Hlavní obsah

Trump měl Assangeovi nabídnout milost výměnou za „očištění“ Ruska

Foto: Profimedia.cz

Julian Assange.

20. 2. 18:15

Americký prezident Donald Trump měl zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi nabídnout milost, pokud by řekl, že Rusko nemělo nic společného s únikem e-mailů americké Demokratické strany při předvolební kampani v roce 2016. Trump údajně o ničem a o nikom zapojeném do kauzy neví.

Článek

Tvrzení, že měl americký prezident zakladateli WikiLeaks udělat nabídku na omilostnění, potvrdil Assangeův právník Edward Fitzgerald. Podle jeho slov nabídku amerického prezidenta zprostředkoval bývalý kongresman Dana Rohrabacher.

Právník WikiLeaks uvedl, že bývalý kongresman přetlumočil nabídku na omilostnění výměnou za popření tvrzení, že Rusko nebylo zapojeno do kauzy úniků e-mailů americké Demokratické strany během předvolební kampaně v roce 2016.

Podle výpovědi Fitzgeralda tehdejší kalifornský kongresman Dana Rohrabacher Assange navštívil na ekvádorské ambasádě v Londýně. Setkání mělo být uskutečněno „na přání prezidenta“.

Ve středu ale Rohrabacher uvedl, že s Trumpem o Assangeovi nikdy nemluvil a že návštěva Assange byla pouze „jeho vlastní mise za získáním informací“.

„Během rozhovoru s Julianem Assangem jsem mu řekl, že kdyby mi mohl poskytnout informace a důkazy o tom, jak se doopravdy dostal k e-mailům, mohl bych požádat prezidenta o udělení milosti,“ řekl. „Nikdy jsem neudělal nabídku jménem prezidenta ani jsem neřekl, že bych prezidenta zastupoval.“

Tiskové oddělení Bílého domu Fitzgeraldovo tvrzení odmítlo jako „naprostou lež“.

„Prezident Rohrabachera sotva zná jinak než jako bývalého kongresmana. Nikdy s ním o tom nemluvil, skoro o ničem s ním nikdy nemluvil. Je to naprostý výmysl a lež. Je to jen další nekončící hoax a naprostá lež ze strany demokratů,“ uvedla ve středečním prohlášení Stephanie Grishamová, tisková mluvčí Bílého domu.

Ve středu Assange vypovídal pouze, aby potvrdil své jméno a datum narození. Během slyšení podle agentury Reuters vypadal uvolněně a většinu času procesu strávil pročítáním svých poznámek v notebooku. Po celou dobu měl jedny brýle na čele, druhé si střídavě nasazoval a sundával z očí.

Proti vydání Assange Spojeným státům je i komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová. Podle ní by mělo rozhodnutí hrozivý dopad na svobodu tisku. Assangeův případ nastolil otázku ochrany lidí, kteří zveřejňují tajné informace ve veřejném zájmu, čímž upozorňují na porušování lidských práv.

„Široká a neurčitá povaha obvinění vznesených proti Julianu Assangeovi a trestných činů uvedených v obžalobě je znepokojující, protože mnoho z nich se týká činností, jež jsou jádrem investigativní žurnalistiky v Evropě i mimo ni,“ uvedla Mijatovičová.

„Umožnit vydání Juliana Assange na tomto základě by v důsledku mělo hrozivý účinek na svobodu sdělovacích prostředků a mohlo by nakonec bránit tisku při plnění jeho úkolu jako nositele informací a veřejného hlídače v demokratických společnostech,“ dodala Mijatovičová.

Před posledními americkými prezidentskými volbami se na veřejnost dostala interní korespondence mezi členy Demokratické strany ukradená ruskými hackery, která ukazovala v nelichotivém světle tehdejší prezidentskou kandidátku demokratů Hillary Clintonovou. Server WikiLeaks tyto citlivé materiály publikoval.

Foto: Profimedia.cz

„Assangeova svoboda je moje svoboda. Svoboda tisku je moje svoboda.“

Assangeovi ve Spojených státech hrozí 175 let vězení. Na ekvádorském velvyslanectví se skrýval od června 2012 ve strachu z vydání do USA. Od loňského dubna sedí v londýnské věznici Belmarsh a má před sebou dlouhou právní bitvu. Soudní stání začíná příští pondělí, pak bude pokračovat v květnu.

Na titulní strany novin se Assangeovo jméno dostalo v roce 2010, kdy server WikiLeaks publikoval video armády Spojených států zobrazující útok helikoptér v Bagdádu, při kterém byly zraněny desítky lidí, včetně dvou zaměstnanců agentury Reuters.

Portál WikiLeaks se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých a někdy i šokujících dat, například údajů o velkých firmách či tajných operacích a zabíjení civilistů americkou armádou.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené