Hlavní obsah

Britský odvolací soud otevřel cestu k vydání Juliana Assange do USA

Foto: Alexandros Michailidis, Shutterstock.com

Julian Assange má příznivce po celém světě, kteří opakovaně demonstrují za jeho propuštění. Fotografie pochází z demonstrace před britským velvyslanectvím v Bruselu.

Reklama

10. 12. 2021 11:49
aktualizováno • 10. 12. 2021 12:52

Soud zrušil stanovisko nižší instance, podle kterého je psychické zdraví zakladatele serveru WikiLeaks příliš křehké na to, aby byl schopen zvládnout podmínky panující v americkém vězeňském systému.

Článek

Britský odvolací soud v pátek otevřel cestu k vydání zakladatele a šéfredaktora serveru WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států.

Assangeova snoubenka, právnička Stella Morrisová, řekla, že se proti rozsudku odvolá, jakmile to bude možné.

Padesátiletý rodák z Austrálie Assange je v USA obžalovaný z toho, že prostřednictvím WikiLeaks zveřejnil utajované vojenské dokumenty.

Letos v lednu soudkyně Vanessa Baraitserová zamítla jeho vydání ze zdravotních důvodů. Zdůvodnila to tím, že existuje vysoké riziko, že Assange se v americkém vězení pokusí o sebevraždu.

Právník americké vlády James Lewis nicméně v odvolacím procesu řekl, že Assange v minulosti netrpěl závažným a dlouhodobým psychickým onemocněním a není tak nemocný, aby nedokázal odolat nutkání ublížit si.

Assange sleduje doslova celý svět už desetiletí. Jeho WikiLeaks, jenž je mimochodem stále v provozu, zveřejňuje od roku 2006 zejména diplomatické depeše nebo informace týkající se válečných konfliktů. Své zdroje přitom drží v absolutním utajení.

Svět si existence WikiLeaks začal ve velkém všímat hlavně v letech 2010 až 2011.

Začalo to zveřejněním dvou utajovaných videí americké armády z útoků z iráckého Bagdádu, na nichž americká armáda z vrtulníku zastřelila 18 civilistů. Při nich zemřelo několik lidí, a to včetně dvou novinářů agentury Reuters.

V ten samý rok web zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či Afghánistánu, které na světlo světa dostal vojín Bradley Manning.

Bradley Manning, který prodělal operaci pohlaví a nyní vystupuje jako Chelsea Manningová, serveru WikiLeaks předal na 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 tisíc tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku.

Server WikiLeaks také před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 zveřejnil desítky tisíc odcizených e-mailů z kanceláře kampaně Hillary Clintonové, tedy tehdejší soupeřky současného prezidenta Donalda Trumpa. Podle listu The Guardian měly tyto e-maily negativní dopad na její volební preference.

Jiné uniklé informace podle prohlášení americké administrativy výrazně ohrozily bezpečí a životy agentů v terénu.

„S Julianem Assangem jsem úzce spolupracoval na mnoha reportážích. To, co on a WikiLeaks udělali, je velmi důležité – poukázali na situace, kdy stát pochybil a kdy bylo potřeba to dát vědět i lidem. Nejsem si ale jistý, jestli zveřejnění informace je vždy eticky obhajitelné,“ podotkl před časem v podcastu Seznam Zpráv Checkpoint britský novinář Martin Bright, který stál u zveřejnění e-mailu, který dokazoval, že Američané chtěli v roce 2003 získat kompromitující materiály na několik členů Rady bezpečnosti OSN.

Bright upozornil na to, co Assangovi vyčítají mnozí: nebere ohled na nikoho. „Myslím si, že je potřeba být opatrný. Dřív jsem – ještě jako mladý novinář – pracoval s větší bezohledností. Obávám se, že některé dokumenty, které jsem zveřejnil, například vystavily agenty nějakému riziku. A kvůli tomu bych to, myslím, znovu neudělal. V některých článcích jsem využil informace od zpravodajských služeb a nebyl při tom dostatečně opatrný. A myslím, že novináři opatrní být musí.“

Assangeovi zastánci, kteří opakovaně a napříč světem demonstrují za jeho očištění, argumentují především svobodou slova.

Za Assangeovu svobodu se postavil například čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej nebo organizace Amnesty International (AI). „Pracuje se stejným typem informací, se kterými pracují novináři neustále,“ komentovala pro The New York Times Julia Hallová z AI.

Julian Assange

Foto: TPYXA_ILLUSTRATION, Shutterstock.com

Julian Assange.

  • Narodil se v Austrálii v roce 1971. V dětství hodně cestoval, jeho rodiče vlastnili kočovné divadlo. Už od mládí prokazoval, že s počítači si rozumí. V roce 1995 pronikl do systému kanadské telekomunikační společnosti Nortel, čímž přilákal pozornost australské policie.
  • Jak uvedl v obsáhlém portrétu časopis The New Yorker, australská prokuratura Assange později obvinila z jednatřiceti případů hackování a souvisejících zločinů, z nichž se přiznal ke 24 a dostal pokutu několik tisíc australských dolarů.
  • V roce 2006 založil kontroverzní web WikiLeaks, který se od začátku zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých a někdy i šokujících dat, například údajů o velkých firmách či informací o tajných operacích americké armády.
  • Projekt WikiLeaks Assange založil se skupinou stejně smýšlejících lidí. Podle reportéra časopisu The New Yorker Raffiho Khatchadouriana, který s Assangem několik týdnů cestoval, Assange přijal kočovný životní styl za vlastní a provozoval WikiLeaks za neustálého pohybu po celém světě.
  • Za svoji práci s WikiLeaks Assange obdržel několik novinářských ocenění, např. v červenci 2010 ho deník The New York Times označil za „nejvýznamnějšího světového novináře“. Ne všechny reakce na WikiLeaks byly ale pozitivní.
  • Ve stejné době dala americká vláda najevo, že Assange chce za únik tajných spisů stíhat.
  • Julian Assange byl podle Chicago Tribune kvůli počítačové kriminalitě v USA vyšetřován už v roce 2012. Formální obvinění přišlo až v dubnu 2019. Ministerstvo spravedlnosti USA Assange obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozilo až pět let vězení.
  • Nakonec americká justice obvinila Assange z dalších téměř dvou desítek trestných činů, a to mnohem závažnějších. Assange podle obvinění ohrozil národní bezpečnost USA nezákonným zveřejněním tajných dokumentů na WikiLeaks. Pokud by Assange byl ve všech případech uznán vinným, hrozí mu v USA 175 let za mřížemi, jinými slovy doživotí.
  • Zájem o vydání Assange mělo však kromě USA i Švédsko. Království na něj vydalo mezinárodní zatykač v roce 2010 kvůli obvinění ze znásilnění. Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se měl setkat po své přednášce ve Stockholmu. Byl zadržen ve Velké Británii a později propuštěn na kauci. Veškerá obvinění popřel s tím, že styk se ženami byl konsenzuální.
  • Švédské úřady stíhání Assange zastavily v roce 2017. V té době bylo důvodem to, že se zakladatel WikiLeaks dlouhodobě skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně a byla jen malá naděje na jeho zatčení. Podruhé bylo stíhání zastaveno definitivně v roce 2019 s tím, že neexistuje dostatek důkazů.
  • Zakladatel WikiLeaks se na ekvádorskou ambasádu uchýlil v roce 2012, kdy mu hrozilo vydání do Švédska, i kvůli obavám, že ze Švédska může být také vydán do USA.
  • Na ambasádě Assange zůstal i poté, co Švédsko stíhání Assange zastavilo. Stále mu totiž hrozil postih za to, že se vyhýbal britskému soudu.
  • Ekvádorci svůj azyl zrušili v květnu 2019 a Assange čekal 50týdenní trest v britském vězení za porušení podmínek kauce.
Sdílejte článek

Reklama

Doporučované