Hlavní obsah

Výjimečné očkovací plány: Rychlá Británie, precizní Německo a vzdor Maďarska

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

8. 12. 2020 17:30

Zatímco ve Velké Británii už s velkou slávou začalo očkování, zbytek Evropy je ve fázi příprav. Ta ale není všude stejná. Zatímco například Berlín počítá, kolik minut zabere očkování jednoho pacienta, Maďarsko hledí do Moskvy.

Článek

Evropské státy čekají na schválení některé z vakcín a mezitím se připravují na obří očkovací akci. Některé sáhly po již existujících plánech pro boj s chřipkovou epidemií jako například Španělsko, jiné nedávno představily úplně nový plán se vším všudy, jako to udělal v pondělí i český ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Většina z nich počítá s co nejrychlejším proočkováním rizikových skupin, přičemž na prvním místě jsou střídavě buď zdravotníci, nebo senioři. Každá země s ohledem na své možnosti plánuje proočkovat do konce příštího roku co největší část populace. Všude je očkování dobrovolné a je velkou otázkou, jak se vládám podaří své občany k vakcinaci motivovat. Velké starosti si dělá například Itálie, kde se podle průzkumu z půlky listopadu hodlá očkovat jen třetina dotázaných.

Z celé Evropy se svými očkovacími strategiemi asi nejvíc vymykají Velká Británie, která už očkovat začala, Německo s puntičkářskou přípravou a Maďarsko, které si pohrává s možností nerespektovat unijní pravidla a jako jediný člen EU použít ruskou vakcínu Sputnik V.

První Británie

Na Britských ostrovech se bude nově osmý prosinec připomínat jako Den V. Velká Británie v úterý jako první západní země spustila ostrou fázi očkování mimo testovací studie. A učinila tak s velkou slávou. Tvář první očkované Britky, brzy 91leté Margaret Keenanové, už zná nejen celá Británie, ale i celý svět.

Veřejnoprávní BBC její vakcinaci natočila a odvysílala i krátký rozhovor, ve kterém Keenanová řekla, že vakcína je pro ní nejlepším předčasným dárkem k narozeninám, jaký by si mohla přát. Při cestě z nemocnice Keenanové personál nemocnice tleskal.

Už do konce tohoto roku mají seniorku ze severoirského Enniskillenu následovat další miliony lidí starších 80, potažmo 75 let. Priorita v určení, kdo má dostat vakcínu dřív, je nastavená následovně: obyvatelé domovů seniorů a jejich pečovatelé, všichni starší 80 let a zdravotníci v první linii, všichni starší 75 let, pak nad 70 let a 65 let, jako další všichni od věku mezi 16 až 64 se zdravotními problémy, které jsou považovány za rizikový faktor, a následují další tři kategorie čistě podle věku sestupující po pěti letech. Vakcínu naopak nedostanou těhotné matky ani děti mladší 16 let.

„Byla jsem velmi pyšná, že jsem mohla přispět k zastavení pandemie,“ řekla v rozhovoru sestra, která naočkovala první Britku:

V tuto chvíli se v Británii připravuje první várka 800 000 dávek vakcíny od společnosti Pfizer a BioNTech. Detaily, kdy, jak a kam přesně materiál z Belgie dorazil nebo dorazí, jsou podle NYT z bezpečnostních důvodů v utajení. Do konce roku už jich ale má být k dispozici 10 milionů.

Podle propočtů vědeckého reportéra Sky News by tak ještě před silvestrem měla dostat šanci na první dávku vakcíny drtivá většina lidí z nejohroženějších skupin, tedy obyvatelů domovů seniorů i jejich ošetřovatelů (500 000), lidí starších 80 let (3,4 mil.), lidí nad 75 let (2,4 mil.) a zdravotníků i sociálních pracovníků (3,8 mil.).

AP k tomu dodává, že nemocnice si budou postupně zvát všechny seniory spadající do dané věkové skupiny a spolupracovat s pečovatelskými domovy, přičemž dávky vakcíny určené těm, kteří pozvání odmítnou, budou poskytnuty zdravotníkům.

Už první dávka podle Sky News poskytuje alespoň částečnou imunitu na zhruba 12 dní, po 21 dnech budou všichni očkovaní potřebovat další dávku, která by měla zajišťovat slibovanou účinnost 95 % po dalším týdnu. Nejprve se bude očkovat v 50 vybraných nemocnicích, později v nově zřízených očkovacích centrech a nakonec i u praktiků.

Vakcíny od Pfizeru a BioNTechu, která zatím jako jediná v zemi dostala mimořádné povolení, má Londýn objednaných 40 milionů dávek, což stačí pro očkování 20 milionů lidí. Když se odečtou lidé mladší 16 let, jsou potřeba vakcíny pro asi 55 milionů lidí. Dohromady má Velká Británie nasmlouvaných 357 milionů dávek od sedmi různých společností. Jako dalšího adepta na schválení britskými úřady odhadují tamní média produkt americké Moderny. Původně to byla oxfordská vakcína vyráběná firmou AstraZeneca, ale tam proces zřejmě zdrží nutnost dalšího testování.

Precizní Německo

Ostatní evropské státy jsou zatím ve stadiu vyčkávání na schválení některé z vakcín Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a více či méně intenzivních příprav.

Nejkonkrétnější plány, které byly dosud oznámeny, pochází od našich západních sousedů. V Německu se už týdny skladují miliony injekčních stříkaček i jehel a bylo už určeno i 60 míst, kde se může začít očkovat, jakmile budou vakcíny k dispozici. Jsou mezi nimi i stadiony, kongresová centra nebo vojenská kasárna, kde se zároveň připravují speciální mrazáky pro uchovávání vakcíny firem Pfizer a BioNTech, která vyžaduje skladování v teplotách kolem minus 70 stupňů Celsia.

Detaily ohledně prioritních skupin, časového sledu i distribuce si rozhodují samy jednotlivé spolkové státy, takže se v tuto chvíli nedají generalizovat.

Zvláštní komise pro vakcinaci při Institutu Roberta Kocha už podle serveru The Local zpracovala sadu doporučení, kdo by měl vakcínu dostat první. V draftu, který momentálně připomínkují experti ze všech spolkových zemí, se píše, že přednost mají mít především zdravotníci, a to zejména ti, kteří se často setkávají s rizikovou skupinou. První linie očkovaných podle dokumentu čítá 8,6 milionu z 83milionové německé populace. Proces připomínkování má skončit ve čtvrtek, konečná verze má být zveřejněna nejpozději do konce měsíce.

Kromě toho už ale vznikají velmi konkrétní plány právě na úrovni spolkových zemí. Pozornost minulý týden vzbudil například Berlín se svým „minutovým plánem“. Hlavní plánovač očkovacích center v německé metropoli Albrecht Broemme oznámil, že jakmile bude vakcína dostupná, má město v plánu naočkovat do měsíce maximálně  450 000 lidí, přičemž dobrovolné zájemce by návštěva očkovacího centra neměla zdržet na víc než 70 minut.

Přednost podle Broemmeho budou mít senioři a zdravotníci, kteří nejprve obdrží pozvánky, jež má Berlín už připravené. Když daná osoba dostane dopis a bude se chtít nechat očkovat, objedná se buď telefonem, nebo přes internet na jedno z šesti očkovacích středisek. Vzor očkovací místnosti si Broemme prý postavil nejdřív doma z lega, aby mohl propočítat, jestli všechno sedí. „Máme tedy čtyři minuty na příchod a přípravu, dvě minuty na očkování a čtyři minuty na obléknutí se a odchod, celkem deset minut na jednu očkovací kabinu,“ citovala ČTK část jeho výstupu před novináři.

Poměrně jasnou představu má už například i Bavorsko. Tam do poloviny prosince musí všech 96 okresů či městských částí zřídit očkovací centra. Ty budou doplňovat ještě mobilní očkovací týmy, které budou vyjíždět za těmi, již se do centra ze zdravotních či jiných důvodů nemohou dostat, či přímo do domovů seniorů. S účastí v očkovacím projektu už na konci minulého měsíce podepsalo svůj souhlas na 2500 praktických lékařů.

Celou populaci ale Německo podle expertního panelu pro vakcíny při Institutu Roberta Kocha nestihne proočkovat ani do konce příštího roku. Německo má podle prohlášení ministra zdravotnictví Jense Spahna z konce listopadu v rámci objednávek Evropské komise i bilaterárních dohod zajištěných 300 milionů dávek vakcín.

Vzpurné Maďarsko

Z celé řady více či méně podobných očkovacích strategií evropských států výrazně vybočuje Maďarsko, které už delší dobu jako jediný stát v EU laškuje s ruskou vakcínou Sputnik V. Budapešť navzdory odmítavému postoji orgánů EU otevřeně hovoří i podniká konkrétní kroky k zapojení vlastních občanů do klinických testů ruské protikoronavirové vakcíny, její výrobě na vlastním území či přímo dodávce vakcíny z Ruska.

Na začátku tohoto týdne tamní ministr pro lidské zdroje Miklós Kásler přišel s oznámením, že by Rusko mohlo první vakcíny Maďarsku dodat dokonce už tento měsíc. Do klinických zkoušek Sputniku V se má zároveň zapojit 3000 až 5000 Maďarů, zaznělo to podle Reuters na ministerském Facebooku.

Foto: Profimedia.cz

Laboratorní pracovníci v Budapešti nesou tašku s ruskou vakcínou (snímek maďarského ministerstva zahraničí).

Stalo se tak poté, co o víkendu Rusko na 70 moskevských klinikách spustilo první oficiální fázi očkování pro nejohroženějších skupiny mimo testovací fázi. Už předtím se do Ruska vydala maďarská delegace, která podle Káslera získala detailní informace o ruské vakcíně a měla možnost zkontrolovat, že je vyráběna s využitím nejnovější technologie, jež splňuje standardy Světové zdravotnické organizace (WHO).

Sputnik V přitom (stejně jako dosud žádná jiná vakcína) nedostal povolení k použití ve státech EU od Evropské agentury pro léčivé přípravy (EMA) a je více než nepravděpodobné, že se na tom v dohledné době, natož do konce měsíce, něco změní.

Pokud tak Budapešť v čele s premiérem Viktorem Orbánem ruskou vakcínu začne používat, poruší unijní pravidlo, čímž rozšíří výčet sporů s Bruselem o velmi citlivou a v celé Unii nevídanou položku. Nyní Maďarsko mimo jiné společně s Polskem blokuje evropský rozpočet, protože se mu nelíbí podmínka dodržování zásad právního státu, za jejichž dodržování jsou Varšava i Budapešť už delší dobu kritizovány.

Server EUobserver na začátku minulého týdne citoval varování Evropské komise, která nepřímo uvedla, že bude tolerovat používání, výrobu a distribuci vakcíny bez souhlasu EMA pouze v případě, že Maďarsko tyto činnosti omezí striktně na své území. Členský stát EU totiž formálně může s povolením nového léku nebo vakcíny orgán EMA obejít v případě, že jde o stav nouze.

Reuters připomíná, že Maďarsko má kromě toho předobjednaných 12 milionů dávek vakcín od západních společností a o dalších zásilkách jedná s Čínou a Izraelem.

Ruský Sputnik V čelil v minulosti opakovaně kritice, když Rusko přišlo s tím, že vakcína je hotová, ještě než skončily klinické zkoušky. Ještě před sobotním oficiálním zahájením očkování a klinických zkoušek, které například EMA považuje za nutné, už zároveň probíhala „mimořádná vakcinace rizikových skupin“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené