Hlavní obsah

Předpověď pro 1. kolo: Boj o Hrad se zredukuje na tři jména

Foto: Seznam Zprávy

Kandidáti na prezidenta.

Reklama

21. 11. 14:10

Když Češi před deseti lety volili hlavu státu, jeden z favoritů zůstal jen na papíře a po sečtení hlasů i v poli poražených. Může se situace z ledna 2013 zopakovat?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Historicky první prezidentská volba v lednu 2013 měla až do uzavření volebních místností po prvním kole dva jasné favority – expremiéra a důchodce z Vysočiny Miloše Zemana a někdejšího předsedu úřednické vlády a šéfa statistického úřadu Jana Fischera.

Nastalo ale překvapení, když se do druhého kola se Zemanem probojoval bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Tomu agenturní průzkumy ještě měsíc před prvním kolem voleb přisuzovaly čtvrté místo a zisk mezi 6 a 11 procenty. Nakonec skončil druhý s 23,4 procenta.

Seznam Zprávy se proto ptaly odborníků, zda „efekt Schwarzenberg“ může nastat i v blížících se volbách a kdo z kandidátů, kterým průzkumy v současné době přisuzují třetí až sedmé místo, by se mohl stát zázračným skokanem blížících se prezidentských voleb.

„Myslím, že roli, kterou měl před deseti lety Karel Schwarzenberg, v tuto chvíli hraje Danuše Nerudová,“ říká politoložka Anna Shavit, která byla před 10 lety členkou volebního týmu Karla Schwarzenberga a později pracovala i pro hnutí ANO Andreje Babiše.

Její slova potvrzují třeba prezidentské modely vydávané společností Median. Zatímco červnový model Nerudové přisuzoval 7 procent, zatím poslední říjnová data už vyšvihla bývalou rektorku Mendelovy univerzity na třetí místo s 15 procenty.

Ředitel společnosti Median Přemysl Čech ale při dotazu na to, zda se někdo z nefavoritů může zázračně probojovat do druhého kola, s nadsázkou říká, že to je otázka spíš na věštkyni než na něj. Přízeň voličů se podle něj odvíjí od různých proměnných.

Jak si kandidáti stojí v průzkumech?

Seznam Zprávy průběžně sledují a analyzují, jak se vyvíjejí průzkumy veřejného mínění. Kdo má největší šance na Hrad?

Median – kromě jiného – sleduje i určitou formu věrnosti voličů jednotlivým kandidátům, a to formou kombinace jistoty účasti u voleb a jistoty volby daného kandidáta.

Nejvěrnější voliče má v tomto případě šéf ANO Babiš. U něj přes 52 procent lidí, kteří ho preferují, deklaruje, že k volbám určitě přijdou a určitě budou volit jeho. Nerozhodnutých má jen 32 procent.

To u jeho největších konkurentů – Petra Pavla a Danuše Nerudové – je počet lavírujících 60, respektive 64 procent. A právě u těchto lidí se může stát, že do volební urny nakonec vhodí lístek s jiným jménem.

Ale které by to mělo být? A kolik lidí by muselo přetáhnout favoritům, aby se probojovalo do druhého kola?

„Musíme si uvědomit, odkud by měly ty hlasy přitéct. Může tam být lavírující část, která bude přeskakovat mezi Petrem Pavlem, Danuší Nerudovou nebo někým dalším. Ale na to, aby někdo poskočil ze 7 procent na 20, tam není prostor,“ myslí si Pavel Ranocha ze společnosti Kantar, která v současnosti sbírá data pro nejnovější průzkum.

Lehce přeskupovat by se podle něj hlasy mohly po velkých televizních debatách, i tak se domnívá, že volba bude tentokrát zredukována na „hlavní trojku“ – tedy Danuši Nerudovou, Andreje Babiše a Petra Pavla.

Nejvyšší čas zabrat

Jestli by se měl raketový start povést někomu z dalších kandidátů, musel by podle Anny Shavit mediálně zabrat, a to velmi rychle, neboť do prvního kola voleb zbývají méně než dva měsíce. „Nechci vylučovat, že se to někomu může povést, byť si to nemyslím, ale jestli se to má někomu povést, musí to být už patrné teď v průzkumech na začátku prosince. Jinak to už prostě nestihne,“ říká. I Schwarzenberg podle ní touto dobou začínal postupně růst.

Že by rozhodla nějaká skupina, kterou by se některému z kandidátů podařilo přesvědčit jako tehdy „knížeti“, který vsadil na kampaň hodně zaměřenou na mladé voliče, Shavit nepředpokládá.

„Nemyslím si, že je někde nějakých 15 procent voličů, na které se úplně zapomnělo,“ říká a naráží na pestré spektrum již ohlášených kandidátů, mezi kterými si každý najde svého.

Politoložka a bývalá členka úspěšných týmů upozorňuje ještě na jeden faktor, který nyní příliš nehraje do karet velkému přelévání hlasů. A tím je známost kandidátů.

„Vím, že to zní absurdně, když řeknu, že Danuši Nerudovou nebo Karla Janečka lidé neznají, když jsou pořád v médiích a jsou vidět v televizi. Ale to ‚neznají‘ znamená, že když se někoho zeptáte, jaký ten kandidát je, aby uměli říct, co je zač. Aby neřekli jen floskule typu ‚jo, to je ten ze slavíka‘ nebo nenaráželi na jeho manželky. Nebo aby u Danuše neřekli: ‚Jo, to je ta česká Čaputová.‘ To znamená, že vlastně nic nevědí,“ dodává.

Hlubší známost by podle ní mohla pomoct naopak třeba odborářskému předákovi Josefu Středulovi, kterého si lidé umí spojit s konkrétními věcmi.

Prezidentské volby 2023

V termínu 13. a 14. ledna 2023 proběhnou v Česku prezidentské volby. Prezident se bude znovu volit přímou volbou, stejně jako tomu bylo v roce 2013 a 2018, kdy vyhrál Miloš Zeman. Největšími favority mezi kandidáty na prezidenta jsou podle volebních průzkumů Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš.

Kandidáti na prezidenta

Devět kandidátů z celkem 21 původně přihlášených splnilo zákonné podmínky, a byli tak připuštěni k lednovým prezidentským volbám:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované