ONLINE: Poražený Pellegrini už soupeře označil za toho, kdo chce válku

Slovenská volební komise podle svého šéfa Burdy nezaznamenala žádné větší potíže v probíhajícím prvním kole voleb hlavy státu. Volili už oba favorité, Pellegrini i Korčok, jak jsme zaznamenali v tomto online přenosu už dříve.

Reportér Filip Harzer se cestou do Bratislavy, odkud pro vás bude večer sledovat sčítání výsledků voleb, ozval z obce Kúty:

Peter Pellegrini vyzval lidi, aby se stejně jako on zúčastnili hlasování, „aby rozhodnutí bylo jejich a nerozhodoval za ně někdo jiný“. Podle něj není úřad prezidenta pouze reprezentativní. Zároveň ale uvedl, že se chce vyhnout tomu, aby byly volby vnímány jako souboj ideologií nebo boj mezi vládou a opozicí, píše deník Sme.

„Slovensko je jasně ukotveno v Evropské unii a Severoatlantické alianci. To, že se hovoří o suverénnějším hlasu Slovenska nebo o suverénní zahraniční politice nebo o tom, že Slovensko bude hájit své národně-státní zájmy, ještě neznamená, že mění základní kurz své zahraniční politiky,“ řekl Pellegrini novinářům.

Současná prezidentka Zuzana Čaputová odvolila a vyzvala občany, aby se do voleb zapojili. Dodala, že volbou prezidenta mohou Slováci ovlivnit společnou budoucnost, píše Sme.

„Využila jsem svého práva, které má podle ústavy každý občan. Je to samozřejmě důležité a vyzývám všechny občany Slovenské republiky, aby se zúčastnili voleb, protože je důležité, aby příští hlava státu měla co nejsilnější legitimitu,“ řekla prezidentka.

Podle ní by další prezident měl hlavně respektovat a chránit ústavu a reprezentovat zemi navenek. Zároveň vyslovila přání, aby jeho první oficiální návštěva byla v České republice, čímž připomněla komplikované vztahy, které mezi sebou oba státy nyní mají.

Před jedenáctou hodinou dorazil k volební urně i bývalý slovenský prezident Rudolf Schuster. Od budoucí hlavy státu by chtěl, aby spojovala a tlumila společenské napětí. „Dost bylo rozdělování. Pojďme se spojovat. Ne na politickém principu, ale na lidském, společenském,“ řekl.

Kritičtěji se vyjádřil další slovenský exprezident Andrej Kiska. Ten se opřel do současné vlády premiéra Roberta Fica a voličům připomněl, že „v sousední zemi, na Ukrajině, stále zuří válka, Rusové zabíjí bezbranné civilisty. A náš ministr zahraničních věcí se fotí s ruským ministrem zahraničí, to je víc než zarážející.“

Šestašedesátiletý právník a politik Štefan Harabin byl v letech 2006 až 2009 ministrem spravedlnosti v první vládě Roberta Fica. Nominovala ho strana HZDS Vladimíra Mečiara.

Za minulého režimu byl Harabin členem komunistické strany a v 80. letech se stal soudcem a v roce 1991 nastoupil na nejvyšší soud. Mezi lety 1998 až 2003 nejvyššímu soudu dokonce předsedal a do stejné funkce se opět vrátil hned po konci svého vládního angažmá a byl v ní do roku 2014.

Na prezidenta kandidoval už v roce 2019, kdy skončil na třetím místě. Legálnost voleb tehdy zpochybňoval. Průzkumy ho teď řadí na třetí místo znovu a přisuzují mu výsledek mezi osmi a deseti procenty. Jeho voliči tak mohou rozhodnout o vítězi druhého kola.

Harabin oslovuje voliče silně nacionalistickým a proruským programem. V kampani například prohlásil, že jeho první zahraniční cesta by nesměřovala do Prahy, jak velí tradice, ale do Moskvy.

Mluví také často o nutnosti „ochrany rodiny“, což v praxi znamená ostré výpady proti LGBT+ lidem, tedy lesbám, gayům a dalším queer osobám. „Pokud tohle nezastavíme, naše budoucí generace se dostanou do pozice vymření a zániku slovenského národa,“ strašil například na mítinku v městečku Vrbové, který navštívil i reportér Seznam Zpráv.

Je důležité, aby byl příští prezident Slovenska zvolen při vysoké volební účasti, řekl dnes novinářům exministr zahraničí Ivan Korčok, který je podle průzkumů veřejného mínění druhým nejpopulárnějším kandidátem na funkci hlavy státu. Korčok dopoledne spolu s rodinou hlasoval v prvním kole přímé prezidentské volby ve městě Senec nedaleko Bratislavy.

Kampaň hodnotí média i odborníci jako nudnou a nevýraznou. Politice totiž dominovaly spory o politiku vlády Roberta Fica: od kontroverzní novely trestního zákoníku přes zahraniční politiku až po spor o veřejnoprávní rozhlas a televizi RTVS.

Určitým symbolem kampaně Ivana Korčoka se staly jeho výrazné brýle, ve kterých se fotili i jeho podporovatelé. Bývalý diplomat vsadil na vyvažování Ficovy vlády a slogan „Slušně, ale rázně“. Slogan pak ve finiši kampaně obměnil heslem „Sloužit lidem, ne politikům“. V kampani sázel na osobní setkávání a debaty s voliči po celém Slovensku.

Peter Pellegrini na billboardech sázel nejdřív na heslo „Slovensko už potřebuje klid“. Později ho vystřídalo heslo „Dejme Slovensku klid, hrdost a důstojnost“.

Veřejné mítinky s voliči neorganizoval. Cesty po Slovensku a v zahraničí absolvoval z titulu funkce předsedy parlamentu. Nedávno navštívil například slovenské vojáky na Kypru, otevřel most přes řeku Ipeľ na slovensko-maďarské hranici nebo zavítal na akci Jednoty důchodců Slovenska. Na svých akcích k MDŽ ho propagovala i Ficova strana Směr.

„Postavme se proti zlu, spolu to dokážeme,“ zněl slogan Zuzany Čaputové před prezidentskými volbami v roce 2019.

Právnička z Pezinku a tehdejší místopředsedkyně liberální neparlamentní strany Progresivní Slovensko kandidovala v době, kdy zemí otřásla vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Čaputová pak sváděla politické souboje s vládou Ficova „pohrobka“ Petera Pellegriniho a musela korigovat věčné střety mezi členy koalice Igora Matoviče a Eduarda Hegera, která se chopila moci po parlamentních volbách v roce 2020. Její mandát ovlivnila i pandemie koronaviru nebo teroristický útok na bratislavský podnik Tepláreň motivovaný nenávistí vůči LGBT lidem.

Loni v červnu, rok před koncem mandátu, tak prezidentka oznámila, že nemá dost sil na to pokračovat. „Mé rozhodnutí je rozhodnutím osobním, protože dostatek sil je to, co významně určuje kvalitu veřejné služby,“ oznámila Čaputová.

Seznam Zprávy opět ve spolupráci se sdružením KohoVolit.eu přinesly tradiční aplikaci – volební kalkulačku, která porovnává vaše názory s programy a názory všech kandidátů.

Volební komisaři, slovenská policie i úřady po první hodině hlasování hlásí, že zatím z žádné volební místnosti nejsou hlášeny potíže. V některých okresech je otevřeno méně míst, kde je možné volit, po zkušenostech z minulých voleb, například v Petržalce (Bratislava) jich je zhruba padesát namísto původních 97 (zdroj: aktuality.sk).

Kariérní diplomat Ivan Korčok má bohaté zkušenosti z mezinárodního prostředí a svojí kariérou se pyšní. Kritici mu ovšem vyčítají, že ji budoval za všech okolností, tedy za vlád Mikuláše Dzurindy, Roberta Fica, ale i Vladimíra Mečiara.

„Nuže, nepopírám, za 28 let v diplomacii člověk zažije několik premiérů, Mečiara, Dzurindu, Fica a ze seznamu vám vypadli Moravčík, Radičová a Pellegrini,“ reagoval loni na kritiku Korčok s tím, že nesloužil premiérům, ale státu.

Korčok je jedním z favoritů na postup do druhého kola. Je spojený i se stranou SaS Richarda Sulíka, za kterou byl ministrem zahraničí ve vládách Igora Matoviče a Eduarda Hegera. Kabinety čelily kritice za chaotický postup při pandemii covidu-19 a neustálé koaliční půtky.

Jako prezident by Korčok podobně jako ve funkci ministra prosazoval euroatlantickou orientaci Slovenska na EU a NATO a prosazoval by podporu Ukrajiny při obraně před Ruskem.

Za kandidaturu Ivana Korčoka se postavily tři parlamentní opoziční strany, jedná se o Progresivní Slovensko, Křesťanskodemokratické hnutí a Svobodu a solidaritu. Tyto strany doufají, že by jim ideologicky nakloněný prezident typu Korčoka mohl plnit roli mocenské protiváhy vůči Ficovi, který Slovensko směřuje více na Východ.

K vítězství v prvním kole na Slovensku nestačí prezidentským kandidátům pouhý zisk absolutní většiny hlasů. Podmínkou je, že je podpoří víc než 50 procent všech oprávněných voličů, to znamená včetně těch, kteří se rozhodnou voleb neúčastnit.

Splnění tohoto požadavku je nereálné už jen proto, že kromě prvních přímých prezidentských voleb v roce 1999 se 50 procent voličů prvního kola ani nezúčastnilo, natož aby se shodlo na jednom kandidátovi.

Kořeny této poměrně netradiční podmínky je nutno hledat ve dnech, kdy Slovensko přímou volbu prezidenta zavádělo, tedy na přelomu let 1998 a 1999.

Tamní politice tehdy dominoval premiér Vladimír Mečiar s autoritářskými sklony. Politici se na konci mandátu prvního slovenského prezidenta Michala Kováče nedokázali shodnout na jméně nového prezidenta, země tak přes rok zůstávala bez plnohodnotné hlavy státu.

Situaci se podařilo odblokovat až po parlamentních volbách v roce 1998, ve kterých sice zvítězilo Mečiarovo HZDS, ale několik opozičních stran sestavilo koaliční vládu. Dohodly se zároveň na zavedení přímé volby, ale obávaly se, že v prvním kole by ji mohl ovládnout Mečiar. Jako pojistku do ústavního zákona zahrnuly zmíněnou klauzuli - strany spoléhaly na to, že ve druhém kole by se jim proti Mečiarovi podařilo mobilizovat voliče.

Jeden z favoritů na postup do druhého kola Peter Pellegrini kandiduje z druhé nejvyšší ústavní funkce a v minulosti dva roky řídil vládu, když ještě jako člen strany Směr vystřídal Roberta Fica po demonstracích kvůli vraždě novináře Jána Kuciaka.

Premiérem se chtěl stát znovu i po loňských předčasných parlamentních volbách. Hubenější výsledek jeho strany Hlas, se kterou se odštěpil od Směru, ho ale nakonec místo Úřadu vlády vrátil do funkce předsedy parlamentu, jímž byl už v letech 2014 až 2016.

I když by mohl jako prezident z bohatých zkušeností těžit, dlouhá politická historie je zároveň zátěží.

Éru Směru trvající od roku 2012 do roku 2020 ale provázejí četná podezření z korupce, zneužití pravomocí a zločinných spiknutí, která se týkají i vysoce postavených členů Směru. Pellegrini byl celou dobu ve vysokých funkcích, členem předsednictva jeho Hlasu je Peter Žiga, jenž je už dva roky trestně stíhaný kvůli korupci.

Od koaličního partnera Andreje Danka čelí svobodný a bezdětný Peter Pellegrini opakovaně narážkám na svůj soukromý život. Homofobní poznámky měl na jeho adresu i expremiér Igor Matovič.

Pellegrini své soukromí nekomentuje. Během kampaně ale řekl, že s nikým domácnost nesdílí, a v případě, že se stane prezidentem, „nebude po jeho boku první dáma ani jiná osoba“. Vysvětlil to tím, že dal v životě přednost politice.

Zájem po otevření volebních místností v 7:00 je místy velký, hlásí jednotlivé volební okrsky. Snímek poskytnutý agenturou je z Kút poblíž česko-slovenské hranice.

Na Slovensko už v těchto chvílích míří náš středoevropský specialista Filip Harzer, který pro vás zprostředkuje atmosféru v týmech kandidátů bezprostředně po uzavření volebních místností.

Nedlouho po konci hlasování a počátku sčítání hlasů pro vás datoví analytici Kateřina Mahdalová a Michal Škop připraví vlastní predikci výsledků. Kdo postupuje do druhého kola, byste se na Seznam Zprávách měli dozvědět kolem půlnoci.

Naši „dataři“ pro vás pak v neděli připraví mapu ukazující, jak Slováci volili. Sami si budete moci prohlížet, komu lidé odevzdávali hlas, a to až na úroveň obcí.

Nabídneme vám také srovnávací profily obou postupujících kandidátů.

A ještě jeden pohled do redakční kuchyně: Na pondělní ráno pro vás komentář chystá slovenský publicista Samo Marec, který pravidelně publikuje ve SME a Denníku N.