Hlavní obsah

Za 60 let mohou tropické choroby trápit 90 % lidí

Foto: Profimedia.cz

Malárie si každoročně připisuje téměř půl milionu obětí.

Reklama

9. 7. 6:30

Už roky vědci pozorují rozšiřování tropických druhů komárů, již mohou přenášet nebezpečné nemoci do nových oblastí. Nová studie odhaduje, že malárie a horečka dengue mohou kvůli oteplování do 60 let být problém pro 89 % populace.

Článek

Podle nejnovějších prognóz by malárie a horečka dengue mohly zasáhnout miliardy lidí po celém světě. Vědci totiž předpovídají, že by těmito chorobami mohlo být ohroženo až o 4,7 miliardy lidí více, než kolik jich bylo v rozmezí let 1970–1999 (přibližně 3,7 miliardy). Daný odhad je založený na projekcích růstu populace i na předpovědi nárůstu oteplení o 3,7 stupně Celsia do roku 2100.

Právě změna klimatu hraje v této problematice významnou roli. Pokud totiž úroveň emisí bude i nadále stoupat současným tempem, jejich účinek na globální teploty by mohl v průběhu příštích 50 let prodloužit trvání sezóny, kdy komáři mohou choroby přenášet. V případě malárie by šlo o více než měsíc, u horečky dengue by to mohly být měsíce čtyři.

Vystavení riziku daných onemocnění by se tak podle nejhoršího scénáře do roku 2080 mohlo týkat více než 8 miliard lidí. Ze studie, která výsledné údaje přinesla, stojí tým z výzkumné univerzity London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM) a materiál již zveřejnil jeden z nejznámějších recenzovaných časopisů světa The Lancet.

„Tato práce silně naznačuje, že snížení emisí skleníkových plynů by mohlo zabránit milionům lidí nakazit se malárií a horečkou dengue,“ cituje web instituce Felipeho Colóna-Gonzáleze, který na LSHTM působí jako odborný asistent. „Výsledky ukazují, že scénáře s nízkými emisemi výrazně snižují rozsah přenosu i počet ohrožených osob.

Šíření tropických nemocí v Evropě

V Evropě ještě ohniska případů tropických nemocí způsobených mimo jiné i přežíváním invazních druhů komárů nezpůsobila větší zdravotnickou krizi. Na druhou stranu ale nejsou tak úplně ojedinělá.

Například předseda rady Institutu Bernharda Nochta pro tropickou medicínu Egbert Tannich již před dvěma lety řekl, že případy horečky dengue nebo malárie, které nebyly dovezeny zahraničními turisty, byly hlášeny například v Řecku nebo Chorvatsku.

Několik stovek případů si každý rok zejména ve východní Evropě připisuje i západonilská horečka. Už v roce 2007 se také objevilo například ohnisko nemoci chikungunya v Itálii. A se stejnou nemocí se setkala i Francie.

Jak ukazuje mapka v čele infoboxu, monitoringu invazních druhů komárů se už v období 2017 až 2019 věnovalo mnoho evropských zemí.

Foto: ECDC

Mapka Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ukazuje úroveň monitoringu invazních druhů komárů mezi lety 2017 až 2019. Čím tmavší barva, tím víc měsíců v dané zemi probíhal.

Podle Gonzáleze je tak třeba pokračovat s opatřeními na omezení globálního oteplování pod 2 stupně Celsia. Je však nutné připravit se na všechny scénáře, a to včetně těch, ve kterých emise i nadále zůstanou na vysokých hodnotách. To je důležité zejména v případě oblastí, kde se malárie nebo horečka dengue momentálně příliš nevyskytují, a je tak pravděpodobné, že tamní zdravotnické systémy nebudou připravené na problémy, které mohou přijít.

Tým ke vzniku studie použil řadu modelů. Za pomoci těch se snažil přijít na potenciální vážnost dopadu klimatické změny na délku „přenosové sezóny“ a velikost ohrožené populace do konce 21. století ve srovnání s dobou o 100 let dříve. Mezi zahrnuté faktory patřila hustota obyvatelstva, různé úrovně emisí skleníkových plynů a nadmořská výška.

I v Česku přezívají tropičtí komáři, západonilskou horečku ale šíří i ti čeští

Ojedinělé případy západonilské horečky jsou hlášeny i v Česku a zejména na jižní Moravě. Tam ji poprvé český odborník na komáry Oldřich Šebesta s kolegy objevil u komárů a během několika let se začala objevovat i u lidí. Šebesta v rozhovoru pro Seznam Zprávy nedávno vysvětlil, že tuto tropickou nemoc ostatně přenáší i obyčejní čeští komáři, kteří se infikují z ptáků, kteří přilétají z Afriky a ve velkém se vyskytují právě v okolí moravských rybníků.

Co se týče invazních druhů komárů, kteří už v Česku kvůli změně klimatu dokážou přežít a rozmnožovat se, prakticky každoročně je u nás podle Šebesty chytán Aedes albopictus neboli komár tygrovaný, který pochází původně z jihovýchodní Asie.

V důsledku oteplování se mají stále vhodnějšími oblastmi pro šíření malárie stávat tropické oblasti, a to zejména ty horské v Africe, dále pak oblasti ve východním Středomoří nebo v Jižní a Severní Americe. Pro horečku dengue budou podle předpovědi vhodným prostředím hlavně nížinné oblasti západního Pacifiku a ve východním Středomoří, dále pak také americké horské oblasti. Dále by mělo dojít k rozšíření do severněji položených oblastí, a to i v rámci Evropy.

Autoři studie ale upozorňují také na nedostatky, které jejich práce má. Nezohlednili v ní totiž dopady socioekonomického vývoje, samotný vývoj nemocí nebo vývoj účinnějších léků a vakcín. Tyto faktory by přitom mohly vést k významným rozdílům ve výši simulovaného rizika.

Odhady také omezuje výběr modelů klimatu a nemocí nebo vybrané kombinace emisních a socioekonomických scénářů. Do budoucích experimentů by tak vědci mohli začlenit větší modelové soubory i více kombinací scénářů, které poskytnou bohatší pohled na nejistotu kolem odhadů.

Nekončící zápas

Pokrok v boji proti malárii nedávno ohlásil například tým Oxfordské univerzity, jehož vakcína proti této chorobě podle testů prováděných v Africe ukázala až 77% účinnost. Za století výzkumu dosud není žádná z vakcín proti malárii plně licencována. Jedinou firmou, která se tomuto úspěchu přiblížila, je společnost GlaxoSmithKline. Účinnost její látky se však pohybovala pouze okolo 30 %.

Malárie

Jde o horečnaté onemocnění přenášené z člověka na člověka kousnutím infikované samičky komára rodu Anopheles. Tito komáři obvykle útočí od soumraku do úsvitu.

Poté, co se infekce dostane do lidského těla, cestuje do jater, kde se množí a proniká do červených krvinek. Uvnitř červených krvinek se parazité množí, dokud krvinky neprasknou, čímž se do krevního toku uvolní ještě více parazitů.

Horečka dengue

Jde o akutní virové onemocnění a člověk se jím nakazí štípnutím od infikovaného komára, konkrétně samičky druhu Aedes aegypti a Aedes albopictus. Ty jsou aktivní především ve dne.

Dengue se typicky projevuje náhle vzniklou vysokou horečkou a silnými bolestmi celého těla, kloubů, svalů a hlavy. Častými doprovodnými příznaky jsou pocity vyčerpání i nechutenství, hojně se objevuje vyrážka a někdy i drobné krvácivé projevy. Život ohrožující krvácivé projevy se objevují především při opakované nákaze.

Nejefektivnější léčbou malárie je tak zatím artemisinová kombinovaná terapie (ACT). Léky ACT jsou jen mírně toxické, mají málo vedlejších účinků a proti parazitovi účinkují velice rychle. Na mnoha místech jsou ale léky ACT jen obtížně dostupné, jak informují na svém webu i Lékaři bez hranic.

Malárie si přitom každoročně připisuje téměř půl milionu obětí. Jen za rok 2019 podle Světové zdravotnické organizace (WHO) usmrtila zhruba 409 000 lidí a téměř 229 milionů se jí nakazilo. Velkým problémem je zejména v subsaharské Africe, a to převážně v případě malých dětí, vyskytuje se však téměř ve všech tropických oblastech od Etiopie a Sierry Leone po Kambodžu a Myanmar.

Pro horečku dengue zatím specifická léčba neexistuje, a spočívá tak pouze v tlumení příznaků a zavodnění. Při krvácivém průběhu onemocnění je pak nutná intenzivní péče. Ne vždy jsou pak lidé s onemocněním řádně nahlášeni, odhaduje se však, že každoročně se nakazí 100 až 400 milionů lidí. Úmrtí si horečka každý rok připisuje přibližně 20 000.

„Současné snahy o tlumení malárie a horečky dengue se do značné míry opírají o kontrolu populace komárů a o omezení kontaktu mezi komáry a lidmi. I když kampaně na redukci komárů mohou být účinné, je obtížné je udržovat, a to zejména v zemích s nízkými příjmy, kde musí být omezené zdroje rozděleny mezi kontrolu a léčbu,“ upozorňuje González.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované