Článek
Byl chladný dubnový večer, když dvanáctiletý Anatolij Prochorenko seděl na hrušni a odřezával poškozenou větev.
V tu chvíli zaslechl zvuk, který lidé žijící poblíž frontové linie znají a často znamená smrt. Zvuk bzučícího dronu, který mířil k domu jeho rodiny, kde si na zahradě s dalšími dětmi právě hráli tři jeho mladší sourozenci. „Spatřilo to děti a začalo to stoupat do výšky. V tu chvíli mi došlo, že se něco chystá,“ popsal chlapec pro deník The Washington Post.
„Počítej do patnácti“
Jakmile usoudil, že se bezpilotní stroj chystá k útoku, udělal něco, co ho naučil jeden voják a co umí pouze málo ukrajinských civilistů – vyřadil dron z provozu.
Roli přitom sehrála náhoda. Když totiž Anatolij před časem se svým otcem štípali dřevo v nedalekém lese, hoch zahlédl vojáka, kterého znal a který přetrhával optická vlákna. Zeptal se ho, co dělá. Muž s volacím znakem „Dynamo“ mu ukázal něco, co jeho blízkým později zachránilo život.
Drony na optickém vláknu, které jsou na ukrajinském bojišti čím dál častější, nelze rušit elektronicky a samotné optické vlákno, podobné rybářskému vlasci, nejde přetrhnout bez toho, aniž by se člověk nepořezal.
Existují tři techniky, o nichž vojáci vědí, že dron efektivně vyřadí z provozu. Jedná se o kombinace smyček a štípání. „Dynamo“ Anatolijovi poradil, ať počká patnáct sekund, než dron přeletí, aby nebyl v jeho zorném poli a nestal se tak jeho cílem. „Neměl jsem čas, tak jsem napočítal do deseti a rozbil jsem to,“ vylíčil chlapec.
Zatímco na Ukrajině byl oslavován jako hrdina, na ruském telegramu se stal terčem kritiky a jeho sedmičlenná rodina se kvůli bezpečí odstěhovala do dvoupokojového bytu v Černihivu.
Lidské safari
Přestože má Anatolijův příběh šťastný konec, demonstruje mizející linii mezi civilistou a vojákem.
Ukrajinci se s tím, že jsou terčem nepřítele i na ulicích, potýkají už dva roky. Tehdy Rusové v Chersonu začali používat taktiku, pro kterou se posléze vžilo označení „lidské safari“ – pomocí dronů terorizovali civilisty přímo v ulicích.
Známý je například případ muže jedoucího na mopedu, na něhož dron shodil výbušninu. A následně zasáhl i záchranáře, kteří mu přišli na pomoc.
OSN útoky na civilisty označila za válečný zločin a podle její nezávislé komise pro lidská práva si od dubna 2025 vyžádaly celkem 42 mrtvých a téměř 300 zraněných.
„Je to opravdu strašný problém, který Rusové způsobují ukrajinským civilistům v těchto městech, kde uplatňují taktiku ‚lidského safari,“ uvedl americkému deníku Robert Tollast, výzkumník v oboru vojenských věd z Royal United Services Institute v Londýně.
Ukrajina se pokusila útokům odolávat rušením frekvencí, na nichž drony fungovaly. Nepřítel se ale dokázal rychle adaptovat a nasadil bezpilotní letouny na optickém vláknu tenkém jako vlas, díky němuž mají dosah desítky kilometrů.
A jelikož nepotřebují rádiový signál, představují efektivní řešení, které využívají obě strany konfliktu. Výhodou je možnost doletu na větší vzdálenosti, protože nedojde k přerušení signálu. Nicméně vlákno se může během cesty roztrhnout nebo zamotat, proto je většinou vysílán jeden až tři drony pro zajištění větší spolehlivosti a zacílení na větší plochu.
Optická vlákna
Rusko technologii dronů na optickém vlálně poprvé ve větším měřítku nasadilo koncem roku 2024 k vytlačení ukrajinských vojáků z Kurské oblasti. V té době mělo převahu v podobě výroby zhruba 50 tisíc dronů za měsíc oproti 20 tisíc na straně Ukrajiny.
Síly se vyrovnaly, když Ukrajina loni zasáhla jedinou ruskou továrnu na výrobu optických vláken. Moskva je tak závislá na dovozu vláken z Číny. Zvyšující se poptávka ale zdražuje náklady na nákup kritické součástky kvůli globálnímu boomu datových center.
Ukrajinské děti se učí bránit
Ukrajina se plošné ruské invazi brání od konce února 2022 a nepočítá s variantou, že by se válka v nejbližší době chýlila ke konci.
Anatolij není jediným dítětem, které se muselo naučit, jak se bránit každodenním hrozbám. Bezmála 400 tisíc ukrajinských teenagerů se v přepracovaném programu z dob postsovětské éry učí, jak zvládat krizové situace.
Jako vzpomínka na sovětskou éru, kurz středoškolákům zprostředkovával desítky let základní znalosti o zbraních a přednášky o válečné hierarchii spolu s nácviky pochodování.
Nová verze s názvem „Ochrana Ukrajiny“ je ale přípravou na skutečnou současnou hrozbu. „Naším úkolem bylo vybudovat povědomí o obraně. Tato potřeba vznikla především samozřejmě kvůli vojenskému střetu, teroristickým hrozbám a také proto, že Rusko systematicky terorizuje civilní obyvatelstvo,“ uvedl pro The Washington Post ministr školství Oksen Lisovyj.
Loni jeho resort do programu investoval 2,3 milionu dolarů, tedy v přepočtu necelých 50 milionů korun.
