Článek
Po třech desetiletích těchto setkání, jejichž cílem je dosáhnout celosvětového konsensu o tom, jak se vypořádat s globálním oteplováním, se klimatický summit COP dostává do krize. Ten letošní s číslovkou 30 ukázal, jak moc se rozpadl celosvětový konsensus ohledně toho, co dělat se změnou klimatu, píše BBC.
Ačkoli konference ukázala, že zájem o ni stále je, mnoho účastníků bylo nespokojeno s tím, že z ní nevzešlo nic, co by se blížilo jejich představám. Způsob, jakým byl letošní summit veden, vyvolal frustraci, protože došlo ke zjevnému rozchodu zájmů brazilského prezidenta a předsedy summitu.
Zatímco prezident Lula da Silva před oficiálním zahájením hovořil o plánech odklonu od fosilních paliv, předseda do Lago měl v plánu držet se toho, co světové lídry tolik nerozdělí a přinese vytoužený konsensus. Věděl, že ten by otázka fosilních paliv v pořadu jednání narušila, a tak původní text obsahoval jen několik nejasných odkazů.
Když se Kolumbie, Evropská unie a dalších zhruba 80 zemí snažilo najít formulaci důraznějšího odklonu od uhlí, ropy a plynu, přerušil do Lago jednání a svolal diskuzi. Vyjednavači z arabských zemí se ale odmítli připojit k jednání s odpůrci, situace se tedy přerušením příliš nezlepšila.
Co se summitem dál?
Nejčastější otázka, která na COP30 během dvou týdnů zazněla, se týkala budoucnosti samotného summitu. Opakovaly se dva nejčastější argumenty. Veřejnost vyjádřila pobouření nad tím, jak lídři létají přes půl světa, aby seděli v obrovských klimatizovaných stanech a a debatovali o životním prostředí. Navíc zní jako paradox to, že zde klíčové diskuze do noci vedou často nevyspalí delegáti, kteří už týdny nebyli doma. Myšlenka COP se podle BBC stala velmi vzdálenou každodennímu životu miliard lidí.
Myšlenka konference COP světu dobře posloužila, když nakonec přinesla pařížskou dohodu o klimatu. Ale to bylo před deseti lety a mnozí účastníci mají pocit, že už nemá jasný a silný smysl. „Nemůžeme summit úplně zavrhnout,“ řekl BBC News Harjeet Singh, aktivista z Iniciativy pro smlouvu o fosilních palivech. „Vyžaduje však modernizaci. Budeme potřebovat procesy a systém, které pomohou doplnit to, co jsme dělali dosud.“
EU: Vyberte si, co chcete platit
Jedním z klíčových témat jednání se letos poprvé stal globální obchod. Ten zdánlivě se změnou klimatu nemá nic společného, ale ve větší hloubce spolu obě záležitosti úzce souvisí.
Evropská unie plánuje zavést hraniční daň na některé výrobky s vysokým obsahem uhlíku, jako je ocel, hnojiva, cement a hliník, což se nelíbí mnoha jejím obchodním partnerům, zejména Číně, Indii a Saúdské Arábii. Ti tvrdí, že není spravedlivé, aby velký obchodní blok zaváděl „jednostranná“ opatření, protože to zdraží zboží, které prodávají do Evropy, a tím sníží jeho konkurenceschopnost.
Podle EU není však cílem opatření potlačit obchod, ale snížit množství plynů, které oteplují planetu, tedy bojovat proti změně klimatu. Členové tvrdí, že hraniční daň je způsob, jak je chránit před méně ekologickými, ale levnějšími dovozy ze zahraničí. Pokud nechcete platit naši hraniční daň, říkají, prostě uvalte poplatky za emise na svá znečišťující průmyslová odvětví, píše BBC.
Čína a USA jako šedé eminence
Dva světoví lídři nesoucí největší uhlíkovou stopu, Čína a USA, na letošní konferenci COP zvolili trochu jinou taktiku, než je pro ně obvyklé. Americký prezident Donald Trump se držel stranou, ačkoli jeho postoj byl od začátku jasný a dodal odvahu jeho spojencům.
Rusko, které je obvykle poměrně tichým účastníkem, se tentokrát v debatě dostalo do popředí. A zatímco Saúdská Arábie a další velcí producenti ropy se podle očekávání stavěli k omezování fosilních paliv nepřátelsky, Čína zůstala po vzoru Spojených států potichu a soustředila se na uzavírání „praktických“ dohod, uvádí BBC.
Jak říkají odborníci, obchod, který Čína dělá, by mohl nakonec předčít USA a jejich snahu prodávat fosilní paliva. Zatímco země je největším producentem emisí CO2, je zároveň i největším investorem do solární a větrné energie.
„Čína se držela při zemi a zaměřila se na vydělávání peněz v reálných věcech a reálném světě,“ říká Li Shuo z Asijské společnosti. „Solární energie je nejlevnějším zdrojem energie a dlouhodobý směr je zcela jasný, Čína v tomto odvětví dominuje, což staví USA do velmi obtížné pozice.“
