Článek
Běloruský režim propustil dva nejznámější politické vězně. Jednu z lídryň opozice Maryju Kalesnikavovou a nositele Nobelovy ceny z roku 2022 Alexe Bjaljackého.
Stalo se tak po návštěvě zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Bělorusko Johna Coaleho, který jednal v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Coale prohlásil, že Spojené státy ruší omezení na dovoz uhličitanu draselného, což je největší běloruský vývozní artikl. Bělorusko je druhým největším producentem uhličitanu draselného neboli potaše na světě po Kanadě. Jde už o druhou návštěvu Coaleho v Bělorusku za poslední tři měsíce.
S Kalesnikavovou neměl od jejího uvěznění před čtyřmi lety dlouho nikdo žádný kontakt, až loni ji mohl navštívit její otec. Před třemi lety jí podle opozice vedení věznice dlouho odmítalo převést do nemocnice kvůli prasklému žaludečnímu vředu.
Její sestra Taťána uváděla s odvoláním na zprávy jiných vězňů, že Kalesnikavovou umístili dozorci na malou samotku, s dírou v podlaze jako toaletou. Někteří dozorci před ní trhali dopisy, které jí posílala rodina.
Z Kalesnikavové se před volbami v roce 2020 stala hlavní tvář opozice proti Lukašenkovi. Mluvila za nově vytvořenou opoziční Koordinační radu, vystupovala na demonstracích v Minsku a dalších městech. Proslulá byla svým srdcem, vytvořeným z prstů obou rukou.
Ozbrojenci běloruské KGB ji v září 2020 po potlačení protirežimních demonstrací nutili k odchodu přes hranici na Ukrajinu, chtěli ji vysadit na hraniční čáře. Ona to ale odmítla a vrátila se zpět na běloruskou stranu poté, co roztrhala pas. Pak ji soud poslal na jedenáct let do vězení.
O tom, co se dělo při pokusu odvézt ji na Ukrajinu, vypověděli po příjezdu do Kyjeva spolupracovníci Kalesnikavové, Anton Radiankau a Ivan Kraucov.
I oni dva byli zatčeni příslušníky jednotek ministerstva vnitra OMON a převezeni na hranici s Ukrajinou. V pohraniční zóně je policisté vysadili a převedli do jiného auta. Pak přijel další vůz s Kalesnikavovou. „Táhli ji násilím, vzdorovala. Křičela, že nikam neodjede. Svůj pas roztrhala na malé kousky a vyhodila je z okna mezi muže, kteří auto obklíčili. Pak se z okna vysoukala a šla zpět k běloruské hranici,“ citovalo Rádio Svobodná Evropa právníka Antona Radiankaua.
Rodačka z Minsku vystudovala hru na flétnu a dirigentství na Běloruské hudební akademii. Později získala stipendium v německém Stuttgartu, kde se speciálně věnovala hře na barokní flétnu. V Německu celkem prožila dvanáct let.
Bjaljacki organizoval první běloruské opoziční hnutí ještě v dobách Sovětského svazu na konci osmdesátých let, za opoziční činnost strávil tři roky ve vězení. V roce 2020 byl členem Koordinačního centra, které se snaží sjednotit běloruskou opozici a vyjednávat s režimem. V roce 2022 získal Nobelovu cenu za mír a o rok později jej soud poslal do vězení na deset let.
Režim propustil v sobotu podle informací amerického velvyslanectví ve Vilniusu celkem 123 politickým vězňů. Mezi nimi je i kandidát z prezidentských voleb v roce 2020 Viktor Babaryka. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se dostalo na svobodu také pět ukrajinských občanů, vězněných v Bělorusku.
Lukašenko v létě roku 2020 ustál velké protesty po celé zemi proti zmanipulovaným výsledkům voleb. Prohlásil se vítězem, ačkoliv podle opozice dostala nejvíce hlasů Svjatlana Cichanouská. Tu režim po volbách donutil odejít do Litvy, jejího manžela propustil z vězení letos v září.
