Sečteno. Volby do polského Sejmu vyhrál vládnoucí PiS, ale nemá většinu

Prohlédněte si podrobně, jak Poláci hlasovali ve volbách do Sejmu a pravděpodobně tak poslali stranu PiS do opozice. Současná opozice v neděli kromě dolní komory znovu ovládla i Senát.

Poláci dorazili k volebním urnám v rekordním počtu. Státní volební komise po kompletním sečtení hlasů uvádí, že ve volbách do Sejmu hlasovalo 74,4 procenta oprávněných voličů.

Politolog Jakub Stauber z Fakulty sociálních věd UK za tím vidí dva faktory. „Vládní tábor vsadil na hodnotové ohrožení, migraci, vliv cizího kapitálu a tendenční referendum. Zatímco opoziční voliči zřejmě už začali vnímat možné ohrožení demokracie,“ naráží expert v rozhovoru pro Seznam Zprávy na souběžné všelidové hlasování, které obsahovalo například otázky o migraci a zvýšení věku pro odchod do důchodu. To je naopak kvůli nízké účasti neplatné.

„Další věc je, že Polsko se hodně ekonomicky posunulo, ale zároveň zůstává hodnotově konzervativní, což pro mladší lidi může být důvod ke změně,“ domnívá se Stauber.

Volby do Sejmu, dolní komory polského parlamentu, vyhraje vládnoucí národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Druhá bude s odstupem několika procentních bodů proevropská Občanská koalice. Podle agentury ČTK to vyplývá z výsledků, které po sečtení hlasů z více než 99 procent okrsků v pondělí večer zveřejnila státní volební komise.

Do Sejmu se dostane celkem pět politických uskupení.

Právo a spravedlnost, které v Polsku vládne v posledních osmi letech, má 35,7 procenta hlasů, Občanská koalice 30,43 procenta. Přes 14,4 procenta voličů podpořilo středovou Třetí cestu, čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,55 procenta hlasů. Do parlamentu vejde ještě ultrapravicová Konfederace, která má 7,14 procenta hlasů.

Hlasovat přišlo asi 74 procent oprávněných voličů, nejvíce od pádu komunismu.

Nad ránem média přinesla zprávu, že sčítání postupuje pomaleji, než se čekalo. Datoví analytici Seznam Zpráv Kateřina Mahdalová a Michal Škop proto připravili zrychlený predikční model, který v reálném čase testovali na českých a slovenských volbách. Výsledky vyšly v porovnání s finálním sčítáním s přesností na půl procenta.

Městečko Serock nedaleko Varšavy si možná pamatujete z našeho předvolebního zpravodajství. Léta platilo za jedno z míst, kde se volební výsledky velmi podobají celostátním. Letos se od této tradice odchýlilo. Zvítězila tam Občanská koalice s 35,6 procenty hlasů, Právo a spravedlnost skončilo druhé s 31,7.

To krátce před volbami nečekal ani tamní nezávislý starosta Artur Borkowski, který to viděl na vítězství PiS. Na druhou stranu ztrátu pozice lakmusového papírku voleb předvídal. „Přibývá nám tu hodně lidí z Varšavy a myslím, že nakonec se ty poměry hlasů mohou změnit,“ vysvětloval Borkowski.

Po celodenním sčítacím maratonu Státní volební komise zveřejnila i kompletní výsledky z volebních místností v Česku. Jako poslední se s několikahodinovým odstupem na web propsaly údaje z Brna. Kromě toho se hlasovalo také na dvou místech v Praze a jednom v Ostravě.

Poláci hlasující v Česku masivně podpořili opozici. Občanské koalici Donalda Tuska jich odevzdalo hlas 1365, což představuje 42,5 procenta. Čtvrtina voličů v Česku podpořila Novou levici, 15 procent hlasovalo pro Třetí cestu a dosud vládnoucí Právo a spravedlnost se umístilo až na čtvrtém místě s necelými 10 procenty hlasů. Krajně pravicová Konfederace se těší přízni 5,3 procenta.

„U nás už nikdo nepřemýšlí o udržení moci. Nowogradzka (sídlo PiS, pozn. red.) přemýšlí o tom, jak ji co nejvíc prodloužit,“ přiznal serveru Wirtualna Polska (WP) zdroj z dosud vládnoucí strany Právo a spravedlnost.

PiS počítá s podporou prezidenta Andrzeje Dudy, který je se stranou spřízněný a bude mít klíčovou úlohu při sestavování vlády. Podle informací serveru strana počítá s tím, že hlava státu bude dělat vše pro to, aby ke jmenování nového kabinetu došlo co nejpozději.

Ústava mu k tomu dává prostor. Prezident podle ní jmenuje premiéra a další členy vlády do 14 dní od prvního zasedání Sejmu, který se musí sejít do 30 dní ode dne voleb, nejpozději tedy 14. listopadu. Svého kandidáta na premiéra tak musí Duda najít do 28. listopadu. O důvěru pak nová vláda - pokud budou dodrženy předchozí termíny - musí požádat do 12. prosince.

Zdroj serveru připomíná, že Duda chová k lídrovi opozice Donaldu Tuskovi dlouhodobě osobní nevraživost, a tak nemá zájem na tom, aby se rychle stal premiérem.

Novinářka listu Rzeczpospolita Zuzanna Dąbrowská ale v rozhovoru pro Seznam Zprávy připomíná, že prezident se v minulosti už dokázal z vlivu PiS někdy vymanit. „Záleží, jestli převáží jeho kariéra ve funkci a ohledy na demokracii, nebo spíš loajalita k vlastní straně, to neumím říct,“ uvažuje novinářka.

Politici PiS také naznačují možnost sestavit vládu s Polskou lidovou stranou (PSL), která je součástí koalice Třetí cesta, jež skončila ve volbách na třetím místě. Představitelé PSL to ale celý den kategoricky vylučují.

Polské Tok FM si ve vysílání všimly glosy TMBK k rychlosti sčítání polských voleb, jak upozornil zvláštní zpravodaj Seznam Zpráv ve Varšavě Filip Harzer. Snad neprozradíme mnoho, když přiznáme, že redaktor stanice Jakub Medek patří mezi Filipovy přátele.

Před půl osmou večer Státní volební komise hlásí sečtení 90 procent volebních okrsků (to nemusí odpovídat počtu voličů). Dosud vládnoucí strana PiS průběžně vede s 36,4 procenty, druhá je opoziční Občanská koalice s 29,7 procenty.

Místa v Sejmu si pravděpodobně zajistí také agrární a křesťanskodemokratická Třetí cesta, kterou dosud podpořilo 14,5 procenta voličů, Nová levice s 8,4 procenty a krajně pravicová Konfederace se 7,2 procenty.

Opozice musí dát lidem najevo, že má věci pod kontrolou a že má plán, říká komentátorka polského listu Rzeczpospolita Zuzanna Dąbrowská. Očekávání jsou podle ní obrovská. Hovoříme i o „noci dlouhých nožů“, která Polsko čeká.

S novinářkou a publicistkou polského deníku Rzeczpospolita Seznam Zprávy hovořily v pondělí odpoledne ve chvíli, kdy bylo sečtených 68 procent volebních okrsků.

Obě alternativy nového povolebního uspořádání v Polsku jsou proevropské a prozápadní, uvedl dnes premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál. Fiala řekl, že pro Českou republiku je Polsko důležitým partnerem, a ať už v něm bude jakákoli vláda, bude se snažit, aby vztahy obou zemí byly co nejlepší.

Fiala připomenul, že s končící vládou Mateusze Morawieckého a přímo s polským předsedou vlády ho pojí úzké vztahy. Zmínil například jejich cestu do Kyjeva po začátku ruské invaze na Ukrajinu či uzavření sporů o podmínkách dalšího fungování dolu Turów poblíž hranic s Českem mezivládní dohodou.

„Bylo to jen ku prospěchu,“ konstatoval dnes premiér s tím, že Česko a Polsko musí čelit bezpečnostním rizikům plynoucím z ruské invaze na Ukrajinu. Obecně pak Fiala považuje důležitou stabilitu vztahů ve střední Evropě.

Po volbách do polského parlamentu jsou sečteny hlasy v 76,27 procentech volebních okrsků. Na průběžném prvním místě se stále drží strana Právo a spravedlnost (PiS), která má podporu 37 procent voličů.

Opoziční Občanská koalice (KO) v rámci dosud sečtených hlasů získala 29,1 procent. Možní koaliční partneři KO, středová Třetí cesta a Nová levice, dostali podle průběžných výsledků 14,5 procenta a 8,3 procenta hlasů. Do Sejmu se dostane zřejmě také krajně pravicová Konfederace, kterou podpořilo 7,2 procenta voličů.

Na jakou hranu se koncentrace moci v rukou Práva a spravedlnosti dostala, dobře ilustruje k volbám připojené referendum s jasně manipulativní otázkou, píše v komentáři šéfkomentátor Seznam Zpráv Jan Lipold.

Po sečtení 12,3 milionu hlasů v Polsku vede strana Právo a spravedlnost (PiS) s 37,52 procenta. Na druhém místě se podle polských médií zatím drží liberální Občanská koalice (KO) Donalda Tuska, která si momentálně drží výsledek 28,59 procenta hlasů.

V závěsu je strana Třetí cesta se 14,4 procenta, Nová levice má 8,3 procenta a Konfederace 7,3 procenta.

Polský prezident Andrzej Duda dnes v prvním vyjádření od nedělních parlamentních voleb poděkoval krajanům za vysokou účast v hlasování. Vyzval také, aby vyčkali na konečné oficiální výsledky voleb, jejichž oznámení podle agentury ČTK očekává okolo úterního poledne.

„Zatím jde o výsledky průzkumu. Stále více volebních komisí dokončilo sčítání, ale ještě není (sečteno ani) deset milionů hlasů – a určitě bude odevzdaných hlasů více než 20 milionů, a tak je třeba klidně vyčkat na oficiální výsledky. Doufám, že zítra okolo poledne státní volební komise dokončí už veškeré sčítání a bude moci oznámit oficiální výsledky,“ řekl podle televize TVN24 prezident Duda během návštěvy Vatikánu, kde je kvůli 45. výročí zvolení Jana Pavla II. papežem.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška očekává v případě sestavení vlády ze současné opozice velkou změnu. „V opozici je po ní totiž velká touha,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Zmiňuje například otázku státních médií, soudnictví a liberalizaci práva.

Zároveň poukazuje na možná úskalí. „I tato možná vláda bude muset koexistovat s prezidentem Andrzejem Dudou (spřízněným s PiS, pozn. red.), který má silné právo veta,“ upozorňuje Lebduška. Pro přehlasování prezidenta potřebuje Sejm třípětinovou většinu.

Analytik si všímá, že státní Polská televize obviňovaná často z šíření vládní propagandy, už po volbách mírně upravila tón. Celý rozhovor si můžete přečíst v následujícím článku:

Prezident Andrzej Duda v prvním povolebním vystoupení poděkoval Polákům za vysokou účast ve volbách. „To byl velmi důležitý moment. Každé volby jsou testem, nakolik jsme vyzrálou společností, vyspělou při rozhodování o sobě. Ukázali jsme, že odpovědně bereme věci do vlastních rukou,“ citoval z jeho projevu portál Onet.

Duda nenaznačil, koho by mohl pověřit sestavením vlády. „Čekáme na výsledky. Stále se sčítají. Určitě to bude přes 20 milionů odevzdaných hlasů. Doufám, že výsledky budou zítra okolo poledne,“ prohlásil prezident. Duda se dnes účastní připomínek 45. výročí Karla Wojtyły papežem.

Krátce po 13. hodině zveřejnila volební komise na svém webu výsledky z poloviny volebních okrsků v celém Polsku. Zisk vládnoucí strany PiS s postupujícím sčítáním klesá, zatímco podíl hlasů pro opoziční KO stoupá, jak ostatně očekávali experti.

PiS má momentálně 38,2 procenta, KO 27,9 procenta, Třetí cesta 14,4, Nová levice 8,3 a Konfederace 7,3. Rozdíl mezi prvními dvěma se pravděpodobně bude dál snižovat, protože ve druhé polovině sčítání by měly převažovat hlasy z větších měst.

Průběžné výsledky také potvrzují tradiční rozdělení země na konzervativnější východ a liberálnější západ. Často se v této souvislosti připomíná historické dělení Polska - území patřící do někdejšího ruského a rakouského záboru volí spíš pravicově, zatímco regiony spadající v minulosti pod Prusko levicově. Pozor, obě mapy zveřejněné volební komisí pracují s jinou barevnou škálou.

Bývalý polský prezident Lech Wałęsa se v povolebním rozhovoru se serverem Wirtualna Polska snažil mírnit emoce vyvolané očekávaným vítězstvím opozice. „Myslím, že to je past nastražená Kaczyńským. Počkejme na oficiální výsledky,“ komentoval data z exit pollů.

Exprezident se domnívá, že strana Právo a spravedlnost (PiS) ještě neřekla poslední slovo. „Oni ještě přemýšlí. Budou intrikovat všemi možnými způsoby, aby nepřišli o moc. Podezřívám je, že mají připravenou nějakou provokaci,“ domnívá se Wałęsa, který nedávno oslavil osmdesáté narozeniny.

Předseda PiS Jarosław Kaczyński i jeho bratr, zemřelý prezident Lech Kaczyński, kdysi patřili mezi Wałęsovy blízké spolupracovníky, ale později se rozešli ve zlém. Někdejší vůdce odborového hnutí Solidarita patří v posledních letech mezi hlasité kritiky PiS, jeho syn Jarosław je poslancem za opoziční Občanskou koalici.

Prezident Andrzej Duda se k dílčím výsledkům voleb zatím nevyjádřil. Představitelé stran ale už mají jasno, koho by měl pověřit sestavením nové vlády.

„Od 90. let 20. století se tu uchytil takový zvyk, že všichni prezidenti úkolem sestavování vlády pověřovali lídry těch stran, které vyhrály volby. Proto se mi zdá jasné, že prezident Andrzej Duda tím pověří Právo a spravedlnost,“ řekl ve vysílání rádia RMF FM šéf volebního štábu PiS Joachim Brudziński.

Prezident Lech Wałęsa se ale v 90. letech pokoušel do čela vlády prosadit vlastní kandidáty např. když nechtěl jmenovat vládu vedenou postkomunistickým Svazem demokratické levice. Nakonec musel ovšem ustoupit.

„Přál bych si, aby se prezident zachoval slušně,“ poznamenal ve stejné debatě europoslanec Občanské platformy Bartosz Arłukowicz. „Vidí, co se stalo, kolik lidí přišlo volit. Buď naslouchá lidem, nebo naslouchá Jarosławu Kaczyńskému,“ dodal.

Šéf prezidentské kanceláře Paweł Szrot pro server Wprost zdůraznil, že hlava státu se zachová v souladu s ústavou, byť to podle něj může být při pohledu na současná data o rozdělení mandátů složité. Szrot se také odkázal na tradici pověřit nejsilnější parlamentní klub. „Tentokrát může být situace, jak to chápu, komplikovaná,“ soudí Szrot.