Hlavní obsah

Vnitro varuje před radikalizací sexuálně deprivovaných mladíků. Kvůli fakultě?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Policista hlídkuje na Mánesově mostě po prosincové střelbě na Filozofické fakultě v Praze.

Online radikalizace nemá žádné národní hranice, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník na extremismus Jan Charvát. Vnitro v aktuální zprávě nově varuje před „osamělým mladým mužem, který se radikalizuje sám doma u počítače“.

Článek

Ministerstvo vnitra zveřejnilo výroční zprávu o extremismu. A poprvé v ní popisuje novou kategorii nebezpečí: osamělý mladý muž, který se radikalizuje sám doma u počítače.

„Potenciální riziko představují jedinci vymykající se tradičním extremistickým stereotypům. Jedná se o velmi mladé osoby, mnohdy trpící nějakou formou sociální izolace, sexuální deprivace či psychickými poruchami. Jejich napojení na extremistickou scénu je volné a konkrétní extremistická ideologie tvoří pouze doplňkovou složku jejich seberadikalizačního procesu,“ píše se ve zprávě.

V zahraničí, zejména ve Spojených státech, spadá do této kategorie několik mediálně známých případů masových vražd. V České republice se ale dosud o žádném takovém útoku nemluvilo.

Mají policisté na mysli střelce z filozofické fakulty? Nebo může za zmínku ve zprávě o extremismu Slovák, kterého zadržela policie v Česku? Pro Seznam Zprávy hodnotí zprávu Ministerstva vnitra politolog Jan Charvát.

Proč se v letošní zprávě o extremismu poprvé objevila pasáž o mladých, sociálně izolovaných a sexuálně frustrovaných osobách, které se samy mohou radikalizovat?

Já jsem obecně trošku skeptický k celé té zprávě o extremismu. Je to reziduum něčeho, co už dnes moc nefunguje. Ministerstvo vnitra ve zprávě píše, že všechny struktury, které oni dlouhodobě pokládali za extremistické, vlastně nefungují nebo neexistují. Dnes už jde mnohem víc o problematiku antisystému, respektive dezinfoscény, a na druhé straně hate crime (zločiny z nenávisti) a hate speech (nenávistné projevy). Dávalo by smysl tu zprávu celou překopat a udělat jinak. A tohle (informace o mladých lidech, kteří se sami radikalizují, pozn. red.) je jeden z těch momentů. Oni míchají dohromady věci, které mají v policejních svodkách, a z druhé strany věci, které zaznívají v médiích.

Částečná reakce na střelbu na univerzitě?

Je to reakce na střelbu na filozofické fakultě v Praze?

Myslím, že je to čistokrevná reakce na střelbu v Bratislavě a částečně na střelbu na filozofické fakultě. Nemáme zatím žádnou informaci o tom, že by střelec z filozofické fakulty byl radikalizovaný politickým způsobem, ale my vlastně nemáme skoro vůbec žádné informace o tom, co si myslel, nebo nemyslel. Potom je velmi těžké mluvit o tom, proč to udělal nebo co to vlastně znamená.

Splňuje střelec z filozofické fakulty popis ze zprávy o extremismu?

Je extrémně problematické mluvit o tom, že ten člověk byl osamělý nebo něco v tom smyslu, protože to nemusí být pravda. To je taková zkratka, která vznikne derivátem toho, co zaznívá v médiích a co je obecná představa o střelcích tohoto druhu. Obecně platí, že teorie pracující s představou „lone wolf“ (osamělý vlk) jsou problematické. V posledních letech víc a víc akademiků upozorňuje na to, že termín lone wolf není úplně správný. Je správný pouze v tom smyslu, že ten útočník je jeden, ale není pravda, že ti lidé jsou sami. Ti lidé jsou v naprosté většině případů součástí širší struktury. Velmi často online, ale ta struktura je pro ně důležitá, možná dokonce zásadní.

Terrorgram

Existuje v České republice nějaká taková scéna, subkultura, struktura, nebo jakkoliv to chceme nazvat?

Nevíme nic o tom, že by něco takového konkrétně u nás existovalo. Ale pozor! To, že to neexistuje u nás, už dneska nehraje zdaleka takovou roli. Střelec z Bratislavy se podle všeho prostě zanořil do telegramových skupin, my pro to máme dnes souhrnný termín Terrorgram, kde komunikoval a kde existuje naprosto mezinárodní komunita lidí, které tyto věci (útoky) fascinují a přitahují.

Jak takové prostředí vypadá?

Není to úplně nová věc, má to svůj začátek na fórech 4Chan a 8Chan. Terrorgram je prostě jejich pokračování. Je to anonymní, globální síť, ke které se může připojit kdokoliv a na které se zkrátka šíří věci, které se jinde nešířit nemohou. Na 4Chanu to začínalo jako černý humor, ale postupně to velice rychle vykrystalizovalo do podpory terorismu, antisemitismu a nejklasičtějších forem neonacismu. Terrorgram je na tom úplně stejně, ještě navíc se to míchá s džihádismem, ze kterého si ti lidé berou poměrně dost vnějších znaků. Nicméně nevím o tom, že bychom měli specificky české struktury, které by toto odrážely.

Co přesně si pod pojmem Terrorgram máme představit?

Terrorgram je velmi volná síť spojující krajně pravicové akceleracionisty. Současně z toho prostředí pochází tři publikace, které dali tito lidé dohromady. Za každou z nich stojí několik lidí, dohromady se budeme bavit třeba o nižších desítkách. Ale vychází to z obecných debat na sociální síti Telegram, které se různým způsobem prolínají. Jsou to anonymní a zároveň nemoderované debaty, ve kterých se řeší problematika „velkého nahrazení“ (nacionalistická pravicová konspirační teorie o vytlačení evropského obyvatelstva, pozn. red.), úpadku západní civilizace a akcelerace všech těchto věcí pomocí násilí. Sleduje to stejnou linii počínaje Breivikem přes střelbu v Christchurch až po střelbu v Bratislavě. Jde o hluboké přesvědčení, že situace je zralá ke zhroucení, potřebuje jenom postrčit a je zapotřebí to udělat.

Česká stopa v teroristickém návodu

Jedna česká stopa ale přeci jenom existuje: Slovák Pavol Beňadik pod přezdívkou Slovakbro sepsal teroristický návod s názvem Hard Reset. Studoval v Česku a byl také v Česku v roce 2023 zadržen. Na Slovensku posléze dostal trest 6 let odnětí svobody…

Zaznívalo také, že se jím inspiroval přímo střelec z bratislavského klubu Tepláreň. Střelec z Bratislavy se ale především odvolává na klasickou směsici krajně pravicových střelců z posledních let a zároveň, což je zajímavé, se vrací k přelomu 80. a 90. let, pracuje s konspirační teorií ‚Zionist Occupation Government‘, odvolává se na The Order a skupiny, které byly důležité v 90. letech, ale myslel jsem, že už jsou 20 let mrtvé. To je fascinující, že se tenhle člověk k tomu obloukem vrátil. Určitě tady budou existovat jedinci takového druhu, ačkoliv nevím o takové uzavřené struktuře u nás. Ale to je úplně jedno, protože on-line radikalizace naprosto nemá žádné národní hranice.

V jakých jazycích se taková radikalizace odehrává? Anglicky, nebo třeba také rusky?

Primárně anglicky. Střelec z Bratislavy byl naprosto ortodoxní rasista a neonacista. Jeho primárním cílem jsou Židé, na každé stránce jeho prohlášení je několik výpadů proti Židům. Samotné Rusko pak hodnotil poměrně negativně. V případě střelce z Karlovy univerzity nevíme vůbec nic. Víme, že měl zanechat nějaký dopis, ale nikdy se na veřejnost nedostal. Já jsem ho neviděl, na rozdíl od manifestu střelce z Bratislavy.

Odpovídá střelec z Bratislavy popisu v české zprávě o extremismu? Konkrétně: sociální izolace, sexuální deprivace, psychické poruchy.

To si nejsem úplně jistý. Nikdy jsem neměl v ruce policejní spis s profilem toho člověka. Já znám jeho manifest, ale ten na to úplně neodpoví. To, co ta zpráva o extremismu uvádí, je z mého pohledu velmi problematická mediální zkratka, která může, ale naprosto nemusí platit na jednotlivé konkrétní střelce, kterých se to týká. Odpovídá to profilu nějakého Incela (Incel - involuntary celibate, česky „nedobrovolný celibát“. Označení pro subkulturu, kterou spojuje sexuální frustrace, nenávist k ženám, pocity zklamání, rasismus a výzvy k násilí, pozn. red.), ale to si nejsem úplně jistý, že bychom mohli říct o střelci z Bratislavy, a absolutně to netušíme o střelci z Prahy.

Střelba na filozofické fakultě

Doporučované