Článek
Británie, Francie a Německo, známé pod označením E3, na půdě OSN předložily Íránu požadavky, po jejichž splnění jsou ochotny odložit proces obnovení protiíránských sankcí OSN. Zároveň by se tak uvolnil prostor pro jednání o dohodě, která by řešila obavy Evropanů ohledně jaderného programu Teheránu.
Velvyslanci tří evropských zemí při OSN podle agentury Reuters vydali společné prohlášení před dnešním mimořádným zasedáním Rady bezpečnosti za zavřenými dveřmi. Teherán jejich podmínky označil za nerealistické.
Ve čtvrtek Londýn, Paříž a Berlín zahájily 30denní proces obnovení sankcí OSN vůči Íránu kvůli jeho spornému jadernému programu. E3 nabídla odložení obnovení sankcí až o šest měsíců, pokud Írán obnoví přístup jaderným inspektorům OSN, vyřeší obavy ohledně svých zásob obohaceného uranu a zahájí jednání se Spojenými státy.
„Naše požadavky byly spravedlivé a realistické,“ uvedla britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová, která společné prohlášení přečetla. „Írán však do dnešního dne neprojevil ani náznak toho, že by to s jejich splněním myslel vážně,“ dodala diplomatka. „Vyzýváme Írán, aby přehodnotil tento postoj, aby souhlasil s dohodou na základě naší nabídky a aby pomohl vytvořit prostor pro diplomatické řešení této otázky v dlouhodobém horizontu,“ řekla Woodwardová po boku kolegů z Německa a Francie.
Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání uvedl, že nabídka E3 je „plná nerealistických předběžných podmínek“.
„Požadují podmínky, které by měly být výsledkem jednání, nikoli výchozím bodem, a vědí, že tyto požadavky nelze splnit,“ řekl v pátek Íravání novinářům. Zdůraznil, že E3 by místo toho měla podpořit „krátké a bezpodmínečné technické prodloužení rezoluce 2231“, která na základě jaderné dohody z roku 2015 zrušila sankce OSN a Západu vůči Íránu výměnou za omezení jeho jaderného programu.
V roce 2015 Írán podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program a zajistit jeho mezinárodní kontrolu výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
Po odstoupení USA od dohody v prvním prezidentském období Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení amerických sankcí na Írán přestal Teherán dohodu dodržovat. Začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Obohacení uranu z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok.
Írán dlouhodobě tvrdí, že o získání jaderné zbraně neusiluje.
