Hlavní obsah

Výroba „nosorožce ze zkumavky“. Vědci oplodnili vajíčka dvou posledních žijících samic nosorožce severního bílého

Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo uměle oplodnit vajíčka posledních žijících samic nosorožce bílého severního. (Video: Seznam.cz)

Vědci použili zmrazené sperma již několik let mrtvých samců. Nyní čekají, jestli se vyvine embryo. Pokud se to podaří, bude to cesta k záchraně téměř vyhynulého druhu.

Článek

Další krok k úspěšné záchraně nosorožce severního bílého před vyhynutím udělal o víkendu mezinárodní tým vědců. V laboratořích v italské Cremoně se jim podařilo uměle oplodnit vajíčka posledních dvou žijících samic tohoto zvířete. Samice Nájin a Fatu jsou posledními svého druhu na světě a nebyly schopny zabřeznout. K oplodnění vajíček veterináři použili zamrazené sperma samců Suniho a Sauta, kteří uhynuli v letech 2014 a 2006.

„V současné chvíli jsou oplodněná vajíčka inkubována a nám nezbývá než čekat, jestli se z nich vyvine embryo do takového stadia, aby mohlo být kryogenicky zamrazeno pro pozdější transfer do náhradní matky,“ uvedl Cesare Galli z cremonského institutu Avantea, kde oplodnění vajíček provedli. Vědcům se podařilo oplodnit sedm z deseti odebraných vajíček. Jestli se embryo vyvine, budou vědět v první polovině září.

Pokud se to v září podaří, bude před vědci ještě spousta práce, než se malého nosorožce ze zkumavky dočkají. „Teď přijde poměrně málo atraktivní část, protože zárodky budou uloženy v mrazáku, a to může být na měsíce až roky. Mezitím budeme muset zlepšovat techniku vložení embrya do náhradní matky. My jsme to již zkoušeli s jižními nosorožci a je to ve stadiu pokusu. V tomto stadiu nemůžeme riskovat tak cenný materiál, jakými jsou vajíčka posledních samic na planetě, takže se to musíme dál učit s vajíčky příbuzných jižních samic. A až budeme mít větší jistotu, že se to uchytí, tak pak se vrátíme do mrazáku a použijeme do náhradních matek čistá embrya severních nosorožců,“ vysvětluje Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem, kterému dvě poslední severní samice na světě patří.

Zvířata od roku 2009 žijí pod přísnou ochranou v keňské rezervaci Ol Pejeta, kde měla pomoci se zachováním druhu, avšak nepodařilo se jim přirozeně zabřeznout a samci, kteří s nimi sdíleli prostor, mezitím uhynuli.

Až bude čas, embryo proto donosí samice nosorožce bílého jižního, což je nejbližší příbuzný severního poddruhu. „Matek bude muset být více. Slíbili jsme v Keni, že první matky by byly v rezervaci Ol Pejeta, kde žijí naše poslední samice, a spolu s nimi tam jsou i jižní samice. Pak se předpokládá, že by jich několik bylo vybráno v evropských zoologických zahradách, předpokládám, že i u nás ve Dvoře Králové nad Labem,“ říká Rabas.

V Keni musí být nosorožci pod přísnou ochranou, protože i přes světovou osvětovou kampaň o bezcennosti rohoviny pro lidské zdraví jsou zvířata stále v hledáčku pytláků. „Přirozené podmínky rezervace jsou pro zvířata komfortní, avšak náklady na zajištění bezpečnosti jsou tam poněkud vyšší. Ale tomu se nakonec nevyhneme ani tady v Evropě, protože jsou případy, že byla napadena přímo v zoologické zahradě,“ hodnotí Rabas rozdíly v bezpečnosti mezi místy, kde by samice mohly nosorožce ze zkumavky donosit. Byli to právě pytláci reagující na poptávku asijských trhů, kteří zvířata dostali na pokraj vyhynutí, a to už v 80. letech minulého století, kdy jejich populaci zredukovali z 500 na pouhých 15.

Odběr vajíček vědci rovněž trénovali na jižní bílé samici, poprvé se jim podařil letos v únoru. Použili k tomu speciálně vyvinutý zdravotnický přístroj. První vajíčka od samic Nájin a Fatu odebrali veterináři 22. srpna a okamžitě je letecky přesunuli do italské Cremony, kde se v neděli povedlo umělé oplodnění.

Šéfa laboratoře Cesare Galliho ujímavost vajíček příjemně překvapila. „ Byli jsme překvapeni, u jak vysokého množství odebraných vajíček se nám v laboratoři povedl jejich proces dozrání, protože u vajíček z předchozích zkušebních odběrů na samicích bílých jižních jsme takového vysokého čísla nikdy nedosáhli,“ uvedl.

Členové týmu by podle Přemysla Rabase chtěli do Keni jezdit každé čtyři měsíce, aby mohli pravidelně získávat další vajíčka od Nájin a Fatu, a vytvořili si tak co největší zásobu.

Doporučujeme

Další zprávy