Článek
Mostecko opanovala nervozita z chystaného „nájezdu“ cizinců. Místní chemička v Záluží u Litvínova, která patří do polskými akcionáři ovládané skupiny Unipetrol, chystá od příštího čtvrtka postupně zastavovat veškerou výrobu a následně spustit zhruba dvouměsíční údržbu a kontrolu technologie.
Naposledy se podobná akce, která se opakuje ve čtyřletých cyklech, uskutečnila v roce 2016. Nikdy v minulosti se ale nestalo, že by podobné práce v severočeském petrochemickém podniku, který se zabývá výrobou pohonných hmot a také třeba takzvaných prvotních plastů, vzbudily takovou pozornost.
Může za to skutečnost, že je nouzový stav, epidemie koronaviru a v Litvínově se navzdory uzavřeným hranicím má do údržby zapojit i téměř šest stovek lidí ze zahraničí. A ti ani nemusí po příjezdu do čtrnáctidenní karantény. Bude jim jen pravidelně měřena teplota a pouze ti z nejrizikovějších zemí západní Evropy projdou testy na přítomnost infekce COVID-19.
„Abych řekl pravdu, vůbec to nechápu. V čase, kdy vás honí za to, že nemáte v parku řádně nasazenou roušku, mi přijde hodně riskantní pustit sem tolik cizinců. A sám bych očekával, že k tomu dostanu i více informací,“ říká zastupitel a bývalý starosta Litvínova Milan Šťovíček. Podobná vyjádření lze zachytit i mezi běžnými občany v okolí chemičky, stejně tak na sociálních sítích.
Panuje názor, že stát z protekce povolil chemičce něco, co jiným nesmlouvavě zakázal.
Nemůžeme už čekat
Kritiku ohledně nevhodného načasování Unipetrol odráží ryze technickými argumenty a také tím, že jde o strategickou záležitost z hlediska fungování státu.
Je to prý jako u rodinného domu, kde by měly být třeba u elektrorozvodů nebo u komína prováděny pravidelné revize, jinak nelze technologie provozovat. U chemičky, kde může hrozit i výbuch, je přitom nebezpečí daleko vyšší.
„Jsme si vědomi aktuálních zdravotních rizik, ale inspekci a revizi výrobních zařízení nám ukládají právní předpisy. Nemůžeme provozovat nerevidovaná výrobní zařízení. Mohli bychom ohrozit bezpečí obyvatel v okolí rafinerie a současně bezpečné fungování státu,“ reagoval na dotazy Seznam Zpráv mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl.
Firma slibuje, že se bude vše odehrávat za přísných bezpečnostních podmínek. A to se týká i ubytování expertů ze zahraničí v okolních obcích a městech. Všichni mají být pod trvalým zdravotním dohledem, a pokud by se v chemičce objevil nějaký nakažený člověk, má být okamžitě izolován.
Velká akce se připravuje už dva roky a není prý dost dobře možné ji odložit. Ohrozilo by to mimo jiné dodávky benzinu a nafty na české čerpací stanice.
„Jsme součástí kritické infrastruktury státu a naším úkolem je zajistit kontinuitu dodávek pohonných hmot pro český trh. Věnujeme proto maximální pozornost zavádění hygienických opatření, která výrazně sníží riziko šíření nákazy,“ uvádí také mluvčí Kaidl.
Co slibuje Unipetrol
Všichni pracovníci budou podrobně informováni, jak se chovat. A také budou vybaveni ochrannými a dezinfekčními prostředky proti šíření nákazy.
Pro dodavatele je připraven samostatný vjezd do areálu a výjezd, pracovníkům bude pravidelně měřena teplotu a ti z rizikových zemí (Německo, Francie, Benelux) se po příjezdu do České republiky podrobí testování.
Pohyb lidí bude omezen jen na oblasti, kde budou údržbářské práce probíhat. Budou trvale hlídáni, aby nedošlo ke kumulaci osob a mísení jednotlivých pracovních skupin.
Všechny prostory budou pravidelně dezinfikovány.
Unipertrol požádal Ústřední krizový štáb, aby po dobu zarážky byl do litvínovského podniku přidělen odborník či tým odborníků, kteří by hygienická opatření dozorovali.
Firma chce omezit pohyb lidí mimo výrobní areál. Je zajištěn transport pracovníků externích firem mezi ubytováním a závodem, najatí experti mají smluvně zakázáno používat MHD, stravovat se budou přímo v areálu závodu.
Hlavně Slováci a Poláci
Mezi 595 cizinci, kteří do Litvínova přijedou, mají být hlavně Slováci (270) a Poláci (245). Plánované zarážky se má také zúčastnit 50 pracovníků ze Srbska, kteří dlouhodobě pobývají na území České republiky. Tyto lidi má doplnit 20 specialistů z Německa a potom jednotlivci z Francie, Rakouska, Belgie a Nizozemska. Unipetrol poukazuje, že ve výrazné převaze budou lidé ze středoevropských zemí, kde nákaza COVID-19 není tak rozšířená jako v západní Evropě.
Původně měl být kontingent cizinců zhruba dvojnásobný. Stejně jako rozsah prací ale Unipetrol nakonec seškrtal plánované úkony o 60 procent. Jen na ty, které prý už nesnesou odkladu.
„Zarážka je realizována odbornými externími společnostmi, které se na takovéto práce dlouhodobě specializují, mají dostatek kvalifikovaných pracovníků a jsou schopny garantovat předepsanou kvalitu,“ reaguje mluvčí Unipetrolu na názory, proč nebylo možné vše svěřit jen českým firmám. I ty se ale mají na rozsáhlé údržbě výraznou měrou podílet.
Co všechno servisní firmy čeká? Chystá se například oprava pece na jednotce atmosférické destilace ropy, dále výměna podzemního potrubí chladicí vody na výrobně parciální oxidace a v neposlední řadě servisní opravy velkých kompresorů na etylenové jednotce.
Automatická výjimka
To, že Unipetrol může zahraniční pracovníky i v tomto krizovém čase využít, vyplývá z faktu, že se na něj vztahuje výjimka ministra vnitra. Jde o výjimku z opatření vlády, přijatého 13. března 2020, kdy byl cizincům zakázán vstup na území České republiky.
Unipetrol ale argumentuje, že o žádnou výjimku nikoho ani nemusel žádat, má na ni automaticky nárok, přímo se na něj vztahuje. Tak jako na jiné subjekty, které jsou podle zákona o krizovém řízení součástí kritické infrastruktury státu.
Firma tak může na základě potvrzení přijímat jak pracovníky ze zahraničí, tak z jiných částí Česka, a to za účelem výkonu práce na svém provozním zařízení.
Tato výjimka přesto budí jistou vlnu nevole v některých jiných sektorech, třeba ve stavebnictví, kde jsou podniky také velmi často závislé na zahraniční pracovní síle a nyní se musely plně podrobit restrikcím.
Také zájmy Agrofertu?
Na Twitteru se rozvinula i diskuse, zda v pozadí „udělení výjimky“ nejsou i ekonomické zájmy skupiny Agrofert, založené premiérem a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Pod tuto skupinu totiž patří i chemičky, které též nakupují část surovin od podniků z oblasti petrochemie.
Nicméně nikdo zatím žádnou přímou souvislost s aktivitami Agrofertu nedoložil. „Je to celé nesmysl. Agrofert v tom žádný zájem nemá. Náš vliv na Unipetrol a jeho řízení je nulový a vliv odstávky Unipetrolu na naši firmu je zanedbatelný,“ prohlásil mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Od lidí z okolí Andreje Babiše zaznívá zase připomínka, že v čele ministerstva vnitra, které má zmíněné výjimky pod palcem, je šéf ČSSD Jan Hamáček.
Nepochybné ale je, že i Agrofert, tak jako mnoho jiných českých podniků, má eminentní zájem na tom, aby v litvínovském závodě i po odstávce pokračovala výroba v plném rozsahu.
