Článek
Pokračování války v Pásmu Gazy vede k prohlubování protiizraelských nálad ve světě. Na pondělním jednání na okraj Bledského strategického fóra ve Slovinsku se na tom shodl český prezident Petr Pavel se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou, uvedl mluvčí hlavy státu Vojtěch Šeliga. O situaci na Blízkém východě jednal Pavel také se slovinskou prezidentkou Natašou Pircovou Musarovou.
V Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023 zemřelo podle úřadů kontrolovaných Hamásem přes 62 000 lidí. Válku vyvolal teroristický útok Hamásu na izraelské území v okolí Pásma Gazy. Zabito při něm bylo podle izraelských úřadů na 1200 lidí a dalších 251 bylo uneseno jako rukojmí. Izrael čelí kritice za své vojenské operace v Pásmu Gazy kvůli vysokému počtu civilních obětí i kvůli humanitární krizi, kterou podle kritiků zapříčinila izraelská blokáda.
„Konstatovali, že další prodlužování bojů vede k prohlubování protiizraelských nálad v Evropě i ve světě,“ sdělil Šeliga k výsledkům jednání Pavla s Kallasovou v Bledu.
Hovořili také o potřebě zvýšit tlak na Hamás, aby propustil zbývající rukojmí, a současně usilovat o umožnění dodávek humanitární pomoci v maximální míře tak, aby se dostala ke všem, kdo ji potřebují.
Kallasová po summitu ministrů zahraničí EU v Kodani minulý týden uvedla, že členské státy se neshodují na tom, jak přimět izraelskou vládu, aby změnila své jednání. Někteří v Kodani vyzývali k silnému ekonomickému tlaku na Izrael, jiní dávali najevo, že nejsou ochotni zajít tak daleko. Pavel v pondělí uvedl, že velký rozdíl mezi postoji členských zemí ohledně izraelského postupu v Pásmu Gazy nevidí.
Pavel se šéfkou unijní diplomacie jednal také o rusko-ukrajinské válce. Podle Šeligy se shodli, že Evropská unie musí mimo jiné plně využívat své ekonomické nástroje, aby přiměla Rusko k opravdovým mírovým jednáním. Zdůraznili také nutnost úzké koordinace tohoto tlaku se Spojenými státy.
Pavel se v pondělí v Bledu setkal také se slovinskou prezidentkou Pircovou Musarovou. Tématem jejich rozhovoru byla podle Šeligy situace na Blízkém východě a na Ukrajině, evropská bezpečnost, integrace západního Balkánu do EU či nadcházející volby v Česku a Slovinsku.
