Belize se zbavilo dluhu. Cena? Lepší ochrana křehkých korálů a mangrovů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Belize, malý stát ležící na východním pobřeží Střední Ameriky, čelil ekonomické pohromě. Koronavirová pandemie zemi poslala do největší recese v historii, přivedla ji na pokraj bankrotu.

Jak na svých stránkách popisuje list The New York Times, řešení přišlo z nečekaného směru. Místní mořská bioložka zadlužené belizské vládě nabídla, že jí půjčí prostřednictvím své neziskové organizace peníze, aby mohla vyplatit věřitele. Na oplátku se kabinet musel zaručit, že část úspor, které díky této dohodě vzniknou, investuje do ochrany mořských ekosystémů.

U Belize se nachází část křehkého a přísně chráněného Mezoamerického korálového útesu, v ohrožení jsou i místní pobřežní mangrovy.

„Z návrhu vzešla dohoda známá jako ‚modré dluhopisy‘ (v originále blue bonds, pozn. red.). Jsou příkladem nového přístupu, který umožňuje rostoucímu počtu rozvojových zemí snížit svůj dluh prostřednictvím investic do ochrany přírody, díky čemuž hrají větší roli v boji proti změnám klimatu,“ popisuje autor článku Anatolij Kurmanajev.

„Modré dluhopisy“ jsou podobným nástrojem jako je refinancování hypotéky.

„Daly nám prostor se nadechnout,“ citují NYT belizského předsedu vlády Johnnyho Briceñu. „Teď budeme namísto držitelům dluhopisů platit za ochranu vlastního životního prostředí.“

Stejně jako mnohé jiné země po celém světě i Belize částečně financovalo své veřejné výdaje prodejem mezinárodních dluhopisů. Jde o typ dluhu, který na jedné straně umožní vládě získat rychle kapitál, na straně druhé ji často na desítky let zatěžuje vysokými úrokovými platbami.

NYT popisuje, jak nezisková organizace Nature Conservancy Belize v rámci „modrých dluhopisů“ půjčila místní vládě více než 350 milionů dolarů.

To středoamerickému státu umožnilo odkoupit své mezinárodní dluhopisy v hodnotě více než půl miliardy dolarů.

„Nezisková organizace financovala úvěr prostřednictvím curyšské banky Credit Suisse, která peníze získala prodejem nových dluhopisů klientům, kteří mají primárně zájem o finanční produkty šetrné k životnímu prostředí,“ vysvětluje korespondent listu celou operaci.

Dohoda uvolnila více než 200 milionů dolarů, tedy téměř desetinu ročního ekonomického výkonu Belize, které mají nyní být vynaloženy v jiných oblastech. „Výměnou za to Belize souhlasilo, že 30 procent svých vod označí za chráněné, čímž omezí rozsah činností, jako je rybolov a stavebnictví. Vláda se také zavázala vynaložit 4,2 milionu dolarů ročně na zachování biologické rozmanitosti těchto oblastí,“ dodává NYT.

Zastánci dohody doufají, že podobný přístup pomůže i dalším malým a chudým zemím bojovat s výzvami, jimiž je jak rostoucí zadlužení, tak ekologické znečištění. „Modré dluhopisy“ jsou podle nich cestou k udržitelné budoucnosti.

Vypadá to jednoznačně, ale není.

Jak zjistil autor článku Anatolij Kurmanajev, dohoda naráží na ekonomické potřeby turistického ruchu a rybolovu. Obě odvětví jsou pro Belize zásadní.

„Nemůžete chránit vše, a nám přitom nenechat nic. Žádné místo, kde bychom mohli pracovat,“ citoval list jednoho z místních rybářů Iana Palacia. „Ochrana přírody je důležitá, ale i my z ní musíme mít nějaký prospěch.“

Článek dále podotýká, že neziskové organizaci Nature Conservancy se podařilo uzavřít v září tohoto roku třetí dohodu o „modrých dluhopisech“ s karibským ostrovním státem Barbados. Tato země byla – podobně jako Belize – zmítaná dluhy a ohrožena klimatickou krizí. I země s většími ekonomikami, včetně Ekvádoru a Srí Lanky, už předložily podobné návrhy na výměnu dluhu.

Politici a ekologické skupiny doufají, že rostoucí počet takovýchto smluv změní způsob, jakým soukromí investoři, mezinárodní organizace (typicky Mezinárodní měnový fond) a  věřitelé v podobě států jako Čína půjčují a vymáhají miliardy dolarů od rozvojových zemí. Doufají, že se jedním z hlavních faktorů při těchto transakcích stane boj s klimatickou změnou.

„Takzvaná výměna dluhu za ochranu klimatu se dostala do popředí díky pandemii. Do té doby se o takovém finančním procesu neuvažovalo. Rostoucí dluhy a nemožnost vytvářet dostatečné zisky však otevřely nové možnosti,“ připomíná americký deník.