Hlavní obsah

Čarodějnice, polínko nebo skřítci? Rozhodněte v souboji „Ježíšků“

Foto: Yuganov Konstantin, Shutterstock.com

Legenda o Santovi či Otci Vánoc má z části základ ve vyprávění vztahujícím se k osobě svatého Mikuláše. Ilustrační snímek.

Reklama

24. 12. 2021 10:08

Jiná země, jiný mrav, říká se. A platí to i o Vánocích: Jiná země, jiná figura, která se „stará“ o dárky. Získá si vás některá z námi vybraných postav?

Článek

Čím víc se blíží Štědrý večer, tím větší je netrpělivost dětí, kdy už půjdou hledat pod stromečkem dárky se svou jmenovkou. A je jedno, jestli se u pohádek vrtí v Česku nebo jinde ve světě, zda vyhlížejí Ježíška nebo jako ve Spojených státech Santa Clause, v Itálii čarodějnici Befanu či ve Francii Père Noëla. Každý má něco do sebe. A takhle pracují.

Santa Claus

Veselý senior s bílým plnovousem i vlasy, červeným oblekem, saněmi taženými soby a pytlem plným hraček, které musí doručit dětem z celého světa. Přibližně takto si nejspíše většina z nás představí muže, který za oceánem neodmyslitelně patří k Vánocům. Santa Clause známe z filmů, kterými nás televizní obrazovky poctivě zásobují, ale také třeba z reklamy na Coca-Colu.

Pomocníky jsou Santa Clausovi kromě sobů také elfové, kteří s ním na Severním pólu během roku chystají veškeré dárky, přičemž se řídí seznamem hodných a zlobivých dětí.

V noci na 25. prosince pak Santa vyráží „do ulic“ a pod rouškou tmy skrze komín navštěvuje jednotlivé spící domácnosti. Ještě než opět usedne do saní, může se posilnit sušenkami a mlékem, které pro něj lidé jak v USA, tak například v Kanadě připraví.

Père Noël

Francouzskou obdobu Ježíška můžeme česky nazvat Otcem Vánoc.

Jméno má sice odlišné, nápadně se však nejen na obrázcích podobá právě americkému Santovi. Rozdílem mezi nimi je například dlouhý červený plášť s kapucí místo již zmiňovaného obleku. Nejde navíc o výjimku, na podstatě svatého Mikuláše stojí například i nizozemský Sinterklaas či finský Joulupukki.

Děti ve Francii také nedávají punčochy na krb jako jejich vrstevníci za oceánem, podle tradice by u něj měly nechávat své boty či bačkůrky. Pokud byly celý rok hodné, Père Noël jim v nich nechá pamlsky. Dárky na ně pak čekají i pod stromečkem, napříč Francií se ale liší kdy. Podle webu Magic Mama, který cituje několik rodin, si některé děti dárky rozbalují již 24. prosince, některé se ale musí ještě jednou vyspat.

Tři králové

Španělské děti s dárky nenavštěvuje pouze jedna osoba, ale rovnou tři. V některých rodinách se sice již 25. prosince objevuje takzvaný Papá Noel, podle původních zvyků se ale lidé obdarovávali až na lednový svátek Tří králů. Některé děti se tak dárků v prosinci nedočkají, jiné se zas tetelí radostí dvakrát.

Dlouho očekávanému rozdělování dárků pak 5. ledna předchází také tříkrálová jízda. „Tři králové – španělsky Melchor, Gaspar, Baltasar – projíždějí městy s alegorickými vozy a jejich služebníci rozhazují do chtivého davu bonbóny a rozdávají drobné dárky,“ informuje na svém webu Jazykové centrum Correct.

Foto: Profimedia.cz

Rozdělování dárků ve Španělsku předchází tříkrálová jízda.

Třináct skřítků

Islandské děti třináct dní před 24. prosincem navštěvuje celkem 13 skřítků – jólasveinů, kterým se v některých případech říká také elfové či trollové. Ti pak každou noc dávají dětem malé dárečky do bot na okenních římsách. Pokud děti zlobí, najdou v botě bramboru. Větší dárek pak děti dostávají až po uplynutí těchto dvou týdnů.

V patách je však skupince jejich matka Grýla, jejímž hlavním úkolem je unášet děti, které přes rok zlobily. Strčí je do pytle a doma v kotli povaří.

Postava děsivé matky byla na Islandu dlouho využívána ke strašení dětí, v roce 1746 však islandské orgány oficiálně zakázaly využívání Grýly a jejích pomocníků k podobným účelům. Skřítci se tak dnes objevují ve vyprávění spíše jako nezbedníci, kteří se baví různými vylomeninami.

Befana

Také v Itálii najdeme více postav podobných Ježíškovi. Některým dětem přináší dárky takzvaný Babbo Natale, který přijíždí na saních se soby až z Finska a je podobný českému Mikuláši. Dárky některé italské rodiny rozbalují už 24. prosince večer, obvykle ale čekají až na první svátek vánoční – 25. prosince.

Některým dětem ale dárky roznáší čarodějnice Befana až v lednu. Přilétá na koštěti a do domů se dostává komínem. Podle vyprávění je Befana stará, chudá a ošklivá, má však dobré srdce.

Tió de Nadal

Poměrně neobvyklou obdobu Ježíška si schovávají v Katalánsku, které je jedním z autonomních společenství Španělska. Dárky tam totiž dětem nosí Tió de Nadal, kterého bychom mohli nazvat Vánočním polínkem. To má na sobě namalovaný usměvavý obličej, je přikryté dekou a na hlavě mívá vánoční čepici.

Zdaleka nejvíce úsměvný je ale způsob, kterým má katalánským dětem dárky nadělit. Pod stromeček, kde ho pravidelně „krmí“ například ořechy či sušeným ovocem, má Tió de Nadal totiž menší dárky vykálet. Aby se polínko vyprázdnilo, přikryje se dekou a dostane výprask.

Tió de Nadal nosí jen menší dárky, s těmi většími přicházejí do Katalánska až Tři králové.

Foto: Profimedia.cz

Na Štědrý večer nebo Boží hod děti do polínka tlučou klacky, aby jim vykálelo dárky.

Anketa

Která z postav je vaše nejoblíbenější?
Český Ježíšek
90 %
Santa Claus
3,9 %
Père Noël
0,6 %
Tři králové
0,3 %
Třináct skřítků
2,5 %
Befana
1 %
Tió de Nadal
1,7 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 1754 čtenářů.
Sdílejte článek

Reklama

Doporučované