Hlavní obsah

Vítěz summitu NATO je jasný. Nejmocnější hráč prosadil vše, co chtěl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Twitter @POTUS

Joe Biden na summitu ve Vilniusu.

Reklama

Udržet NATO jednotné vidí mnozí jako jedinou záruku, která ruského prezidenta odradí od rozšíření agrese dál do Evropy i mimo ni. Prezidentovi USA se to daří, Joe Biden mohl ze summitu ve Vilniusu odjíždět s dobrým pocitem.

Článek

„Stojíme před volbou: volbou mezi světem definovaným donucováním a vykořisťováním, kde moc dělá právo, nebo světem, kde si uvědomujeme, že náš vlastní úspěch je vázán na úspěch druhých,“ pronesl ve středu během druhého a posledního dne summitu NATO ve Vilniusu americký prezident Joe Biden.

„A myslím to upřímně: Svět se mění. My máme šanci změnit jeho dynamiku,“ dodala hlava Spojených států na akci, kam se sjeli lídři z celého světa, aby probrali nejpalčivější témata dnešní doby, především válku rozpoutanou Ruskem na Ukrajině, a našli pro ně ta nejvhodnější východiska.

Mezi skupinou nejmocnějších postav na světové scéně hraje americký prezident pochopitelně prim a pozice, s jakou z litevského summitu odlétal, mnohá média označují za velmi dobrou. Jak ostatně píše například web CNN, Biden může z Vilniusu odjet s pocitem, že získal téměř všechno, pro co si přijel.

„Rozhodně na to koukám jako na úspěch,“ potvrdil pro Seznam Zprávy Bidenovo působení i amerikanista Jakub Lepš z University of New York in Prague. „NATO je velká organizace a není snadné v ní udržet jednotu. To, že se to daří po celou dobu konfliktu a nyní tomu bylo i na summitu, je nutné brát pozitivně a Joe Biden a Spojené státy v tom hrají zásadní roli.“

Otázky a odpovědi: Summit NATO

Ostře sledovaný summit v litevském Vilniusu skončil. Někteří lídři z něj patrně odjíždění méně spokojení než jiní. Proč? Osm klíčových otázek a odpovědí v rozboru redakce Seznam Zpráv.

Turecká otočka

Ze své týdenní evropské cesty si však Biden přivezl významný úspěch ještě předtím, než dorazil do Litvy. V pondělí totiž turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že jeho země již nebude blokovat přijetí Švédska do Severoatlantické aliance a že co nejdříve pošle žádost o vstup této severské země k ratifikaci tureckému parlamentu.

Jde o krok, který v podstatě oslabí strategickou pozici Ruska, a po oficiálním připojení Švédska také o krok, který posílí Bidenovu pověst amerického vůdce, jenž tento blok nejenom oživil, ale i znatelně rozšířil. Již v dubnu se totiž k Alianci přidalo i Finsko, které obohatilo NATO o stovky kilometrů území přímo na hranicích s Ruskem.

Foto: nato.int

Členské země NATO jsou označeny světlejší zelenou.

To, že se NATO zřejmě opět rozroste, je pro Vladimira Putina jistě ránou. Západ se tím totiž opět vzdálí tomu, aby oslabil, jak Rusko doufá i vzhledem k podpoře, kterou mocnosti poskytují Ukrajině. Nepříjemná je pak určitě i momentální „ztráta“ Erdogana, který má jinak se šéfem Kremlu do značné míry srdečné vztahy.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v reakci na turecké novinky uvedl, že daná změna názoru je výsledkem několikaměsíční diplomacie. Právě Spojené státy v ní ale hrály důležitou roli, čemuž nahrává i fakt, že ještě v neděli, den před oficiálním oznámením, si Biden s Erdoganem telefonovali.

Bílý dům naznačil, jaký tón hovor měl a že prezident během něj vyjádřil přání dostat Švédsko do NATO „co nejdříve“. Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan pak uvedl, že dohoda sice vznikla po rozhovorech mezi NATO, Tureckem a Švédskem, poukázal ale i na nedávnou angažovanost USA, včetně prezidentova setkání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem ve Washingtonu minulý týden.

Erdogan zatím strany nemění

„Antiruským se Turecko nestane. Jedině snad v případě, kdy by vědělo, že Putinův režim nepřežije. Válku na Ukrajině vnímá Erdogan jako příležitost,“ řekl Seznam Zprávám turecký politolog Gökhan Bacik.

Balancování s Ukrajinou

Švédsko se stejně jako Finsko rozhodlo vstoupit do Aliance poté, co Rusové odstartovali únorovou invazi na Ukrajinu, přičemž sama Ukrajina by se v řadách NATO ráda viděla. Momentálně však takový scénář není na stole a ani nebude, dokud neskončí válka, kterou před více než 500 dny ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal.

Pozvánka pro Kyjev by totiž členské země Aliance uvrhla do otevřeného konfliktu s Ruskem, jelikož jsou povinny považovat útok na kteréhokoliv svého člena za útok na všechny státy NATO. Že Ukrajina od setkání ve Vilniusu, kam dorazil i Volodymyr Zelenskyj, nemá čekat pozvánku do paktu, tak někteří lídři avizovali už předem.

Již v neděli se Biden v rozhovoru pro CNN dokonce nechal slyšet, že Ukrajina není na členství v NATO připravena.

„Opravdu se nedalo čekat, že by došlo k nějaké změně a Ukrajině by se najednou buďto přímo nabídlo členství, nebo by se jí sdělil nějaký závazný kalendář, kdy se stane členem,“ uvedl amerikanista Lepš. „Na Ukrajině v to možná někdo doufal, to je jedna věc, ale realistické to nebylo.“

Ze summitu si tak Ukrajina odvezla „alespoň“ bezpečnostní záruky. Státy skupiny G7 se totiž zavázaly, že jí poskytnou „trvalou“ vojenskou pomoc, aby zemi pomohly při obraně jejího území před ruskou agresí a zamezily tím budoucím konfliktům. Dále pak NATO oznámilo i to, že v případě válčící země upustí od takzvaného Akčního plánu členství.

To sice na papíře ukrajinskou cestu do Aliance zkrátí, v podstatě jde ale jen o symbolické gesto, které v realitě moc neznamená. Jsou totiž země, které tento program nepotřebovaly, země, které v něm před vstupem uvázly na dlouhé roky, a také země, které takzvaný MAP mají už půl dekády a jejich přístupový proces se stejně nehýbe.

I když se Zelenskyj snažil působit, že Ukrajina nově nastavené podmínky vítá, z jeho země se dnes ozývá i značná kritika. Z pohledu členských států NATO je tomu naopak a převládá pocit úspěchu díky tomu, že se povedlo udržet rovnováhu mezi podporou Ukrajiny v jejím existenčním boji a zabránit vypuknutí války s Ruskem, jadernou velmocí.

Podle webu CNN je Biden díky vojenské pomoci Ukrajině i vedení Aliance dokonce nejvýznamnějším americkým prezidentem v transatlantických záležitostech, přinejmenším od dob George Bushe mladšího.

Jeho odkaz však bude záviset i na výsledku války na Ukrajině a na jeho schopnosti vyhnout se přímému střetu s Ruskem.

Prezident Ruska se ostatně nechal po summitu znovu slyšet, že členství Ukrajiny v NATO bude Kreml vnímat jako hrozbu. „Každá země má právo zajistit svou bezpečnost a samozřejmě si i vybrat způsob, jakým svého cíle dosáhne,“ citovala Vladimira Putina státem plně kontrolovaná agentura TASS. Pro Ukrajinu ale podle něj platí jedna podmínka. „Při zajištění bezpečnosti jedné země by neměla být ohrožena země jiná,“ řekl.

Otázky a odpovědi: Summit NATO

Ostře sledovaný summit v litevském Vilniusu skončil. Někteří lídři z něj patrně odjíždění méně spokojení než jiní. Proč? Osm klíčových otázek a odpovědí v rozboru redakce Seznam Zpráv.

Získá mu to body doma?

Pokud válka na Ukrajině v příštích měsících neskončí, což ale vypadá vysoce nepravděpodobně, nemusí být Biden u rýsování případných mírových dohod. Spojené státy čekají příští rok prezidentské volby, a i když Biden svůj post šéfa Bílého domu obhajuje a na nominaci své strany s největší pravděpodobností dosáhne, vítězství zdaleka nemá jisté.

Podle průzkumů veřejného mínění by se proti němu mohl opět postavit Donald Trump, a dvojice by si tak zopakovala duel z roku 2020. Případné vítězství republikánského exprezidenta je přitom něčím, co by dnešní neochvějnou americkou podporou Ukrajiny, která je pro zemi zásadní, mohlo nepříjemně otřást.

Donald Trump i Ron DeSantis, druhý nejpravděpodobnější republikánský kandidát na prezidenta, totiž zpochybňují to, jak současná podpora Ukrajiny vypadá, a jsou toho názoru, že je příliš vysoká. Jak připomíná i amerikanista Lepš, Trump opakovaně hlásá, že by byl schopen konflikt v Evropě ukončit během jediného dne; téměř určitě však na úkor Ukrajiny.

Trump v Bílém domě?

Srovnávat americko-ruské vztahy během Bidenova a Trumpova období je obtížné už jen kvůli jiným okolnostem, které je provázejí. Přesto se zdá, že by se Putinovi mohlo vyplatit, pokud Bílý dům převezme obžalovaný exprezident.

Zahraniční politika USA pro americké voliče není primárním tématem, a pokud nedojde k dramatické změně situace, nebude v prezidentském klání hybnou silou. Tou bude hlavně ekonomická situace; na další témata podle Lepše dojde při rozhodování spíše až v momentě, kdy bude souboj velmi vyrovnaný.

S tím, že Biden nynější úspěchy promění v důležité a rozhodující politické body i za oceánem, je tedy lépe spíše nepočítat.

Reklama

Doporučované