Hlavní obsah

Začne soud poslední šance. Aby státu nezbyla ostuda, musí být někdo odsouzen

Foto: shutterstock, Shutterstock.com

K soud míří jeden z největších restitučních skandálů v historii. Na rozsudku záleží, jestli stát přijde o pozemky za 1,4 miliardy korun.

Reklama

20. 1. 9:12

U soudu se začíná projednávat největší skandál při obchodech se státními pozemky. Parcely za 1,4 miliardy dostali lidé, kteří na ně neměli nárok. Hrozí, že parcely se už státu nevrátí.

Článek

V Praze není moc pozemků, které by si tak okatě říkaly o to, aby byly zastavěny. A které by šikovnému developerovi přinesly stamilionové zisky.

Sedm hektarů, na nichž mohou vyrůst bytové domy i nákupní centrum. Cena? Skoro 280 milionů. A to se zde navíc plánuje stanice nového metra D, což by by hodnotu parcely ještě vyšroubovalo.

Tahle lukrativní plocha se rozkládá naproti Thomayerově nemocnici a dlouhé roky zarůstá kopřivami.

Je totiž součástí rozsáhlého a možná historicky největšího restitučního skandálu, který začne v pondělí řešit soud.

Před soud míří tři úředníci, kteří umožnili získat dědicům po velkostatkáři Janu Bečvářovi pozemky v Praze za 1,4 miliardy korun. Až později se ukázalo, že restituce, jejíž podstatu už Seznam Zprávy popsaly, je zmanipulovaná.

Další osud lukrativních parcel teď závisí na tom, jak dopadne v pondělí začínající soudní proces.

Na katastru už jsou desítky hektarů pozemků – včetně těch velmi zajímavých, jako jsou zmíněné parcely u nemocnice v Krči – přepsané na restituenty. A jediná schůdná cesta, jak se k nim může stát zase dostat, vede právě přes trestní soud.

Když totiž budou tři bývalí zaměstnanci Pozemkového – nyní obžalovaní – odsouzeni, soud pozemky zároveň označí za výnos z trestného činu. A jako takový je restituentům zabaví a parcely spadnou opět do majetku státu.

Neboli: přestože je celá restituce jednoznačně neoprávněná, jenom na výsledku soudu záleží, jestli přinese zúčastněným obrovské zisky,

„Případné pravomocné rozhodnutí soudu, že se stal trestný čin, dá našemu úřadu možnost získat pozemky zpět,“ potvrdila Seznam Zprávám Lenka Růžková, mluvčí Státního pozemkového úřadu, který restituce vyřizuje.

Foto: Vojtěch Blažek

Projděte si nejcennější pozemky, které získali restituenti po velkostatkáři Bečvářovi

Podle obžaloby, kterou začne soud projednávat, nešlo o podvod, ale očividnou liknavost tří úředníků, kteří o restituci v letech 2008 až 2012 rozhodovali. Dědicové požadovali náhradní pozemky za ty, které rodině velkostatkáře Bečváře znárodnili komunisté a pak na nich ve Strašnicích postavili sídliště.

Protože původní pole už nebylo možné vrátit, rozhodli úředníci o náhradní restituci. Zjednodušeně to znamená, že dědicové dostali takzvané restituční nároky, které odpovídaly velikosti a hodnotě zabavených polí. Jejich prostřednictvím pak získali od státu desítky jiných – volných pozemků.

Hloubkové vyšetřování ovšem v roce 2014 ukázalo, že jedna z dědiček nebyla s původním majitelem vůbec příbuzná, přestože ji úředníci v restitučních rozhodnutích označovali za jeho neteř.

Že jde o neoprávněnou restituci, později jednoznačně rozhodly i Ministerstvo zemědělství a soudy.

Hrozí, že stát pozemky ztratí

Pozemky v hodnotě 1,4 miliardy však už v té době patřily restituentům, kteří je vložili do speciálně vytvořené akciové společnosti. Pozemkový úřad si v té době udělal právní analýzu, jak je možné se k parcelám dostat zpět. Vyšlo, že s jistotu pouze přes trestní rozsudek, jímž soud uzná úředníky vinnými ze zneužití pravomoci.

„Jinou cestu, jak napravit podle nás bezdůvodné obohacení, bychom hledali ve chvíli, kdyby soud konstatoval, že se trestný čin nestal,“ uvedla mluvčí pozemkového úřadu Růžková, ale konkrétní být nechtěla.

Cest však není mnoho: úřad by sice mohl podat žalobu, ať restituenti pozemky vrátí. Ale ti by nejspíš argumentovali, že je získali v dobré víře – že nemohli tušit, že úředníci rozhodli o restituci špatně.

Navíc pozemky po vypuknutí kauzy policie na katastru zablokovala. Není možné s nimi tedy nakládat. Kdyby soud skončil osvobozením úředníků, tahle plomba by padla a restituenti by je mohli komukoli prodat. A pak už by měl stát ještě obtížnější se k parcelám dostat.

Před soud se v pondělí postaví Eva Benešová, někdejší ředitelka Pozemkového úřadu, její nástupce Petr Chmelík – právě oni restituční rozhodnutí podepisovali. Obžalovaný je i právník úřadu Jan Horák. Obžaloba tvrdí, že hrubě zanedbali to, co měli v popisu práce: tedy důkladně prověřit, jestli je restituce oprávněná. Zvlášť když šlo rozsahem o největší restituční případ v historii.

„Předmětná rozhodnutí měla tak významný dopad do práv a povinností třetích osob, že bylo potřebné, aby obviněným vypracovaná rozhodnutí byla z hlediska skutkové a právní bezvadnosti zkontrolována,“ napsal například o roli právníka Horáka státní zástupce Jiří Pražák do obžaloby, jejíž text Seznam Zprávy získaly.

Podezření bylo, důkazy ne

Úředníci se při policejních výsleších hájili, že neměli šanci – i kvůli náporu práce – zjistit, jak to vlastně s příbuzenstvím jedné z dědiček je.

Detektivové měli od začátku podezření, že ve skutečnosti nešlo jen o chybu úředníků, ale o předem připravený plán. Pozemkový úřad totiž už v roce 2002 striktně restituci odmítl, když to však restituenti zkusili znovu v roce 2008, právník Horák jim vyhověl. U výslechu připustil, že starší rozhodnutí nestudoval.

Restituenti, jak ukazuje obžaloba, o pozadí nevěděli. Vše za ně totiž zařizoval advokát Daniel Honzík, specialista na restituce. Policejní odposlechy zachytily v jiné kauze jeho výrok, že ředitelka Pozemkového úřadu Benešová, je „jeho člověk“.

A do třetice policisty k úvaze o naplánovaném zločinu přivedly další postavy příběhu. Pozemky, které restituenti získali, skončily v už zmíněné akciové společnosti se skrytými vlastníky. Kriminalisté však rozkryli, že jejími podílníky jsou i známý podnikatel Roman Janoušek nebo zákulisní hráč pražské ODS Tomáš Hrdlička.

Oba však podle obžaloby vystupovali jen jako investoři, kteří chtěli dělat se získanými pozemky realitní byznys. Ne jako aktivní hybatelé restituce, kteří by něco ze zákulisí ovlivňovali. Žádnou významnější roli jim policisté nedokázali.

Obvinění tak nakonec zůstalo pouze na úřednících, detektivům se nepodařilo dokázat, že jednali na něčí popud. U soudu mohou úředníci dostat až 12 let vězení.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené