Článek
Vleklá válka, do které na ukrajinském bojišti Rusko zabředlo, může představovat značný prospěch pro další zemi světa pod embargy. Pro Severní Koreu. S odkazem na řadu analytiků o tom píše americká CNN.
Ta oslovila experty na danou oblast poté, co se začalo spekulovat o možném setkání ruského prezidenta Vladimira Putina se severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Jako první přinesl zprávu o plánované schůzce americký deník The New York Times, kterému to potvrdily zdroje z Pentagonu i spojeneckých agentur.
Zatímco podle amerických úřadů Moskva usiluje o získání zbraní, které by využila na Ukrajině, těžit by na několika rovinách mohl i Pchjongjang.
Výhodný obchod
Pokud se Putin s Kimem skutečně sejdou, stane se tak déle než rok a půl od začátku ruské invaze na Ukrajinu, v důsledku níž je ruská armáda do značné míry vyčerpaná a nutně potřebuje zásoby.
Pokud v případě Ruska mluvíme o roce a půl, v případě KLDR je to letos 17 let od chvíle, kdy na zemi OSN uvalila sankce, jejichž cílem bylo omezit schopnost Severní Koreje vybudovat plně funkční jaderné zbraně a balistické rakety.
„Pokud se toto setkání uskuteční, je to velmi významný krok… Rusko má vojenskou technologii, kterou Kim chce pro své nelegální programy vypouštění satelitů a dodávek jaderných zbraní,“ uvedl pro CNN Leif-Eric Easley, profesor mezinárodních studií z jihokorejské univerzity Ewha Womans University.
Právě program balistických raket Kim Čong-un v posledních dvou letech rozvíjí závratným tempem. Za tu dobu se mu podařilo otestovat desítky raket, včetně mezikontinentálních balistických raket (ICBM), které by teoreticky mohly dopravit jadernou hlavici nad pevninu USA. Nadále však přetrvávají pochybnosti o rozsahu reálných schopností země, připomíná dále CNN.
„Američtí analytici a odborníci z jiných zemí stále diskutují o jaderném nákladu, který by severokorejské ICBM mohly nést, a stále není jasné, zda ICBM mají schopnost přežít návrat do atmosféry,“ uvádí se ve zprávě, kterou v červnu 2022 vydala Rada pro mezinárodní vztahy.
Podle výzkumného pracovníka Doo Jin-ha z Korejského institutu pro obranné analýzy by nicméně Rusko – výměnou za munici – mohlo KLDR poskytnout technologie pro zlepšení jejího jaderného programu (technologie pro návrat do atmosféry, lepší možnost odpalování balistických raket z ponorek, možnost satelitního průzkumu, nebo dokonce na pomoc při vypouštění družic).
Írán v pořadí
Otevřít dveře pro spolupráci s KLDR by se mohly i dalším zemím sankciovaným Západem. Vojenskou techniku by tak mohl začít dovážet například i Írán, cituje CNN nedávno zveřejněný článek odborníka na bezpečnost Daniela Salisburyho z Kings College London.
Salisbury dále uvedl: „(Ruské) nákupy podkopávají severokorejský sankční režim a pomáhají generovat příjmy pro Kimův režim. Mohly by také podnítit širší obrození severokorejského vývozu zbraní.“
Mohlo by vás zajímat
Severní Korea se potýká s nedostatkem jídla i léků a situace je kritická. Tak popisuje život v KLDR stanice BBC. Britskému veřejnoprávnímu médiu se podařilo získat tři svědectví od lidí, kteří ve zřejmě nejizolovanější zemi světa žijí. Co o vývoji v Severní Koreji víme?
Mnoho úskalí
„Jakákoliv dohoda s Moskvou by nadto mohla pomoct i samotnému Kim Čong-unovi,“ domnívá se bývalý ředitel námořních operací amerického tichomořského velitelství Carl Schuster. „Díky tomuto spojenectví vypadá méně izolovaně, což je pro něj a jeho nejbližší okolí psychologická podpora,“ řekl Schuster americké stanici.
Přestože vztahy obou zemí v posledních letech spíše uvadaly – především když Rusko, které má v Radě bezpečnosti OSN právo veta, podpořilo zavedení sankcí proti KLDR – mají Moskva a Pchjongjang společnou historii sahající až do 50. let 20. století. To mimo jiné znamená, že obě země sdílí mnoho podobností, co se týká vojenské munice.
„Severní Korea vyrábí dobré zbraně… Její dělostřelectvo a munice jsou velmi dobré. Munice je velmi podobná ruským modelům,“ popsal Schuster.
S tím souhlasí i odborný pracovník Doo Jin-ha. Podle něj by mohla být například „severokorejská 152mm dělostřelecká munice a 122mm munice pro vícenásobné raketomety okamžitě použita v ruských zbraních“.
Pokud se to stane, nemusí to nutně znamenat velký zlom na bojišti. „Tyto zbraně by mohly Rusku pomoci doplnit vyčerpané zásoby a prodloužit konflikt, ale nezmění jeho směr,“ odhadl pro CNN Joseph Dempsey, výzkumný pracovník pro obranné a vojenské analýzy Mezinárodního institutu pro strategická studia.
Otázkou zůstává, jak by se severokorejská munice na frontu na Ukrajině dostala. Možná zásilka z KLDR ruským bojovým jednotkám by musela překonat Transsibiřskou magistrálu, která z Vladivostoku na východě do Moskvy na západě měří více než 5700 kilometrů.
„Většina zařízení na železniční trati je navíc z období pozdní studené války a vážně opotřebovaná,“ přibližuje Trent Telenko, bývalý auditor kontroly kvality americké Agentury pro řízení obranných zakázek, který se zabýval ruskou logistikou. „Přetěžování dopravy z dob studené války je vážně hloupý nápad z mnoha pohledů. A přesně to Rusové dělají,“ řekl Telenko pro CNN.
Nové rakety
KLDR v dubnu otestovala mezikontinentální balistickou raketu na tuhé palivo. Většina balistických střel v zemi zatím používá kapalné palivo, odstartovat raketu s tímto typem pohonu je ale náročnější.
Nedělejte to
V pondělí zveřejnila Národní bezpečnostní rada USA, že vyjednávání mezi Ruskem a KLDR „aktivně postupuje“.
Podle poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jakea Sullivana Moskva „hledá jakékoliv zdroje“ zboží, jako je munice.
Podobně se v úterý vyjádřila i americká viceprezidentka Kamala Harrisová na summitu sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Jakartě. „Je zcela zřejmé, že Rusové jsou velmi zoufalí. Už zažili strategický neúspěch. Jen se nad tím zamyslete: na začátku toho všeho, před rokem a půl, odborníci říkali, že to skončí za pár dní. No a Ukrajinci stále bojují,“ citovala její slova agentura ČTK.
Kreml dosud možnou armádní spolupráci s KLDR oficiálně popírá. Na otázku, zda by mohl setkání obou vůdců potvrdit, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, že „nemůže“. „Není k tomu co říct,“ dodal.
Představitel severokorejského ministerstva obrany pak již v listopadu prohlásil, že Pchjongjang „nikdy neobchodoval se zbraněmi s Ruskem“ a „nemá to v plánu ani v budoucnu“.
Spojené státy nicméně zdůraznily, že pokud by KLDR přistoupila k ozbrojování Ruska, země by „za to zaplatila“, jak napsal britský deník The Guardian.
„Myslím, že by to byla obrovská chyba. Plán, že by za tímto účelem dodávali munici, je obrovská chyba. Jsem také pevně přesvědčena, že to Rusko i Severní Koreu ještě víc izoluje,“ uvedla Harrisová v rozhovoru, který ve středu odvysílala stanice CBS News. Pokud by Moskva požádala o pomoc Pchjongjang, bylo by to podle ní „projevem zoufalství“.
