Diverzanty, kteří zmátli Rusko, zřejmě vedl nacionalista vykázaný z Německa

Brjanská oblast na západě Ruska u ukrajinských hranic se ve čtvrtek dostala do centra pozornosti Kremlu. Údajné útoky ukrajinských diverzantů, jak o nich informovala ruská státní agentura TASS, přiměly ruského prezidenta Vladimira Putina ke svolání bezpečnostní rady.

Během dne se nicméně informace o tom, kdo za útoky stojí a jak přesně situace na místě vypadala, lišily. Na ruské území podle TASS vkročily dvě ukrajinské diverzní a průzkumné skupiny a zmocnily se vesnic Ljubečany a Sušany.

Některá ruská média poté informovala o zadržených rukojmích nebo střelbě na školní autobus, později nicméně takové zprávy tiskové agentury vyvrátily.

Brjanský gubernátor Alexandr Bogomaz na Telegramu uvedl, že skupina střílela na vozidlo, přičemž zabila dva civilisty a zranila dítě. Záběry postřeleného auta pak zveřejnila ruská Federální bezpečnostní služba (FSB).

Putin taktéž tvrdil, že ukrajinští diverzanti, kteří pronikli na ruské území, úmyslně stříleli po civilistech a označil incident za zločin a „teroristický čin“.

FSB později během dne v prohlášení uvedla, že situace „je pod kontrolou orgánů činných v trestním řízení. Probíhá kontrola oblasti a odminovává se velké množství výbušných zařízení různých typů“. Tajná služba uvedla, že „ukrajinské nacionalisty“ zatlačila zpět za hranice.

Zatímco Kyjev podíl na útocích odmítal a nejdříve tvrdil, že jde o záměrnou provokaci ze strany Kremlu, k incidentu se přihlásil Ruský dobrovolnický sbor (RDK). Skupina se otevřeně prezentuje jako odpůrce Putinova režimu.

Na svém telegramovém účtu ve čtvrtek RDK uvedl, že se na krátkou dobu zmocnil právě vesnice Ljubečany. Na síti pak zveřejnil video, které zachycuje dva ozbrojené muže před zdravotnickým zařízením ve vesnici. Deník The New York Times nicméně upozornil, že není možné takové záběry nezávisle ověřit.

Tomu, že na místě jednotky opravdu byly, ale nasvědčuje další a analýzou potvrzené video pořízené ve vesnici Šušany, jež leží asi 10 km jižněji ve stejném regionu.

Přítomnost v Brjanské oblasti potvrdil ruskému opozičnímu kanálu Važnyje istorii taktéž jeden z příslušníků sboru. „Na tomto úkolu se podílelo 45 lidí. Přijeli jsme, natočili jsme si naši věc a přepadli dvě bojová vozidla pěchoty. Žádné zraněné děti jsem neviděl. Ale byl tam jeden zraněný pohraničník. Žádné rukojmí jsme nevzali,“ řekl.

Na Telegramu RDK uvedl, že „přijel do Brjanské oblasti, aby ukázal krajanům, že existuje naděje, že svobodný ruský lid se zbraní v ruce může bojovat proti režimu“.

Vedoucím skupiny je podle deníku The Financial Times ruský nacionalista Denis Nikitin, který žije od roku 2017 na Ukrajině a dříve pobýval v Německu. Podle listu si svými krajně pravicovými aktivitami získal velké množství příznivců mezi pravicovými nacionalisty na celém Západě včetně USA.

Ruský nezávislý server Meduza podotkl, že v roce 2019 německé úřady Nikitinovi zakázaly vstup do EU na dalších deset let s odůvodněním, že jeho neonacistický aktivismus představuje hrozbu pro veřejnou bezpečnost.

Ruský dobrovolnický sbor sice tvrdí, že je součástí ukrajinské armády, ta nicméně napojení na skupinu nepotvrdila. Andrij Jusov, mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky pro FT uvedl, že čtvrteční incident byl „vnitřním ruským vystoupením“.

Uvedl, že ozbrojení ruští muži byli „nezávislou formací“ bojující za osvobození své země a „nebyli“ součástí ukrajinských ozbrojených sil.

„Zdá se, že tento vpád prospěl pouze jedné skupině lidí, a tou je Ruský dobrovolnický sbor,“ řekl podle Meduzy Michael Colborne, výzkumník zpravodajské organizace Bellingcat, který se zaměřuje na krajní pravici a podle něhož se počet členů této skupiny pohybuje maximálně v řádu stovek.

„Jejich hlavním komunikačním prostředkem je Telegram a za jediný den se počet jejich sledujících více než zdvojnásobil z 16 tisíc na 33 tisíc.“

Ukrajinští představitelé se ke čtvrtečnímu vpádu vyjadřovali zdrženlivě, později řada z nich podotkla, že jde o vnitřní záležitost Ruska.

Například poradce Zelenského administrativy Mychajlo Podoljak na twitteru napsal, že „rostoucí chudoba“ v Rusku podněcuje „silnější a agresivnější“ partyzánské hnutí. „Bojte se svých partyzánů,“ napsal na twitteru.

„Je to známka toho, že Rusko již nemůže normálně fungovat, což vede k vnitřní destrukci,“ uvedl pro NYT Andrij Čerňak, zástupce ukrajinské vojenské rozvědky. Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov ve svém prohlášení uvedl, že Moskva čelí „hnutí ruských antifašistických milicí“.

Mezi ruskou veřejností však má Kreml širokou podporu a nic nenasvědčuje tomu, že by Ruský dobrovolnický sbor nebo jiné ozbrojené skupiny bojující proti Kremlu měly v Rusku široký ohlas, podotkl NYT.

Velení ukrajinské armády minulý týden varovalo, že Rusko může v oblasti plánovat operaci pod falešnou vlajkou, „s největší pravděpodobností, aby obvinilo ukrajinské obránce z porušení územní celistvosti“. Svolání bezpečnostní rady, kterou povede Vladimir Putin, tak vyvolává obavy z možné eskalace konfliktu.

Ačkoliv podle serveru Meduza nejde o první „vpád ukrajinských diverzantů“, o němž ruská média hovoří, kroky Kremlu mu přikládají značnou vážnost.

Někteří ruští stoupenci války se podle NYT odvolávali na vpád do Brjanska a požadovali eskalaci války. „V Brjanské oblasti byly dnes smazány poslední červené linie. Nyní bude každý, kdo jen zašeptá něco o míru, komplicem teroristů,“ napsal na telegramu ruský oligarcha Konstantin Malofejev.

Očekává se, že boje se v příštích měsících zintenzivní. Vysocí ukrajinští představitelé nedávno naznačili, že by Kyjev mohl brzy zahájit protiofenzivu, pravděpodobně v Záporožské oblasti, a uvedli, že Rusko tam posílilo přítomnost svých vojáků.

Odborníci citovaní listem FT se obávají, že Putinova reakce by mohla být tvrdá, protože incidenty, které spadají do kompetence FSB, bere mimořádně vážně.

„Putin důvěřuje FSB více než ministerstvu obrany a reakce bude zřejmě rozdílná. Připravuje se něco vážného – budou odpovídat,“ uvedla na telegramu Taťjana Stanovajová, šéfka moskevského Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.