Hlavní obsah

Británie a Německo vyhrožují kvůli Ukrajině Rusku. Biden varuje před sankcemi

Foto: Profimedia.cz

Joe Biden při virtuálním dvoudenním summitu pro demokracii.

Reklama

9. 12. 2021 22:12
aktualizováno • 9. 12. 2021 23:21

Státy OSN varují Rusko před možným útokem na Ukrajinu. Moskva se tvrzení brání a vyjadřuje nejistotu nad dalším postupem spojenců.

Článek

Britský ministr obrany Ben Wallace ve čtvrtek vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby stáhnul ruské vojáky z hranic s Ukrajinou a varoval Moskvu před dlouhodobými těžkými následky, pokud by proti svému sousedovi podnikla výpad.

„Jakékoliv kroky Ruska, které by ohrozily suverenitu Ukrajiny, nejen že by měly vážné důsledky - měly by dlouho trvající důsledky pro Rusko,“ řekl Wallace. Apeloval na Putina, aby se vyhnul jakýmkoliv činům, jež by mohly spustit krvavou občanskou válku na okraji Evropy. „Vyzval bych ho jen, aby si to znovu promyslel. Nemyslím si, že by Rusko tyto následky chtělo,“ poznamenal.

Ruská vyjádření o tom, jak je obklíčeno státy NATO, jsou podle něj nesmysl. „Jen šest procent ruské pozemní hranice sousedí se zeměmi NATO, to je jen těžko obklíčení zeměmi,“ řekl Wallace. „NATO je obranná aliance - je to v našich zakládajících smlouvách. Je tu jen kvůli obraně sebe a svých členů, pokud by na ně někdo zaútočil,“ dodal britský ministr.

Zemi ve čtvrtek pohrozila i nová německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Rusko by za nové narušení ukrajinské státnosti zaplatilo vysokou politickou, ale zejména ekonomickou cenu,“ řekla Baerbocková již po své první dopolední schůzce se svým francouzským protějškem Jeanem-Yvesem Le Drianem v Paříži.

Podobná slova zopakoval v Bruselu po odpoledním jednání se šéfkou německé diplomacie i vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell, podle něhož je EU připravena podpořit územní svrchovanost Ukrajiny „všemi dostupnými prostředky“. Podle Baerbockové se oba shodli, že unie musí i nadále vytvářet tlak také na režim běloruského autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, aby se znovu nevyhrotilo v současnosti zklidněné migrační napětí na vnější hranici EU.

Právě hospodářskými důsledky a ekonomickými sankcemi v případě vojenské eskalace konfliktu u hranic s Ukrajinou ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovu pohrozil také americký prezident Joe Biden. Ten ujistil členy východního křídla NATO o tom, že Spojené státy jsou plně připraveny bránit spojence v rámci článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. ČTK to po jednání, kterého se účastnil také ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), sdělil premiér Andrej Babiš (ANO).

„Oceňuji, že nás prezident informoval o jeho rozhovorech s ruským prezidentem (Vladimírem) Putinem a ukrajinským prezidentem (Volodymyrem) Zelenským. Všichni máme zájem na deeskalaci napětí na hranici Ukrajiny s Ruskem,“ uvedl Babiš. Nikdo si podle něj nepřeje válečný konflikt, ale navyšování počtu ruských vojáků u hranic ničemu nepomáhá a jen prohlubuje nedůvěru.

Biden dnes také při zahájení virtuálního dvoudenního summitu pro demokracii uvedl, že demokratické země čelí závažným a znepokojivým výzvám a musí stát při sobě tváří v tvář postupu autoritářství.

Někteří představitelé pobaltských republik, které se hovoru také účastní, přitom tvrdí, že americký prezident postupuje proti Rusku příliš smířlivě a vyjadřují obavy, že nechá Moskvu promlouvat do budoucí podoby Severoatlantické aliance, čímž ji jen povzbudí k dalším výpadům v budoucnu.

„Doufám, že se mýlím, ale cítím tu ve vzduchu Mnichov,“ řekl šéf zahraničního výboru estonského parlamentu Marko Mihkelson listu Financial Times s odkazem na dohodu z roku 1938, v níž západní mocnosti postoupily československé Sudety nacistickému Německu, aby se vyhnuly konfliktu.

Rusko tvrdí, že se cítí být ohroženo možností rozšíření Severoatlantické aliance dále na východ a požaduje po západních zemích záruky, že tak NATO neučiní. Ty prezident USA Joe Biden odmítl ve svém úterním hovoru s Putinem dát a řekl, že každá země má právo si sama vybrat své spojence. Ve stejném duchu se dnes vyjádřil také Wallace.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek kromě oznámení chystaných hovorů s Putinem a Zelenským řekl, že chce Francie pokračovat ve zprostředkovávání vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem v takzvaném normandském formátu, kterého se účastní také Německo. „Tato práce musí pokračovat. Dovolila nám vyhnout se v posledních letech zhoršování situace a umožnila nám dosáhnout hmatatelných výsledků,“ řekl.

Biden jednal se Zelenskym

Americký prezident Joe Biden hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenskym o možnostech bezpečnostní, finanční a politické podpory Ukrajiny, aby mohla čelit „pokračující hybridní hrozbě“ ze strany Ruska. V prohlášení po asi hodinu a půl trvajícím rozhovoru to dnes uvedl Kyjev. Ukrajinský prezident podle sdělení své kanceláře rovněž Bidenovi řekl, že má jasné návrhy ohledně toho, jak odblokovat mírový proces ve východním regionu Donbas, jehož část ovládají proruští separatisté.

Zelenskyj poděkoval Bidenovi za jeho „neustálou, pevnou a silnou podporu suverenity a teritoriální integrity“ Ukrajiny a „znovu potvrdil svůj neochvějný závazek k nalezení mírových prostředků,“ pokračuje ukrajinské vyjádření.

„Po dnešku můžeme říct, že se USA rozhodly být aktivním účastníkem mírového procesu,“ řekl v ukrajinské televizi 1+1 šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak. Biden podle něj ukrajinského prezidenta ujistil, že USA v případě ruské invaze uvalí na Rusko „bezprecedentní sankce“.

Biden podle Jermaka rovněž jasně Zelenskému sdělil, že záleží jen na Ukrajině, zda se rozhodne připojit k NATO. Putin v úterý při videokonferenci s americkým prezidentem požadoval záruky toho, že se Severoatlantická aliance nebude dále rozšiřovat na východ, které mu však Biden podle Bílého domu odmítl dát.

Podle Zelenského vyjádření na twitteru hovořil s Bidenem rovněž o případných vnitřních reformách Ukrajiny a o možnostech, jak zemi zajistit větší energetickou soběstačnost.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované