Hlavní obsah

Volby–nevolby. O prezidentovi se v Polsku poprvé v historii nehlasovalo

Foto: Profimedia.cz

Předvolební chaos v Polsku balancuje na hraně právního státu.

Reklama

Článek

Podle původního plánu mělo Polsko touto dobou znát jména kandidátů, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb. Plán ale nevyšel – po dlouhých dohadech se totiž v neděli nehlasovalo. Proč?

Rozhodli o tom předsedové stran polské koalice – řadoví poslanci Jaroslaw Kaczyński a Jaroslaw Gowin. „Nemají k tomu žádný právní rámec, ani ústavní zákon, ani jiný zákon. Jen řekli, že se volby nebudou konat, respektive že se nebude hlasovat, ale že volby de facto proběhnou,“ vysvětluje spletitou situaci v Polsku Filip Harzer ze zahraniční redakce Seznam Zpráv. Komplikovaná situace nastala kvůli koronavirové pandemii.

Ve hře původně byly různé scénáře. Třeba že se bude hlasovat korespondenčně. „Později, s nárůstem počtu nemocných, změnili rychle zákon a zavedli korespondenční hlasování pro lidi starší šedesáti let, o týden později zavedli všeobecné hlasování korespondenčně,“ popisuje Filip Harzer. Těsně před prvním kolem se však rozhodlo úplně jinak. Chaos v Polsku tak vytváří potenciálně nebezpečný precedens. Jednání politiků členského státu EU bedlivě sleduje i Evropská komise.

V prvním kole prezidentských voleb byl favoritem Andrzej Duda, současná hlava státu. Do volebního klání se ale zapojilo plno dalších osobností, třeba druhý nejpopulárnější kandidát, novinář a moderátor polské show Mám talent Szymon Holownia, kandidátka opozice Malgorzata Kidawová-Blońská nebo lídr Polské lidové strany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

Kam by ve svém druhém volebním období vedl Polsko Duda, se dá celkem jasně odhadnout. Jak by tomu bylo ale v případě jiných kandidátů? „Samozřejmě záleží na tom, který z nich by vyhrál. Byla by to každopádně komplikace pro Jaroslawa Kaczyńského a jeho pětiletou vládu, protože Právo a spravedlnost teď ovládá vládní většinu. Současnou komplikací je i to, že nemají po loňských volbách většinu v Senátu, jen v dolní komoře. Senátní veto opoziční většiny v horní komoře ale pořád mohou pohodlně přehlasovat, pokud tedy drží trojkoalice při sobě, což teď zrovna způsobilo krizi,“ připomíná Harzer, který pro Seznam Zprávy připravuje Středoevropský deník.

„Pokud by ale ztratili prezidenta, který má v polském politickém systému daleko silnější pozici než ten v českém a má třípětinové veto, pak by ho už přehlasovat pravděpodobně nemohli. Znamenalo by to stopku pro všechny jejich systémové změny justice a fungování státu, který si vládnoucí strana utváří k obrazu Kaczyńského. Takže byl by to pro ně velký problém – funkce prezidenta je pro tohle klíčová. A Jaroslaw Kaczyński si to moc dobře uvědomuje a – jsme tedy v úrovni spekulací – to je vysvětlení, proč se snažili ty volby udržet v původním termínu, aby byly co nejdříve,“ říká Filip Harzer.

Aktuální díl podcastu Checkpoint si poslechněte v přehrávači nahoře.

Checkpoint

Každotýdenní desetiminutovka o světovém dění s redaktorkami Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk).

Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, na Spotify, v Apple Podcasts a dalších aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete zde, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde.

Napište nám svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky na audio@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Doporučované