Hlavní obsah

Analýza: Ochrání nepokoje v Kazachstánu Ukrajinu od ruské invaze?

Foto: Profimedia.cz

Ruští „mírotvorci“ vystupují v Kazachstánu, kam je pozval prezident Kasym-Žomart Tokajev.

Reklama

8. 1. 9:49

Nepokoje v Kazachstánu v posledních dnech ovládly světová média, která tak téměř přestala mluvit o blížících se jednáních Ruska a USA o Ukrajině. Jak moc ovlivní konflikt ve Střední Asii Putinovu politiku vůči Kyjevu?

Článek

O plánované ruské invazi na Ukrajinu se spekuluje už několik týdnů. U ukrajinských hranic je rozmístěno na 90 tisíc ruských vojáků, a i když jich několik tisíc po nedávném jednání s USA Rusko stáhlo, bezprostřední riziko invaze i nadále trvá.

Nečekaná vlna protestů v Kazachstánu je faktorem, který by mohl bezprostřední kroky ruského prezidenta Vladimira Putina ovlivnit. Do středoasijské republiky už ostatně vyrazily ruské „mírové jednotky“. Oficiální zdroje mluví asi o 2500 mužích, kteří mají do Kazachstánu přijet ze zemí Organizace Dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Jejich pomoc si vyžádal kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev.

Dva konflikty naráz by Rusko nezvládlo

„Všechno nasvědčuje tomu, že ruské jednotky budou rozmístěny na ochranu infrastruktury a vládních objektů. Pokud zůstane jen u toho, nemusejí Rusové nijak redukovat svoji vojenskou přítomnost u ukrajinských hranic. V opačném případě, kdyby došlo k výraznějším střetům a Rusové by museli proti demonstrantům nějak zakročit, by se o tom dalo uvažovat. Momentálně tomu ale nic nenasvědčuje,“ řekl Seznam Zprávám Emil Aslan z Katedry bezpečnostních studií FSV UK.

Expert zaměřující se na postsovětský prostor nicméně podotýká, že pokud by se Rusové měli v Kazachstánu vojensky angažovat více, museli by plánovaný útok na Ukrajinu, o němž se spekuluje, odložit. „Rusko má sice obrovskou armádu, bojeschopných jednotek ale moc nemá,“ naznačuje, že by vojenská účast ve dvou souběžně vedených konfliktech byla pro Kreml příliš náročná.

Co potřebujete vědět o Kazachstánu?

Seznam Zprávy ke krizi v Kazachstánu připravily sérii textů věnujících se různým aspektům dění.

  • Jak velký problém může být revoluce v Kazachstánu, si můžete přečíst v této analýze.
  • Co může následovat, se v rozhovoru pokusil odhadnout Jan Šír, specialista na politický, bezpečnostní a energetický vývoj v postsovětském prostoru.
  • Vysvětlení, kdo je bývalý prezident Nursultan Nazarbajev, nabízí jeho profil.
  • Jaký může mít ruské angažmá v Kazachstánu dopad na Ukrajinu, jsme rozebírali s odborníky v tomto textu.
  • Profil Kazachstánu: geografická, demografická a ekonomická fakta.

Na Ukrajině nyní panují k protestujícím Kazachům velké sympatie, říká ukrajinská nezávislá novinářka Maria Vareniková: „Když začala revoluce v Bělorusku, byli Ukrajinci trochu zklamaní, protože byli přesvědčení, že Bělorusové ničeho nedosáhnou. Bylo to příliš umírněné a pozitivní. Lidé říkali, že takovým způsobem se Ruska zbavit nelze. Když to začalo drsně v Kazachstánu, lidé si říkali, že Kazaši dělají dobře a jdou si za svým,“ řekla v telefonickém rozhovoru Seznam Zprávám.

„Na ukrajinské politické scéně zazněly komentáře, že jsme měli pravdu, když jsme se snažili zbavit ruského vlivu a nevstoupili do obchodního svazku s Ruskem a dalšími postsovětskými státy,“ říká novinářka s tím, že Ukrajinci nyní hodně vtipkují o tom, kam teď vlastně Putin pošle vojáky i jaderné zbraně. „Myslím, že dění v Kazachstánu ruskou politiku určitě ovlivní, jen zatím nevíme, jakým způsobem,“ dodává.

Putinovi se daří v Bělorusku, teď si podmanil i Kazachstán

David Stulík, analytik think thanku Evropské hodnoty, pak považuje současné dění v Kazachstánu za součást jednoho velkého procesu: „Je nutné vycházet z toho, co říká Putin doma v Rusku. On říká, že je nutno obnovit Rusko v jeho historických hranicích… Letos pak upřesnil, že těmi historickými hranicemi myslí Sovětský svaz. On doslova sbírá zpátky státy bývalého SSSR, a to se mu bohužel daří. Podobně jako se mu to podařilo v Bělorusku, se mu to teď daří i v Kazachstánu,“ domnívá se.

Foto: Seznam Zprávy

Kazachstán má jen 19 milionů obyvatel, má ale větší rozlohu než celá západní Evropa.

Právě Ukrajina je v tomto směru podle Stulíka pro Rusko bolavým místem. Analytik přitom nevěří, že by Kreml plánoval invazi, o níž se mluví. Ta by totiž byla spojená s velkým počtem obětí na ruské straně, což si podle něj Putin nyní nemůže dovolit kvůli špatné sociální a ekonomické situaci.

„Kdyby se najednou z Ukrajiny začaly vozit stovky rakví s ruskými vojáky, bylo by to podobné jako za války v Afghánistánu nebo první čečenské války,“ říká. Putin se podle něj snaží získat státy pokud možno bez většího násilí, což se mu v případě Kazachstánu daří.

„Myslím, že v Kazachstánu je de facto rozhodnuto, zbytek té špinavé práce udělá kazašská armáda,“ domnívá se. Dalším významným faktorem, o nějž Rusku šlo, bylo také zbavit se Nursultana Nazarbajeva. „On si vždy držel Rusko od sebe, to Putinovi vždy vadilo.“ Kasym-Žomart Tokajev, který byl jmenován Nazarbajevem, teď bude mít absolutní moc, ale bude závislý na Rusku.

Tokajev vyšachoval nepohodlného Nazarbajeva

Na odstranění „nepohodlného“ Nazarbajeva poukazuje i Emil Aslan: „Po událostech v Kazachstánu posílí osobní Putinova paranoia. Některé indicie nasvědčovaly tomu, že by chtěl někomu předat moc a zůstal by v podobném formátu, v jakém fungoval Nazarbajev. Teď to asi přehodnotí, protože se zdá, že Tokajev Nazarbajeva vyšachoval.“

Pokud by měl Aslan určit, která země je pro Rusko důležitější, vsadil by na Ukrajinu: „Pro Rusy má větší symbolický význam, ale také hraničí s členy NATO a je to významná slovanská země.“ Jisté ale je, že „zpacifikování“ Kazachstánu je pro Putina mnohem snazší - země má méně obyvatel a je vůči Rusku podstatně vstřícnější než Ukrajina.

Stulík, který žil v minulosti na Ukrajině a zažil tamní Majdan, také pochybuje o tom, že veškeré dění v Kazachstánu bylo zcela spontánní. Protesty Kazachů v ulicích ano, ne už ale bandy rabující v metropoli Almaty obchody: „To byly skupiny jednotně vypadajících sportovně oblečených mladých mužů. Vypadali jako fighteři ze sportovních klubů, které má v postsovětských zemích pod sebou obvykle policie. Myslím, že tihle lidé, prezentovaní jako teroristé, mohou být ve skutečnosti vládní provokatéři.“

Nesedí mu ani dvojnásobné zvýšení ceny plynu, s nímž přišla kazašská vláda v zimě a ve chvíli, kdy prý nebylo až tak potřeba. Ale i další věci: „Arménský premiér Pašinjan prosil za války o Náhorní Karabach ODKB (Organizace Dohody o kolektivní bezpečnosti) 40 dní o pomoc a nedostal ji. Teď v sedm večer požádal Tokajev o pomoc a v 11 večer ji dostal.“

Ukrajinský server Kyiv Post pak poukazuje na to, že dopady nestability v Kazachstánu pro Ukrajinu mohou být i negativní. Středoasijská republika je významným producentem ropy, zemního plynu i uranu. Pokud by se kvůli současným nepokojům tamní produkce narušila nebo dokonce zastavila, pocítily by to růstem cen i evropské ekonomiky. A Ukrajina je v rámci trhu s energiemi důležitou tranzitní zemí. Navíc je její ekonomika velice křehká a případné otřesy cen energií by mohly vyvolat sociální protesty a vést až k pádu vlády.

Kazachstán: Mohlo by vás zajímat

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované