Hlavní obsah

Autonomii Korsice? Ustupujete násilí, vyčítá pravice Macronovi

Foto: Profimedia.cz

Protesty kvůli napadení Yvana Colonny zachvátily korsické Ajaccio.

Reklama

17. 3. 17:40

Protesty na středomořském ostrově Korsika ostře vstoupily do francouzské prezidentské kampaně. Vláda se nebrání myšlence dát ostrovanům autonomii.

Článek

Všechno začalo ve středu 2. března, kdy byl korsický separatista Yvan Colonna brutálně napaden ve věznici v Arles jedním ze spoluvězňů. Colonna, který si odpykává doživotní trest za vraždu korsického prefekta Clauda Erignaka z roku 1998, skončil v kómatu v nemocnici v Marseille.

Agresorem ve věznici byl 36letý Franck Elong Abe, jenž si odpykával devítiletý trest odnětí svobody za účast v teroristické skupině. Spoluvězně údajně napadl kvůli jeho urážce proroka Muhammada.

Colonna se k vraždě prefekta nikdy nepřiznal a vždy tvrdil, že je nevinný. Násilí v boji za nezávislost ostrova se podle svých slov vzdal po narození syna. Možná to je důvod, proč je na Korsice jeho postava vnímána spíše kladně, mnohými je dokonce považován za hrdinu.

I proto útok na něj vyvolal rozsáhlé protesty. Ty se devátého března večer zvrhly v násilí – při srážkách s policií bylo zraněno 23 mužů zákona i fotograf tamního deníku Corse-Matin. Ve městě Ajaccio také separatisté zapálili justiční palác.

O čtyři dny později přišla další vlna násilností, při níž bylo zraněno 67 lidí, z toho 44 policistů. Na demonstraci přišlo podle odhadů policie sedm tisíc lidí, organizátoři hovoří o 12 tisících. Mezi nimi byl i asi 300hlavý dav se zahalenými obličeji.

Už nejen politické strany, ale i studenti

„Bylo šílené pozorovat, jak 10 tisíc lidí pochoduje v Corte, což je malé městečko. Právě tam se ale nachází jediná korsická univerzita a protestní hnutí vedou studenti. To je novinka: až doteď ho vždy využívaly jen politické strany,“ řekl serveru FranceInfo politolog Thierry Dominici z univerzity v Bordeaux.

Francouzská vláda na události prvních pár dní nereagovala, pak se premiér Jean Castex sešel s prezidentem korsické výkonné rady. Výsledkem schůzky bylo odebrání statusu zvláště nebezpečných vězňů Colonnovi a jeho dvěma spolupachatelům. V pondělí pak cestu na ostrov ohlásil ministr vnitra Gérald Darmanin.

Ministr Darmanin během své návštěvy pronesl slova, na která mnozí čekali: „Jsme připraveni jít až k autonomii.“ Zároveň ale dodal, že je potřeba se nejdříve podívat na to, co by autonomie znamenala, diskutovat o ní a že to bude dlouhý proces trvající měsíce, ne-li léta.

Stoupenci korsické autonomie tak zažívají déjà vu: ostrov zmínil v této souvislosti už během volební kampaně v roce 2017 budoucí prezident Emmanuel Macron, když mluvil o decentralizaci země. Od té doby se ale status Korsiky nijak nezměnil.

Korsika se sice oproti pevninské Francii těší některým výhodám, ty jsou ale spíše symbolické. Může požádat o výjimku z celostátně přijatých opatření, což se v posledních letech stalo v 72 případech. Podle jednoho ze znalců tamní legislativy, s nímž mluvil server FranceInfo, ale v 70 případech neobdržela Korsika žádnou odpověď, jeden případ byl zamítnut a jeden se prošetřuje.

Autonomie jako v Polynésii

Otázkou je, kam až by uvažovaná autonomie mohla zajít. Korsickým poslancům jde mimo jiné o otázku daní, politiku boje proti spekulacím s nemovitostmi a rozhodování o dalším rozvoji ostrova. O zanesení pojmu „korsický lid“ do ústavy žádali už v roce 1991, francouzská Ústavní rada to ale odmítla.

Korsičtí politici zmiňovali při schůzce s Darmaninem myšlenku na autonomii podobnou Francouzské Polynésii. Tamní systém se blíží klasickému parlamentnímu s vlastním prezidentem a vládou. Polynéský parlament má jurisdikci nad ekonomickými a sociálními otázkami, vzděláním, zdravotnictvím a životním prostředím. Francie pak souostroví zajišťuje bezpečnost, spravedlnost, obranu a zahraniční politiku.

Myšlenka na autonomní Korsiku vpadla do probíhající prezidentské kampaně jako rozbuška. Jedna z potenciálních vyzyvatelek Macrona ve druhém kole, republikánka Valérie Pécresseová, obvinila prezidenta z toho, že ustupuje násilí. Šéfka nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penová pak mluví o „katastrofické zprávě zaslané demonstrantům“.

Kritika ale zazněla i od levicových kandidátů – socialistka Anne Hidalgová považuje autonomii Korsiky za otázku přesahující prezidentské volby a pro Macrona je prý jen záminkou. Europoslanec Yannick Jadot pak podle deníku Le Progrès řekl, že „řešení musí předcházet drama, jako vždy v této pětiletce“.

Faktem ale je, že většina mainstreamových francouzských politiků v zásadě proti autonomii Korsiky není, výjimkou jsou jen nacionalisté typu Le Penové nebo Erika Zemmoura.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované