Hlavní obsah

Běloruský režim propustil politické vězně, včetně prominentních jmen

Foto: Profimedia.cz

Jeden z omilostněných Bělorusů Ales Bjaljacki u soudu v roce 2023.

Mezi 123 omilostněnými vězni jsou i opoziční politička Maryja Kalesnikavová a držitel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki. K amnestiím došlo po dohodě běloruského diktátora Lukašenka s prezidentem USA Donaldem Trumpem.

Článek

Běloruský nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki a opoziční politička Maryja Kalesnikavová jsou na svobodě. Uvedl to v sobotu opoziční server Naša Niva poté, co administrativa autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku a po oznámení o zrušení amerických sankcí na běloruskou potaš.

Telegramový kanál Pul Pervogo blízký administrativě běloruského prezidenta uvedl, že rozhodnutí udělit milost 123 vězňům odsouzeným za špionáž, terorismus a extremismus učinil Lukašenko v rámci dohod s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Celkový počet omilostněných osob „za poslední dobu“ činí podle prohlášení 156. Mezi nimi jsou také občané Británie, USA, Litvy, Ukrajiny, Lotyšska, Austrálie a Japonska.

Mezi propuštěnými je mimo jiné i laureát Nobelovy ceny za mír z roku 2022 Bjaljacki, uvedla organizace Vjasna, kterou tento aktivista v oblasti lidských práv vedl. Za mřížemi byl od roku 2021.

Propuštěna byla podle opozičního serveru Naša Niva také opoziční politička Maryja Kalesnikavová. Ta v roce 2020 pracovala jako koordinátorka volebního štábu Viktara Babaryky. Ten tehdy kandidoval na prezidenta, ale Lukašenkův režim mu účast ve volbách znemožnil a politik následně skončil za mřížemi. Kalesnikavová pak začala spolupracovat s kandidující Svjatlanou Cichanouskou a stala se jednou z ústředních postav koordinační rady opozice.

Po režimem zfalšovaných volbách a krvavém potlačení masových protestů Bělorusů diktatura donutila Cichanouskou k emigraci a Kalesnikavovou za dramatických okolností uvěznila.

Represivní složky režimu Kalesnikavovou v září 2020 v centru Minsku unesly a neúspěšně se ji pokusily násilím dostat z Běloruska na Ukrajinu, ale aktivistka roztrhala svůj pas. Poté ji režim zatknul a odsoudil za „spiknutí s cílem uchopení moci“ a za „výzvy k akcím ohrožujícím národní bezpečnost“. Ve vězení měla Kalesnikavová strávit 11 let.

Disidentka byla ve vězení ve vážném zdravotním stavu, v listopadu 2022 skončila v nemocnici. Kalesnikavová v roce 2021 získala cenu Václava Havla, kterou uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. O rok později jí byla za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii udělena cena Karla Velikého.

Server Naša Niva uvedl, že na svobodě je po nejnovější Lukašenkově amnestii již více než 100 lidí, kteří jsou nyní na cestě do litevského Vilniusu.

Trumpův zmocněnec pro Bělorusko Coale dnes podle běloruské státní tiskové agentury Belta uvedl, že USA ruší sankce na běloruskou potaš, tedy uhličitan draselný. Zrušení dalších sankcí podle něj může následovat s tím, jak se budou „normalizovat“ vztahy mezi oběma zeměmi. „Rušíme sankce, propouštíme vězně,“ uvedl po jednání s Lukašenkem.

Na základě paragrafů stíhajících trestný čin extremismu či terorismu jsou v Bělorusku odpůrci Lukašenkova autoritářského režimu pravidelně posíláni do vězení.

Doporučované