Hlavní obsah

Vrchní soud pravomocně zastavil trestní stíhání bývalého žalobce Grygárka v kauze Janouška

Vysvětlení, proč Městský soud v Praze trestní stíhání Libora Grygárka zastavil.Video: Radek Nohl, ČTK, Seznam Zprávy

 

Reklama

Po šesti letech se policistům a žalobcům definitivně zhroutil jeden z největších případů, kdy vyšetřovali propojení vysoce postaveného činovníka justice s podnikatelským prostředím.

Článek

Vrchní soud pravomocně zastavil trestní stíhání bývalého náměstka vrchního žalobce Libora Grygárka.

Podle zjištění Seznamu o tom bylo rozhodnuto ve čtvrtek v neveřejném zasedání. V justiční databázi je uvedeno, že odvolací soud potvrdil červencové rozhodnutí Městského soudu v Praze.

„Mohu potvrdit, že bylo včera standardně v neveřejném zasedání rozhodnuto. Rozhodnutí ještě není písemně vyhotoveno, a dokud nebude doručeno stranám trestního řízení, nebudeme k jeho obsahu nic bližšího sdělovat,“ uvedla mluvčí pražského vrchního soudu Simona Heranová.

V tuto chvíli je ale Grygárek, který nyní pracuje jako advokát, definitivně očištěn. „Pravomocně skončilo moje téměř šest let trvající trestní stíhání, jehož délka je sama o sobě skandální a neobhajitelná,“ napsal Seznamu Grygárek s tím, že bude po státu v této souvislosti žádat odškodnění.

Uvedl, že podkladem pro jeho stíhání byly také úřední záznamy, které obsahovaly smyšlené údaje nebo nepravdivé informace.

„Ani přes masivní a dlouhotrvající použití těch nejinvazivnějších zásahů do mých občanských práv, včetně domovní prohlídky, se nic využitelného pro mé trestní stíhání nenašlo, neboť se ani najít nemohlo,“ prohlásil Grygárek.

Za osm let vyšetřování podle něho stát zaplatit stovky tisíc korun zbytečně. Peníze šly třeba na znalecké posudky, překlady písemností, přepisy stovek hodin odposlechů nebo služební cesty do Švýcarska.

„Nastal čas vést diskusi o vyvozování osobní odpovědnosti příslušných státních zástupců a policistů, neboť jejich dosavadní přesvědčení o vlastní nepostižitelnosti a z toho plynoucí vědomé porušování základních zásad trestního řízení jsou jasným nebezpečím pro právní stát,“ dodal Grygárek.

Náměstek olomouckého vrchního žalobce Pavel Komár jen uvedl, že rozhodnutí jim zatím nebylo doručeno, a tak se k němu nemohou vyjadřovat.

Po šesti letech se tak vyšetřovatelům a žalobcům zhroutil jeden z největších případů, kdy vyšetřovali propojení vysoce postaveného činovníka justice s podnikatelským prostředím.

V této se kauze se snažili dokázat, že někdejší náměstek vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek pomáhal přikrýt podezřelé transakce jednoho z kdysi nejvlivnějších lobbistů a obchodníků v Praze Romana Janouška.

Městský soud v Praze již v dokumentu, který Seznam popsal, uvedl, že žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nepředložili v tomto případu dostatek důkazů.

Nebyl podle městské soudkyně Zuzany Zápalkové ani jediný, který by dokazoval propojení předního žalobce s vlivným podnikatelem v době, kdy byly (na přelomu let 2008 a 2009) podle vyšetřovatelů trestné činy spáchány.

Bylo to právě v době, kdy švýcarské úřady začaly prověřovat podezření na praní špinavých peněz v souvislosti s účty, k nimž měl Roman Janoušek dispoziční právo (účty byly vedeny na firmu Botanic Finance sídlící v Panamě a na jméno Janouškovy matky).

Upozornila je na to v září 2008 banka v Ženevě, která na zmíněných účtech zajistila 197 milionů korun.

Vyšetřovatelé ze Švýcarska byli zklamáni

Švýcaři se kvůli vyšetřování obrátili na české úřady a požádali o informace, jestli je proti Janouškovi vedeno v Česku trestní řízení, ale podle dokument pražského městského soudu byli zklamáni.

Během vyšetřování Grygárkova případu vypovídali a uvedli, že právě kvůli přístupu Čechů spadl případ podezřelých kont pod stůl.

„V tomto případě probíhaly zcela nevysvětlitelné finanční toky. Původ peněz však nikdy nebyl zjištěn, neboť české státní zastupitelství nepomohlo,“ řekl během výslechu například Patrick Lamon, který byl ředitelem odboru terorismu a organizovaného zločinu spolkového státního zastupitelství Švýcarské konfederace.

I když Švýcaři odhalili nejasnosti, trestní řízení bylo v březnu 2011 zastaveno. A bezmála 200 milionů korun bylo na účtu odblokováno.

Zmíněná soudkyně Zuzana Zápalková však uvedla, že Grygárkovi nelze vyčítat, že na základě zprávy ze Švýcarska nezahájil úkony trestního řízení proti Janouškovi.

Tato soudkyně ve svém rozhodnutí uvedla i další výtku k práci žalobců. Podle ní nezískali důkaz, že by se Grygárek s Janouškem znali právě v době, kdy se řešila žádost o právní pomoc ze Švýcarska.

Kdy se prvně potkal Janoušek a Grygárek

Státní zástupci mají třeba odposlechy, na nichž Janoušek o Grygárkovi říká, že „Libora má rád a hodně toho prožili“. Ale ty jsou až z dubna roku 2013.

„Obsah rozhovoru sice vyvolává představu, že oba muže spojuje dlouholeté přátelství, ale soud činí své závěry na základě prokázaných skutečností, nikoliv dojmů a osobního přesvědčení,“ popsala soudkyně Zápalková.

Grygárek pak policistům řekl, že se s Janouškem zná až od roku 2010. „Nebyl zajištěn žádný důkaz, který by prokazoval opak,“ dodala Zápalková.

V druhé části tohoto případu byl Grygárek vyšetřován, že ještě jako žalobce intervenoval v případu svého známého – bývalého majitele Grandhotelu Pupp a spoluvlastníka sklářského kolosu Crystalex Jana Součka. Toho tehdy policisté vyšetřovali kvůli podezření z úvěrového podvodu se škodou 77 milionů korun. Kauzu ale nakonec policie odložila.

A Městský soud v Praze letos v červenci řekl, že Grygárek nemůže být za tento čin stíhán, protože je tento případ již promlčený.

Reklama

Doporučované