro brněnský magistrát si Hruška věří ještě na lepší výsledek než před 4 lety, kdy se ziskem 17 procent hlasů skončili třetí za ODS a hnutím ANO. „Jsem přesvědčený o tom, že opravdu vyhrajeme. Nemyslím to nabubřele, prostě to cítím,“ míní Hruška.
