Hlavní obsah

Archeologové v Africe odhalili 50 tisíc let starou „sociální síť“

Foto: Profimedia.cz

Fotografie jednoho z nalezišť korálků z pštrosích vajec v Lesothu. Tyto šperky se podle archeologů už před 50 tisíci lety začaly vyrábět stejným způsobem na různých místech, což svědčí o propojenosti sociální sítí.

Reklama

17. 1. 14:20

Archeologové popsali nejstarší známou „sociální síť“ na světě. Spletenec sociálních vztahů podle nich spojoval obyvatele východní a jižní Afriky už před 50 tisíci lety. Důkazem jsou stovky dochovaných korálků se stejným vzorem.

Článek

Sociální síť není jen Facebook, Twitter a další internetové platformy. Dá se za ni označit mnoho jiných struktur, které tvoří vztahy mezi lidmi. Vědecký tým vedený archeology z německého Institutu Maxe Plancka pro vědu o lidské historii nedávno publikoval studii, v níž popisuje pravěkou sociální síť, jejíž existenci dokládají korálky z pštrosích vajec, informoval britský Guardian.

Archeologové zkoumali přes 1500 kusů korálků původem z více jak třiceti různých nalezišť ve východní a jižní Africe. Zjistili, že v pravěku došlo k rozšíření korálků se stejnou úpravou na dlouhé vzdálenosti. Jde podle nich o důkaz sdílení symbolických významů a navazování sociálních vztahů mezi lidmi z různých oblastí

„Je to jako sledovat cestičku drobků,“ řekla podle Guardianu vedoucí studie Jennifer Millerová. „Korálky jsou vodítka rozházená napříč prostorem i časem a čekají, až si jich někdo všimne“.

Vědci sledovali a porovnávali detaily, jako jsou například rozměry samotných korálků, průměr děr uprostřed nich nebo tloušťku skořápek, což je přivedlo ke zjištění, že zhruba před 50 tisíci lety se na jihu i na východě Afriky začaly vyrábět téměř identické korálky.

Foto: Profimedia.cz

Několik pravěkých korálků z pštrosích vajec.

Fakt, že lidé vyráběli stejné šperky i přesto, že je rozdělovaly tisíce kilometrů, podle vědců ukazuje na to, že je musely spojovat sociální sítě. „Výsledek je překvapivý, ale je tam jasný vzorec,“ dodala k tomu druhá autorka studie Yiming Wangová.

Korálky ze pštrosích skořápek jsou podle Guardianu jednou z nejstarších forem předmětů sloužících k zdobení těl lidí, jaké kdy archeologie poznala.

Podle současných znalostí lidé nosili korálky už v době před 75 tisíci lety. Úplně prvním způsobem sebezkrášlování ale podle archeologů bylo potírání se okrovým pigmentem; s tím lidé začali už před 200 tisíci lety.

Africké korálky z pštrosích vajec jsou nicméně dosud nejstarším druhem šperků, u kterých lze vypozorovat standardizovanou výrobu.

Zásadní na celém objevu je podle Guardianu to, že pravěcí lidé místo toho, aby zachovali přírodní tvar, opracovávali skořápky podle určitých vzorů, které následně daly vědcům možnost vystopovat cesty kulturního propojení.

Otázkou zůstává, jestli se skrze sociální sítě předávaly samotné šperky, nebo spíš know-how, jak je vyrábět. Autoři se podle Guardianu kloní spíš k druhé variantě, ale nemají dost důkazů, aby si mohli být jistí.

Německé archeoložky ve studii také uvádějí, že se jim podařilo vystopovat život této nejstarší sociální sítě od začátku až do konce. Ten přišel asi po 17 tisících letech fungování poté, co tradice výroby a nošení korálků vymizela z jižní Afriky a pokračovala už jen na východě kontinentu. Millerová s Wangovou se domnívají, že k tomu došlo v důsledku klimatických změn.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Korálky

Doporučované