Hlavní obsah

Půl roku do voleb. Fronta bobtná, ale nejdůležitější jména zatím chybí

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Přinášíme přehled kandidátů i těch, kteří váhají, nebo boj o Hrad vzdali.

Článek

Přesně za půl roku se v Česku otevřou volební místnosti a lidé budou v prvním kole vybírat v pořadí třetího přímo voleného prezidenta České republiky.

Někteří kandidáti už jedou kampaň či sbírají podpisy - například bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, matematik Karel Janeček či odborář Josef Středula.

Na některé uchazeče se naopak ještě čeká. A to včetně dvou jmen, která mohou ve finále patřit mezi favority voleb - šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a (zatím neznámého) kandidáta vládní koalice Spolu.

Projděte si přehlednou grafiku prezidentských kandidátů:

„Koho podpoříme, chceme vyjádřit na podzim. Cílem koalice Spolu a celé vládní koalice je, abychom měli dobrého prezidenta, který ctí Ústavu, pravidla, demokracii a je dobrým reprezentantem i navenek. Takovou osobnost chceme podpořit, ale ještě je na to čas,“ řekl přednedávnem Seznam Zprávám předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Koalice Spolu tak zatím ani neví, zda vůbec vlastního kandidáta postaví, nebo podpoří některého z těch ohlášených. Všechny tři strany koalice ke konkrétním jménům kandidátů dlouhodobě mlčí.

U vládní ODS se už v minulosti hovořilo o třech jménech - senátorce Miroslavě Němcové, předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi a europoslanci Alexandru Vondrovi. Vystrčil zájem o kandidaturu nepotvrdil ani nepopřel. Už dříve řekl, že je pro něj nyní prioritou obhajoba mandátu senátora, která ho čeká letos na podzim.

Němcovou a Vondru ke kandidatuře už na jaře přemlouvali někteří spolustraníci. Oba ke svým možným ambicím spíš mlčí. „Dobrý den, zatím beze změny,“ reagovala Němcová na SMS s dotazem, zda u ní s blížícími se volbami nedošlo k posunu v rozhodování. Vondra na dotaz nereagoval.

Jako možný kandidát na prezidenta za koalici Spolu byl zmíněný i premiér Fiala. Ke kandidatuře se ho snažil vyprovokovat předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Fiala jeho výzvu odmítl.

Zda bude kandidovat sám Babiš, ještě také není jisté. Byť jeho jméno figuruje mezi favority ve všech předvolebních průzkumech a modelech, předseda opozičního hnutí se chce k případné kandidatuře vyjádřit až 4. listopadu. Tedy těsně před vypršením termínu pro podání kandidátní listiny.

Masivní kampaň v karavanu, se kterým už druhý měsíc objíždí republiku, jeho PR tým setrvale označuje jako kampaň na podporu hnutí ANO před komunálními a senátními volbami.

Kandidaturu ještě oficiálně neoznámil ani Babišův sázkovými kancelářemi určený hlavní soupeř, generál ve výslužbě Petr Pavel. Zájem o účast v prezidentských volbách chce oznámit na konci prázdnin. V souladu se zákonem už proto založil i transparentní účet, kde je možné si prohlédnout příspěvky na jeho kampaň.

Jména lidí, kteří se chtějí ucházet o post hlavy státu, se postupně objevují už řadu měsíců. Prvním, kdo kandidaturu oznámil, byl senátor a neúspěšný kandidát z voleb v roce 2018 Pavel Fischer. Už na podzim 2018, kdy se stal senátorem, uvedl, že chce kandidovat na prezidenta v roce 2023. Od té doby však k možné kandidatuře mlčí.

To jeho kolega ze Senátu a rovněž jeden z neúspěšných prezidentských kandidátů z roku 2018, lékař Marek Hilšer, už zájem o účast ve volbách definitivně potvrdil. Kandidaturu ohlásil už v roce 2019 a jeho zájem stále trvá.

Svědčí o tom i transparentní účet pro letošní volby a také kampaň se sběrem podpisů pro kandidaturu, do které se pustil letos v červnu. Na svém webu má už zveřejněný i program. Kandidaturu oznámil také bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Zatímco někteří kandidáti už bojují o podpisy občanů a jiní ještě s kandidaturou váhají, půl roku před volbami jsou už i tací, kteří kandidaturu mezitím vzdali, například advokátka Klára Long Slámová.

V polovině června na sociálních sítích oznámila, že už nemá zájem se ucházet o post hlavy státu, neboť z prezidentské volby se stala fraška. Zároveň podpořila Marka Hilšera, který je podle ní jediný „zbývající normální člověk, za kterým nestojí žádné podivné skupiny a miliony od utajených sponzorů a má jasné názory už mnoho let“.

S kandidaturou na Hrad už v uplynulém roce koketoval bývalý předseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. Letos v únoru se však rozhodl snahu vzdát. V rozhovoru Právo tehdy řekl, že si nechal zpracovat řadu analýz a absolvoval řadu rozhovorů s politology a marketingovými odborníky, z nichž mu vyšlo, že jeho šance vyhrát je nulová.

Transparentní účty prezidentských kandidátů

Andrej Babiš – transparentní účet zatím nemá, zřídí si ho až ve chvíli, kdy se rozhodne, že bude opravdu kandidovat, Hynek Blaško, Tomáš Březina, Karel Diviš, Marek Hilšer, Karel Janeček, Jiří Kotáb, Ivo Mareš, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Josef Skála, Josef Středula, Alena Vitásková, Tomáš Zima.

V květnu před poněkud překvapené novináře s oznámením kandidatury předstoupil mluvčí Diakonie a bývalý duchovní Ivo Mareš. Od oznámení své kandidatury 3. května ale jeho snaha utichla. Ku příkladu na Twitteru od té doby zveřejnil jen jeden příspěvek. Moc aktivní nebyl ani na Facebooku, kde má poslední příspěvek z 27. června a kde zatím oznámil jen jedno setkání s veřejností. To se mělo uskutečnit už 14. června v Ostravě.

Podpisy aktivně sbírá bývalá ředitelka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Ve středu 13. července oznámila, že jich má už 40 500. Potřebných 50 tisíc podpisů oznámil už Jiří Kotáb, který chce být prvním hendikepovaným kandidátem. Ve sběru podpisů pokračují i miliardáři Karel Diviš a Tomáš Březina či komunista Josef Skála.

Komu se naopak zatím nedaří, je europoslanec SPD Hynek Blaško, který kandiduje sám za sebe. V červnu na svém Facebooku přiznal, že podpisů má zatím málo. „Jezdil jsem po krajích, navštívil jsem řadu spolků, sdružení, stejně tak menších stran. Když ale přišlo na věc, mnozí mě zklamali a přiznám, že situace s podpisy není vůbec dobrá,“ přiznal ve videu.

Reklama

Doporučované