Hlavní obsah

Azyl pro zběhlé ruské vojáky? Norsko řeší velké dilema

Foto: Profimedia.cz

Někdejší příslušník Vagnerovy skupiny Andrej Medveděv se v Norsku dostal i před soud kvůli výtržnictví.

Andrej Medveděv bojoval s vagnerovci u Bachmutu, než uprchl do Norska. V severské zemi žádá o azyl, Oslo ale stojí podobně jako další evropské státy před dilematem – mělo by poskytnout ochranu Rusům, kteří bojovali na Ukrajině?

Článek

Při tvrdých bojích na východě Ukrajiny u města Bachmut bojoval šestadvacetiletý Andrej Medveděv po boku žoldnéřské Vagnerovy skupiny. Přiznal, že vzal život několika ukrajinským vojákům a byl rovněž svědkem řady válečných zločinů, kterých se dopouštěli další žoldnéři.

V lednu odešel z fronty do Norska, kde požádal o azyl a výměnou slíbil západním úřadům informace, které o okupačních jednotkách má.

„Pro vás jsem ničema, ale já vás jen žádám, abyste vzali v potaz, že jsem si to uvědomil, i když opožděně, a jsem proti tomu všemu. Žádám vás, abyste mě neodsuzovali, a každopádně se omlouvám,“ vzkázal Medveděv v rozhovoru s norskou televizí NRK. Podle stanice BBC jde o prvního muže, který ze žoldnéřské skupiny známé pro své brutální praktiky zběhl na Západ.

Jak společně postupovat

Díky svému nepravděpodobnému příběhu se Medveděv stal jedním z mála veřejně známých ruských bojovníků, kteří po účasti na invazi hledali ochranu v Evropě. Jeho žádost o azyl nyní nutí Norsko rozhodnout o případu, který staví humanitární étos země proti stále asertivnější politice národní bezpečnosti a solidaritě s Ukrajinou, popsal deník The New York Times.

Jak se postavit k zběhlým ruským vojákům, řeší i další evropské státy. Pavel Filatiev, někdejší ruský výsadkář, který požádal o azyl ve Francii po bojích na Ukrajině, čeká na rozhodnutí osm měsíců po podání žádosti. Třetí veřejně známý ruský dezertér v Evropě, bývalý armádní mechanik Nikita Čibrin, od listopadu nevyřízenou žádost o azyl ve Španělsku.

Zprávy z bojiště:

Ukrajinské jednotky opustily město Bachmut. I když jeho části zřejmě zůstávají územím nikoho, bitva o město alespoň prozatím zřejmě skončila. Šéf vagnerovců Jevgenij Prigožin hovoří o odchodu z Ukrajiny, těžko mu ovšem věřit.

Norsko a země Evropské unie se snaží dohodnout na společném postupu k žádostem o azyl podávaným Rusy, kteří uprchli ze země, aby se vyhnuli vojenské službě. Komplikovanější situace pak nastává u žadatelů, jež se do bojů na Ukrajině zapojili.

V obou případech je podle agentury na členských státech, aby o udělení ochrany rozhodovaly.

„Jde to až k jádru toho, kdo v Evropě jsme. Nutí nás to přehodnotit náš přístup k lidským právům způsobem, k němuž jsme dosud nebyli ochotni,“ vysvětlila pro NYT Cecilie Hellestveitová, odbornice na právo v ozbrojených konfliktech a bývalá členka odvolací azylové komise v této zemi.

Evropská unie a přidružené státy, jako je Norsko, musely již dříve najít rovnováhu mezi humanitárními potřebami a odpovědností za válečné zločiny naposledy při vyřizování žádostí o přistěhování osob, které bojovaly v občanských válkách na Balkáně a v Sýrii.

Ale rozsah války na Ukrajině, její blízkost k Evropské unii a účast dvou konvenčních armád znamená, že ruská invaze představuje pro azylový systém v regionu mnohem větší výzvu, uvedla Hellestveitová.

Mezery v příběhu

Rozhodování o poskytnutí azylu se tak odvíjí od konkrétních případů. Medveděv vyjádřil po svém útěků do Norska obavy z možné odvety ruských úřadů, což je podle jeho právníka Brynjulfa Risnese hlavním důvodem, proč by měl bývalý vagnerovec získat v severské zemi ochranu.

Někteří norští politici se pak domnívají, že podpora ruských vojáků by mohla podpořit více z nich ke zběhnutí a ve výsledku tak oslabit ruskou armádu.

Nicméně řada aktivistů z Ukrajiny i západní Evropy zastává názor, že poskytování bezpečného útočiště v Evropě ruským bojovníkům, zejména žoldnéřům z Vagnerovy skupiny, jim umožňuje vyváznout bez trestu. Podle nich by se měli zodpovídat z činů, kterých se dopustili na Ukrajině.

Medveděvův případ navíc komplikuje řada nesrovnalostí v jeho výpovědích i samotné chování v hostitelské zemi. Bývalý vagnerovec byl v dubnu shledán vinným z výtržnictví kvůli rvačce před barem a z nošení vzduchovky na veřejnosti. Dostal podmíněný 14denní trest. Minulý měsíc pak zveřejnil video, v němž naznačil, že se chce vrátit do Ruska. Ačkoliv ho později smazal, jeho slova prohloubila nedůvěru vůči jeho verzi příběhu.

Více o Prigožinovi a vagnerovcích

Jevgenij Prigožin je bývalý kriminálník, který se v 90. letech v Petrohradu prosadil v gastronomii a seznámil se tam s pozdějším prezidentem Vladimirem Putinem. Soukromou armádu vagnerovců nasadil v Africe nebo v Sýrii. Stál i za ruskou dezinformační „továrnou“.

Medveděv tvrdí, že se mu podařilo zdolat ostnatý drát, vyhnout se pohraničníkům se psy i jejich kulkám. Mnozí odborníci se ovšem domnívají, že bývalý vagnerovec nemohl překročit přísně střeženou hranici bez pomoci.

„V tomto případu je mnoho protichůdných práv, mnoho protichůdných povinností a mnoho protichůdných politik,“ řekl Paal Nesse, vedoucí norské organizace pro žadatele o azyl, neziskové organizace poskytující právní pomoc žadatelům.

Norsko v současnosti všechny žádosti o azyl podané ruskými občany pozastavilo. Severský stát se řadí mezi přední podporovatele Kyjeva. Na pomoc ukrajinské armádě vyčlenil v přepočtu asi 165 miliard korun a stal se domovem asi 40 tisíc Ukrajinců.

Vydání ruských vojáků Ukrajině?

Vedle posuzování žádostí o azyl probíhá v hostitelských zemích i na Ukrajině vyšetřování válečných zločinů, kterých se mohli zběhlí vojáci dopustit. Natalia Lutsyková, vedoucí Ukrajinské asociace v Norsku, uvedla, že nedostatek mezinárodní spolupráce brání Norsku a dalším zemím v důkladném vyšetřování válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. „Medveděv a jeho společníci tak zůstávají nepotrestáni,“ dodala.

Krátce po příjezdu Medveděva do Norska tamní ukrajinský velvyslanec místním médiím sdělil, že by Kyjev mohl požádat o jeho vydání.

Podle NYT by taková žádost postavila Norsko před další dilema, neboť by bylo nuceno volit mezi projevem podpory spojenci a dodržováním základního principu svého azylového práva. Tento zákon stanoví, že žadatel o azyl nesmí být poslán do země, kde by se mu nemuselo dostat spravedlivého soudu.

Doporučované