Hlavní obsah

Barmským prezidentem se stal 69letý Min Aun Hlain, strůjce převratu z roku 2021

Foto: Reuters

Min Aun Hlain na snímku z roku 2021.

aktualizováno •

Min Aun Hlain byl zvolen prezidentem Barmy. Někdejší vrchní velitel armády stál za převratem v zemi v roce 2021. Mezinárodní trestní soud jej chce zatknout za zločiny proti lidskosti.

Článek

Barmský parlament v pátek zvolil prezidentem země 69letého Mina Aun Hlaina, strůjce převratu z roku 2021 a někdejšího vrchního velitele armády. Do funkce viceprezidenta se poprvé v barmských dějinách dostala žena, napsaly tiskové agentury a média. Hlainovi už k vítězství podle agentury Reuters popřál čínský prezident Si Ťin-pching.

Hlain získal 429 z 584 hlasů a prvním viceprezidentem se se 126 hlasy stal Ňjo So, Hlainův blízký spolupracovník a současný premiér. První ženou ve viceprezidentské funkci se s 29 hlasy stala Nan Ni Ni Ei, členka zastupitelstva Karenského státu na jihovýchodě země. Prezident a první viceprezident čelí sankcím Evropské unie a dalších států za převrat z roku 2021, připomněl web The Business Times.

V parlamentu po třífázových volbách z prosince a ledna většinou zasedli členové Strany svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), která je spojována s armádou.

Ústava z roku 2008 prezidentskému kandidátovi zakazuje, aby byl současně aktivním vojákem nebo státním úředníkem. Hlain proto v pondělí po 15 letech rezignoval na funkci vrchního velitele barmské armády, jímž se stal 60letý Ye Win U, bývalý šéf vojenské rozvědky. Podle analytiků bude moci nadále dění v barmské armádě ovlivňovat ze zákulisí. Jako nový prezident by mohl na začátku příštího týdne sestavit vládu a požádat parlament, aby mohl formálně převzít moc.

Min Aun Hlain se narodil na jihu Barmy a před vstupem do zbrojených sil vystudoval práva. V armádě postupně zastával vyšší hodnosti, než se 30. března 2011 stal jejím vrchním velitelem. Od loňského 7. srpna byl rovněž prozatímním prezidentem.

Agentura Reuters jej popsala jako nemilosrdného manipulátora, který dokáže řídit elity země, přiděluje důležité pozice loajálním lidem a trestá politické rivaly. AFP připomíná, že v roce 2017 zakročil proti etnické menšině Rohingů, z nichž tři čtvrtě milionu uprchlo do sousedního Bangladéše. Mezinárodní trestní soud (ICC) jej také chce zatknout za zločiny proti lidskosti.

Hlain se chopil moci 1. února 2021, kdy vojáci svrhli demokraticky zvolenou vládu vedenou nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z Národní ligy pro demokracii (NLD). Junta puč zdůvodnila údajnými podvody při volbách z listopadu 2020, které drtivě vyhrála NLD před USDP. V Barmě působí přibližně deset ozbrojených etnických skupin, které už několik dekád bojují proti armádě.

Související témata:

Doporučované