Hlavní obsah

Co zachrání podnikatele před epidemií? Odpouštění plateb a kurzarbeit

Foto: Seznam Zprávy

Zavřené restaurace - ilustrační snímek.

Reklama

19. 3. 2020 16:30
aktualizováno • 19. 3. 2020 20:44

Klíčové je, aby firmy nepropouštěly zaměstnance a živnostníci nekrachovali. Na to by se měla soustředit okamžitá finanční pomoc ze strany státu, shodují se ekonomičtí experti a zástupci podnikatelů.

Článek

Zavřené restaurace, obchody a v posledních dnech i například automobilové továrny představují jen ty nejočividnější dopady mimořádných opatření, která mají zabránit šíření nákazy.

Každý den se objevují další informace o tom, jak vládní zákazy a strach lidí z koronaviru paralyzují další odvětví.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek na tiskové konferenci zdůrazňoval, že je připravený na podporu podnikatelů vyčlenit i více než 100 miliard korun jako přímou podporu a dalších 900 miliard korun ve formě státních záruk.

„Rozhodli jsme, že všem firmám, které musely zastavit svoji činnost, uhradíme… jejich zaměstnanci dostanou 80 procent mzdy,“ řekl Andrej Babiš s tím, že stát firmám tyto náklady zaplatí.

Po tom volal například viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, který Seznam Zprávám dříve uvedl, že s vládou o tomto bodu jednal a ladil podmínky.

Jednomyslně se oslovení zástupci podnikatelů a ekonomičtí experti shodli na tom, že stát by měl v první řadě pomoci firmám, kde hrozí propouštění, a živnostníkům, kteří mohou zkrachovat. A to se aktuálně týká zejména menších podniků a živnostníků.

„Odpuštění měsíčních plateb. Odložení příliš nepomůže. Je potřeba akutně řešit peníze,“ reagovala bez zamyšlení Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků, na dotaz, co je potřeba řešit ze všeho nejdříve, aby se podnikatelům pomohlo z nejhoršího.

Podle Evy Zamrazilové, předsedkyně Národní rozpočtové rady, by bylo nejefektivnější zaměřit podporu namísto plošných opatření jen na ty, kteří ji nutně potřebují.

„Cestou by mohla být například spolupráce s komerčními bankami, které mají dobrý přehled o ekonomické situaci svých klientů a dokážou lépe než úředníci vyhodnotit, kdo podporu nejvíce potřebuje,“ podotýká Zamrazilová.

Doplatit mzdu lidem, co nepracují

Klíčové je podle Radka Špicara ze Svazu průmyslu a dopravy, kde má na starosti hospodářskou politiku, nezastavovat už rozjetý podnikatelský úvěr COVID, který spustila Českomoravská záruční a rozvojová banka.

„Program COVID funguje - a funguje dobře. Nesmí se to zastavit jen proto, že dojdou peníze,“ říká Špicar.

Ministr průmyslu a obchodu a zároveň i dopravy Karel Havlíček uvedl na čtvrteční večerní tiskové konferenci, že aktuálně počítá v tomto programu namísto původních 600 milionů korun s až 10 miliardami korun.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý upozorňuje, že necelé dva týdny po zahájení tvrdých mimořádných opatření jsou kromě drobných podnikatelů v problémech i větší firmy.

„Máme informace, že i střední firmy o 800 zaměstnancích mají potíže. Zejména v automobilovém průmyslu. A nejde jen o firmy navázané na automobilky v Česku, které přerušily výrobu,“ líčí Dlouhý.

Je proto podle Dlouhého jasné, že dopady současných opatření na ekonomiku budou, i kdyby stát do ekonomiky napumpoval sebevíc peněz.

Začátkem března Národní rozpočtová rada uváděla, že dříve plánovaný růst hrubého domácího produktu o dvě procenta nelze očekávat. Aktuálně však podle předsedkyně rozpočtové rady už není možné v letošním roce růst očekávat.

„Zcela nepochybně se bude muset deficit rozpočtu navýšit nejméně o desítky miliard korun,“ říká Eva Zamrazilová.

Co se děje ve firmách

Hlubší představu lze získat například ze strohých poznámek, které ve středu zveřejnila Asociace malých a středních podniků a živnostníků. A právě živnostníci, malí a střední podnikatelé jsou podle expertů zatím nejvíce zasažení.

Podnikatelé čelí propadům objednávek, nedostatku peněz. Zároveň skokově roste cena komodit ze zahraničí a pracovníci mají obavu o své zdraví.

Jde o téměř apokalyptické zápisky. „Firmy se snaží zavést opatření, ale nemají dostatečné nebo žádné ochranné pomůcky jako respirátor, roušky,“ popisuje asociace a pokračuje například s informací, že mezi zaměstnanci roste nelibost.

Zaměstnancům ve výrobě se nelíbí, že musí chodit do práce, zatímco lidé z kanceláří pracují z domova.

„Klesla výkonnost lidí. Mají obavy, co bude,“ stojí dále ve zprávě AMSP.

Draft všemožných akutních problémů, se kterými se potýkají firmy do stovky zaměstnanců napříč obory, je zakončený právě sdělením, že firmy začínají mít problémy s financemi a zvažují propouštění.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené