Článek
Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dávají již nějakou chvíli najevo, že jsou výbornými přáteli. Oba muži se při různých příležitostech potkali od roku 2013, kdy první jmenovaný nastoupil do úřadu, více než čtyřicetkrát. Vůdce komunistické země zaujal místo po pravici šéfa Kremlu, když jeho vojáci pochodovali po boku těch ruských na Rudém náměstí v rámci moskevské přehlídky k výročí konce druhé světové války.
O několik hodin dříve Si Ťin-pching popsal pouto mezi oběma zeměmi jako „nerozbitné“ a dodal, že Rusko a Čína by měly být „přáteli z oceli“.
Ruský prezident zase prohlásil, že rostoucí přátelství jeho země s Čínou je neotřesitelné - strategická vojenská a hospodářská spolupráce podle jeho slov vstoupila do zlaté éry.
To je ovšem jen vnější pohled na vzájemný vztah Moskvy a Pekingu. Nelze samozřejmě usuzovat, co si jeden o druhém myslí oba lídři, zvlášť když se obklopují jen úzkou vrstvou lidí. Nicméně jisté je, že na státní úrovni to již nějakou dobu skřípe.
„Napjatá zpravodajská bitva“
Dokazuje to i nejnovější zpráva o vzájemných vztazích. Rozsáhlá investigativní práce amerického deníku The New York Times nahlíží pod pokličku ocelového přátelství.
Svá zjištění opírá o osmistránkový interní dokument ruské vnitřní bezpečnostní agentury známé pod zkratkou FSB, který sice není datován, nicméně z kontextu je zřejmé, že byl sepsán někdy na přelomu let 2023 a 2024. Dokument získala kybernetická zločinecká skupina Ares Leaks, která však neuvedla, jakým způsobem se jí to podařilo. To znemožňuje definitivní ověření pravosti, ale deníku jej coby autentický nezávisle na sobě potvrdilo šest západních zpravodajských agentur.
Špionáž Číny v českém kontextu:
Kabinet Petra Fialy na konci května v nebývale ostrém prohlášení veřejně obvinil čínskou vládu z kyberútoku na Ministerstvo zahraničí. Podle zjištění Seznam Zpráv byly cílem e-mailové schránky, k nimž měli hackeři přístup až dva roky.
A co z dokumentu plyne? Že na chodbách Lubjanky, sídla ruské FSB, označují zpravodajci Číňany doslova za nepřátele.
Tato jednotka, jejíž údaje nebyly dříve zveřejněny, varovala, že Čína představuje vážnou hrozbu pro ruskou bezpečnost. Její důstojníci tvrdí, že Peking se stále častěji snaží verbovat ruské špiony a dostat se k citlivým vojenským technologiím, někdy i tím, že láká nespokojené ruské vědce.
Zpravodajští důstojníci tvrdí, že Čína špehuje operace ruské armády na Ukrajině, aby se dozvěděla o západních zbraních a způsobech vedení války. Obávají se, že čínští vědci připravují půdu pro vznášení nároků na ruské území. A varují, že čínští zpravodajští agenti provádějí špionáž v Arktidě a jako krytí využívají těžební firmy a univerzitní výzkumná centra.
Lubjanka, sídlo FSB v Moskvě.
Ruský dokument popisuje „napjatou a dynamicky se rozvíjející zpravodajskou bitvu“ ve stínu mezi oběma navenek přátelskými zeměmi.
Tři dny před Putinovou invazí na Ukrajinu v roce 2022 schválila FSB nový kontrarozvědný program nazvaný „Entente-4“, odhaluje dokument. Kódový název, zjevná jazyková narážka na rostoucí přátelství Moskvy s Pekingem, popíral skutečný záměr iniciativy: zabránit čínským špionům v podkopávání ruských zájmů.
Načasování téměř jistě nebylo náhodné, píše New York Times. Rusko přesměrovalo téměř všechny své vojenské a špionážní zdroje na Ukrajinu, vzdálenou více než 4000 km od hranic s Čínou, a nejspíše se obávalo, že by se Peking mohl pokusit využít tohoto rozptýlení.
Od té doby podle dokumentu FSB pozorovala, že Čína právě toto dělá - že se její agenti snaží na svou stranu získat úředníky, experty, novináře a podnikatele blízké centrální moci v Kremlu. Ruská zpravodajská služba tak údajně své příslušníky instruovala, aby zachycovali tuto hrozbu a „zabránili předávání důležitých strategických informací Číňanům“. Důstojníci dostali příkaz vést osobní schůzky s ruskými občany, kteří úzce spolupracují s Čínou, a varovat je, že Peking se snaží využít Rusko a získat pokročilý vědecký výzkum.
Spojenectví proti Západu
Nový příklad napětí obou zemí přidává nové poznatky do diskuze o neochvějnosti čínsko-ruského spojenectví, které je stále značně neprůhledné. Od invaze největší země světa na Ukrajinu v únoru 2022 tuží obě země pevné vztahy. Jejich pouto dokázalo změnit globální rovnováhu sil.
Rusko po zahájení své protiprávní agrese přežilo roky západních finančních sankcí a dokázalo, že se mýlili mnozí politici a experti, kteří předpovídali zhroucení ekonomiky země. Na tomto přežití má nemalou zásluhu Čína.
S Ruskem tvoří silné spojenectví - společně ovládají přes 1,6 miliardy lidí, asi 18 % rozlohy světové pevniny a přes 6000 jaderných hlavic. I to je ostatně důvod, proč se podle mnohých americký prezident Donald Trump sbližuje s Putinovým Ruskem - aby jej odtrhl od nejvážnějšího obchodního rivala.
Silné spojenectví, které zahrnuje i moderní hypersonické zbraně, motivovalo prezidenta Donalda Trumpa, aby usiloval o svou velmi drahou vizi obrany Ameriky - Golden Dome. Ta zahrnuje i plán na rozmístění tisícovek zbraní ve vesmíru a může zahájit vůbec největší závody v dějinách. Jak si republikán kupoli představuje a zda bude fungovat si přečtěte v nové analýze Seznam Zpráv:
Dokument dost možná naznačuje, že to nebude vůbec snadné. Skutečnost, že Putin si je zřejmě dobře vědom rizik užšího vztahu s Čínou a rozhodl se přesto pokračovat, by mohla naznačovat, že Spojené státy mají jen málo příležitostí přimět Rusko ke změně kurzu.
„Putin věří, že může jít mnohem hlouběji do tohoto čínského objetí, a není to bez rizika, ale stojí to za to,“ řekl Alexander Gabujev, ředitel Carnegie Russia Eurasia Center, který dokument na žádost amerického deníku posoudil. „Vidíme ale také, že v systému jsou lidé, kteří jsou k tomuto přístupu skeptičtí.“
Čína na tenkém ledě
Peking využívá nastalé situace na maximum. Již od začátku ukrajinské války se dramaticky zvýšil dovoz surovin z Ruska, včetně některých kritických. Peking se silně podílí i na samotné těžbě v Rusku. Několik čínských společností investovalo do dolů a provozuje je v různých ruských regionech, zejména na Sibiři nedaleko čínské hranice.
Další hodnotou, kterou mohou - a podle nových zjištění tak zřejmě i dělají - Číňané z Rusů vymámit, jsou kriticky důležité vojenské informace. Čína sama má špičkové vědce, ale její armáda nevedla válku od měsíčního konfliktu s Vietnamem v roce 1979. Výsledkem jsou v Číně obavy, jak by se její armáda zachovala proti západním zbraním v konfliktu o Tchaj-wan nebo Jihočínské moře. Čínští zpravodajští činitelé touží pochopit, jak Rusko bojuje proti armádě podporované Západem, pro případ, že se sami rozhodnou pro vojenskou expanzi.
V tuto chvíli expandují ekonomicky, a to i na úkor právě Ruska. To samo v novém dokumentu ostatně píše, že agenti prezidenta Si se snaží o špionáž v Arktidě, o které se v posledních letech hovoří jako o dalším možném bitevním poli velmocí, zejména k jejím nesčetným přírodním zásobám.
V důsledku války pak asijská země dokázala také využít oslabené ruské pozice ve světě a na svou stranu postupně přetahuje některé tradiční vazaly Kremlu. Vidět je to třeba ve Střední Asii, která se politicky čím dál více přiklání východním směrem.
Čína ve Střední Asii
Nerostné bohatství i strategická poloha. Střední Asie je pro velmoci atraktivní. Pozice Ruska v regionu slábne a nahrazuje jej Čína. Nejnázorněji to ukazuje Tádžikistán, ale podobný scénář Peking zřejmě píše i pro další republiky.
„Mohou být na jedné straně přáteli, nebo na jedné straně spolupracovat a na druhé straně se navzájem rvát, a v určitých aspektech svého vztahu být dokonce soupeři,“ uvádí Mathieu Boulegue z Centra pro analýzu evropské politiky.
Zároveň je ale prezident Si Ťin-pching na dosti tenkém ledě a musí zájmy značně vyvažovat. Spojenectví s Ruskem je pro něj jistě výhodné, posiluje jeho zemi a nemůže o něj přijít, nicméně Putinova invaze na Ukrajinu z něj udělala mezinárodního vyvrhele ve velké části světa.
Peking si musí dávat pozor, aby jej jeho přátelství s Moskvou neizolovalo pro další potenciální partnery, zejména v Evropě. Čína se totiž na zdejší trh snaží s ohledem na obchodní válku s USA protlačit.
