Článek
Soutěž Evropský strom roku ovládl polský buk pojmenovaný Srdce zahrady, který roste uprostřed parku patřícího k botanické zahradě univerzity ve Vratislavi. Majestátní vzhled stromu zaujme neobvykle tvarovaným a silným kmenem, široce rozložitými větvemi a fialově zbarvenými listy. V soutěži získal buk celkem 39 158 hlasů.
Na druhém místě se umístil další buk: 160 let starý „plačící“ buk z Bayeux z francouzské Normandie. Získal 24 807 hlasů. Jeho mohutné pokroucené větve se rozpínají do šíře 40 metrů. Posledních nejméně sto let se strom těší péči dobrých občanů Bayeux, kteří jeho větve svazují tak, aby se navzájem podpíraly.
Třetí příčka: 13 933 hlasů odevzdaných Tisíciletému olivovníku z italské Sardinie. Olivovník v Luras je přírodním zázrakem, který fascinuje a ohromuje svou velikostí a krásou. Je považován za jeden z nejstarších exemplářů na ostrově. Pro moudrost svého stáří, které se odhaduje na 3000 až 4000 let, je označován za „patriarchu přírody“.
4. místo: Portugalská kamélie, její stáří se odhaduje na 300 let. Nachází se v Guimarães ve stoletých zahradách starobylé vily Margaridi (X. století). Je příkladem umění Topiary – na kamélii se podepsala staletí pečlivého tvarování, které vyústilo ve vytvoření monumentálního objemu a geometrického tvaru.
5. místo pro Českou republiku a její „hrušku v širém poli“ u Mrákotína. Památná hrušeň není příliš velká, obvod kmene má asi dva metry, vysoká je k osmi metrům. Je však mimořádně odolná a statečná. Přežila kolektivizaci v dobách bývalého Československa, scelování polí, výstavbu meliorací i neodborné zásahy do okolní krajiny. Její neobvyklý tvar odráží silné větry, které v tomto regionu nejčastěji vanou od západu.
6. místo: Španělský dub „El Chaparro de la Vega“ je asi 400 let starý strom mimořádné velikosti. Je vysoký přes 12 metrů, jeho kmen má obvod přes čtyři metry, koruna má průměr přes 28 metrů a jeho stín se rozkládá na ploše asi 580 m2, přičemž drží rekord v počtu lidí pod jeho korunou, namačkalo se jich tu celkem 2000. Je ve výjimečně zachovalém stavu, což se připisuje k dobru obyvatelům obce Coripe, kteří se o něj po celé generace starají.
7. místo: Lípa Maria v nizozemském Oisterwijku. Zprávy o stromu, známém také jako Stará lípa – se dají dohledat v oficiálních záznamech už z roku 1388. Je tedy pravděpodobně stará více než 650 let. Pod její impozantní korunou se konávaly městské schůze, i se tu vykonávala spravedlnost. V průběhu 19. století málem odumřela, ale vytvořila nový kmen.
8. místo: Tisíciletý dub na Ukrajině. Jedná se o nejstarší strom Lvovské oblasti, který zapustil kořeny na území místního michaelského kostela v obci Veryn. V roce 1984 získal dub statut botanické památky. Strom má několik dutin, z nichž jedna je tak velká, že připomíná jeskyni.
9. místo: Dub Kaņepju – druhý největší dub v Lotyšsku a Pobaltí – je pýchou a symbolem místní komunity v oblasti Jērcēni, lidé si pod jeho korunou připomínají výjimečné okamžiky. Kmen dubu byl kdysi rozpolcen bleskem a uprostřed zůstala velká dutina. Jsou na něm vyryta různá jména a iniciály, nejstarší pochází z roku 1886.
10. místo: Kaštanovník v Acton Parku ve Wrexhamu, Velká Británie. Tento obří strom, jehož stáří se odhaduje na téměř 500 let, je symbolem odolnosti. Přečkal všechny výzvy uplynulých staletích – od silných bouří až po drancování parků kvůli palivovému dříví ve čtyřicátých letech minulého století.
11. místo: Litva a strom litevského patriarchy. Kaštan rostoucí v usedlosti Jonase Basanavičiuse, známého jako patriarcha národa, je jediným autentickým předmětem, který přežil druhou světovou válku a připomíná dobu Basanavičiuseova života. V minulosti se pod jeho větvemi scházeli lidé, aby vyjádřili své národní přesvědčení a vlastenectví, i když to v zemi okupované sovětskými vojsky bylo trestné. Větve stromu zdobili národními vlajkami a tkanými páskami. Kaštan je stár zhruba 200 let.
12. místo: Viiraltův dub, pojmenovaný podle rytiny známého estonského grafika Eduarda Viiralta z roku 1943, stojí hrdě v estonské oblasti Viljandi. Tento 13 metrů vysoký strom, známý také jako Tamme-Koori tamm, je součástí estonské historie. Podle legendy jej osobně zasadil švédský král z odlomené větve, mělo jít o příslib návratu švédské moci do Estonska.
13. místo: Zelená dáma národního parku Krka v Chorvatsku. Není známo, kdo moruši bílou, která už po generace stojí na pravém břehu řeky, zasadil. Stáří moruše se odhaduje na 400 let a obvod kmene má 475 cm.
14. místo: Slovensko a více než 500 let starý dub rodiny Pálffyů v Malackách. Nachází se v areálu Národní kulturní památky Zámecký park v bezprostřední blízkosti Pálffyovského kaštelu.
15. místo: Cedr u školy Sainte-Marie v belgickém Arlonu. S výškou 28 metrů, rozpětím 27 metrů a kmenem o obvodu 470 cm je jedním z největších cedrů v Belgii.
Soutěž Evropský strom roku vznikla v roce 2011. Byla inspirována oblíbenou soutěží Strom roku, kterou v České republice léta pořádá Nadace Partnerství. V evropském kole soutěží vítězové národních kol, hlasování pořádá Environmental Partnership Association (EPA).
