V Rusku zatkli učitelku za protiválečné výroky, udali ji její žáci

Tři ruské rakety dnes zasáhly rezidenční oblast v ukrajinském přístavním městě Oděsa. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na gubernátora oblasti Maksyma Marčenka. Ukrajinská armáda informovala, že ruské jednotky se pokusily o raketový útok na „kritickou infrastrukturu“ ve městě, který se ale protivzdušné obraně podařilo zmařit.

„Nepřítel právě zaútočil třemi raketami na sídliště,“ uvedl Marčenko na videu, které zveřejnil na internetu. Podle něj útok způsobil oběti, ale neupřesnil jejich počet.

Podle ukrajinské armády ruská vojska zaútočila „zákeřným způsobem“ na městskou infrastrukturu, jejíž zničení by představovalo nebezpečí pro civilní obyvatelstvo. O co se jednalo, armáda neupřesnila. Díky zásahu protivzdušné obrany ale rakety nezasáhly cíl.

Podle šéfa ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova je možné, že útok na sklad pohonných hmot v Rusku mohli provést Rusové nespokojení s válkou. Podobné incidenty budou pravděpodobně následovat, dodal.

„Společnost Ruské federace začíná něco chápat,“ řekl.

V západoruském městě Belgorod ležícím asi 30 až 40 kilometrů od ukrajinských hranic dnes vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Rusko z něj viní ukrajinskou stranu.

V Rusku byla zatčena učitelka, kterou žáci nahlásili na policii za protiválečné výroky, píší místní média.

Teenageři z města Penza si údajně 18. března nahráli rozhovor se svou učitelkou angličtiny Irinou Genovou.

Podle stanice BBC byli nejspíše naštvaní, že se neuskutečnil plánovaný sportovní výlet do České republiky, a ptali se paní Genové na její názor.

Podle údajného přepisu rozhovoru, který zveřejnil web Meduza, řekla, že je správné, že byl výlet zrušen, a že takové věci budou pokračovat, dokud se Rusko „nezačne chovat civilizovaně“.

Pětapadesátiletá žena přirovnala Rusko k Severní Koreji a „vyjádřila jiný názor na válku na Ukrajině, než je ten oficiální“, uvedla Meduza.

Předpokládá se, že Genové může být uložena pokuta ve výši až 60 000 dolarů nebo trest odnětí svobody až na 10 let.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba po telefonátu s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem slíbil: „Přijdou další rány pro ruskou ekonomiku, finanční systém a obchod.“

Kuleba na Twitteru napsal, že s Blinkenem diskutoval o způsobech, jak by USA mohly dále podpořit ukrajinskou ekonomiku a armádu. Dodal, že je vděčný za podporu, kterou jeho země poskytuje.

Bulharsko dnes oznámilo vyhoštění hlavního tajemníka ruské ambasády, kterého podezřívá ze zapojení do špionáže. Diplomat musí opustit zemi do 72 hodin, uvedlo podle agentury AFP bulharské ministerstvo zahraničních věcí. Oznámení přichází dva týdny poté, co Bulharsko vyhostilo 10 pracovníků ruského velvyslanectví v zemi.

Bulharská prokuratura podle AFP zahájila proti diplomatovi vyšetřování kvůli podezření z „nestandardních zpravodajských aktivit, pravděpodobně ve prospěch Ruské federace“.

Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na ruský požadavek na platby v rublech. Uvedla to dnes Evropská komise (EK). „Sjednané kontrakty musí být respektovány,“ citovala agentura Reuters mluvčího komise.

Mluvčí upozornil, že 97 procent příslušných kontraktů výslovně stanovuje platby v dolarech a eurech. „Firmy s takovými kontrakty by neměly ustupovat ruským požadavkům,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Podle dekretu mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Západní představitelé tento model odmítají.

Za dobu ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v této zemi nejméně 1 276 civilistů. Oznámil to dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který dosud potvrdil také úmrtí 115 dětí. Ukrajinská generální prokuratura dnes informovala o tom, že o život přišlo v důsledku počínání ruských vojsk nejméně 153 dětí a dalších 245 jich bylo zraněno.

OHCHR zaznamenal kromě 1 276 zabitých civilistů také 1 981 zraněných. Většinu civilních obětí má podle úřadu na svědomí použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů.

„Ukrajinským silám se podařilo znovu dobýt město Buča ležící několik málo kilometrů severozápadně od Kyjeva,“ oznámil dnes ve videoprohlášení místní starosta. O Buču, stejně jako již dříve osvobozenou sousední Irpiň, sváděly v minulých týdnech válčící strany tvrdé boje.

„Tento den vejde do historie Buči… jako den osvobození města ozbrojenými silami Ukrajiny z rukou ruských okupantů,“ řekl ve videu starosta města Anatolij Fedoruk.

Generální štáb ukrajinské armády upozornil, že ruští vojáci před odchodem z města, které mělo před válkou 27 tisíc obyvatel, podminovali objekty veřejné infrastruktury.

Tento týden ukrajinská strana ohlásila také znovudobytí sousedního města Irpiň. Místní úřady dříve uvedly, že situace v mnoha vesnicích severozápadně od Kyjeva je na hraně humanitární katastrofy.

Po rozhovoru s americkým ministrem zahraničí Anthony Blinkenem o tom informovala britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

„Shodli jsme se na tom, že musíme pokračovat v tlaku na Rusko a pracovat na odstranění závislosti na ruské energii,“ uvedla na twitteru Trussová.

V západoruském Belgorodu ležícím asi 30 až 40 kilometrů od ukrajinských hranic dnes vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Podle gubernátora Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova na areál zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, které v nízké výšce přeletěly hranice.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že informace o tom, že za útokem stála ukrajinská armáda, nemůže potvrdit ani vyvrátit.

„Z nějakého důvodu se říká, že jsme to udělali my, ale podle našich informací to neodpovídá skutečnosti,“ uvedl šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov uvedl pro státní zpravodajský kanál Rossija 24, že sklad dodával palivo pouze pro civilní dopravu – nikoli pro vojenskou. „Sklad ropy nemá nic společného s ruskými ozbrojenými silami,“ řekl.

Mezinárodní výbor Červeného kříže oznámil, že odložil pokus o evakuaci civilistů z obléhaného Mariupolu. Informovala o tom stanice BBC.

„Tým MVČK, který byl v pátek na cestě do Mariupolu s cílem usnadnit bezpečný průchod civilistů, se musel vrátit do Záporoží poté, co jim opatření a podmínky znemožnily pokračovat,“ uvedl MVČK s tím, že se o evakuaci znovu pokusí v sobotu.

„Pro úspěch operace je rozhodující, aby strany dodržovaly dohody a poskytly nezbytné podmínky a bezpečnostní záruky,“ dodal tým.

Ukrajinský parlament schválil návrh zákona, který umožní znárodnění majetku Rusů podporujících válku na Ukrajině a také Ukrajinců s úzkými vazbami na Rusko. Napsal o tom web Ekonomična pravda.

Novinka se bude vztahovat na osoby, které dají veřejně najevo svoji podporu ruské vojenské agresi na Ukrajině nebo existenci války popírají. Zároveň se neomezuje jen na ruské občany, ale také na lidi, kteří v Rusku pracují nebo tam mají bydliště.

Znárodněn může být majetek občanů nebo společností podporujících válku a těch, kdo za trvajícího válečného stavu na Ukrajině neukončili nebo nepřerušili ekonomickou činnost na ruském území. Zabavený majetek má být použit k budoucí obnově Ukrajiny po válce.

Šéfové institucí Evropské unie dnes vyzvali čínské vůdce, aby pomohli ukončit válku na Ukrajině. Zároveň upozornili, že evropský blok bude pečlivě sledovat, zda Peking nepomáhá Rusku v pokračování invaze či obcházení sankcí uvalených Západem. Po videokonferenci s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Kche-čchiangem to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Žádného konkrétního příslibu ze strany Pekingu se ale EU nedostalo. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla řeč také o další spolupráci na klimaticky odpovědné politice či v boji proti covidu-19.

„Shodli jsme se, EU a Čína, že tato válka ohrožuje globální bezpečnost a světovou ekonomiku,“ řekl Michel po jednání novinářům. Peking se přitom ve veřejných prohlášeních k invazi staví spíše na ruskou stranu a nijak válečné tažení neodsuzuje, což zatím čínští představitelé neučinili ani po dnešní videokonferenci. Během ní unijní lídři hovořili výrazně déle s premiérem Lim než s prezidentem, s nímž se bavili necelou hodinu. Předseda čínské vlády podle státní televize CCTV prohlásil, že jeho země bude usilovat o mír „svou vlastní cestou“.

Na Ukrajině dnes proběhla druhá výměna zajatců. Z ruského zajetí se dostalo 86 ukrajinských vojáků, informoval server The Kyiv Independent.

Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové bylo mezi nimi celkem 15 žen. Počet propuštěných ruských vojáků zůstává nejasný.

Ve věku 57 let v Doněcku zemřel ruský novinář Andrej Babickij, bývalý ostrý kritik prezidenta Putina, který od roku 2014 podporoval kroky ruských úřadů, informují podle stanice BBC ruská média. Příčina smrti není známa.

Babickij byl za své zpravodajství o ruské válce v Čečensku pro stanici Svobodná Evropa označen za zrádce. Během války byl držen v zajetí ruských vojsk.

Před osmi lety byl však ze Svobodné Evropy propuštěn poté, co vyjádřil podporu ruské anexi Krymu. Přestěhoval se do samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny a v roce 2015 zde pomohl spustit televizní stanici.

Mnoho měst v Luhanské oblasti je denně pod palbou ruských sil, upozornil dnes podle agentury Unian šéf tamní oblastní správy Serhij Hajdaj. Intenzita útoků je podle něj natolik vysoká, že není možné k lidem dopravit humanitární pomoc ani odklidit z ulic těla zabitých. Nejtěžší boje se podle něj nyní vedou u města Rubižne.

„Všechny obce jsou pod palbou. Lysyčansk, Severodoněck, Rubižne, Popasna a Hirne denně čelí náletům a ostřelování z raketometů Grad, Smerč nebo Uragan,“ uvedl Hajdaj. „Nejakutnější místa jsou Rubižne a Popasna, kde se odehrávají boje uvnitř měst,“ upřesnil.

Humanitární pomoc se podle něj dostává do Lysyčansku nebo Severdoněcku, ale do Rubižného a Popasné ji kvůli neustávajícímu ostřelování dopravit nelze.

Hajdaj také vyzval obyvatele oblasti, aby se z nebezpečných míst co nejrychleji evakuovali. Mnoho lidí však podle něj odjezd odmítá. „Chodíme za skrývajícími se lidmi a nabízíme jim evakuaci, ale odmítají to. Čekají, až válka přijde až k sousednímu vchodu a až bude zničen jejich dům. Potom je vyprošťujeme z trosek a až tehdy souhlasí s odjezdem,“ sdělil Hajdaj. Od začátku války bylo podle něj z obklíčených měst v oblasti evakuováno zhruba 18.000 lidí.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová odcestovala do Kyjeva. „Odvaha a odolnost Ukrajinců inspirovaly svět,“ napsala na Twitteru. „Stojíme při vás,“ dodala.

Ruský prezident Vladimir Putin má údajně rakovinu štítné žlázy, naznačilo dlouhodobé vyšetřování prezidentova zdravotního stavu z pera ruských novinářů z publikace Project Media. „Putina nyní doprovází velký tým lékařů, včetně chirurga specializujícího se na rakovinu štítné žlázy,“ citovala ze zprávy kupříkladu italská agentura ANSA. Kreml pověsti o onkologickém onemocnění hlavy státu popřel.

„Jsou to výmysly a lži,“ prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle ruských médií. Ta připomněla, že v Rusku byl Project Media na žádost generální prokuratury uznán za nežádoucí organizaci a zrušen.

Pochyby o Putinově zdraví se vynořily opakovaně a nyní zesílily kvůli Putinově rozkazu o invazi na Ukrajinu, která pokračuje 37. dnem a dosud ruským vojskům nepřinesla výraznější úspěch, snad s výjimkou dobytí Chersonské oblasti na jihu země.

Obnova infrastruktury Mariupolu zdevastovaného ruskými útoky vyjde odhadem nejméně na deset miliard dolarů (221 miliard Kč), uvedla dnes podle agentury Unian městská rada. Starosta města Vadym Bojčenko zároveň zdůraznil, že správa Mariupolu bude usilovat o to, aby od Ruska získala náhradu škod.

Městská rada upřesnila, že deset miliard dolarů je zatím minimální odhadovaná částka, která bude zpřesňována s tím, jak bude pokračovat zjišťování škod. Za tímto účelem rada vytvořila i speciální komisi.

„Každý zločin, každá vražda a každá škoda způsobená agresorem musí být zaznamenána a předána mezinárodnímu soudu. Váleční zločinci musejí být potrestáni,“ zdůraznil starosta Bojčenko.

Ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo v souvislosti s konfliktem na Ukrajině ruské diplomaty, aby nesloužili tamnímu režimu. Rusko bude podle české diplomacie po válce čelit následkům apokalyptické destrukce svého suverénního souseda. Úřad výzvu zveřejnil v anglickém a ruském jazyce.

Země mají různé zájmy a podle ministerstva je obvyklé a očekávané, že diplomaté a státní zaměstnanci budou často podporovat různé politiky. Diplomaté by měli být schopni kriticky analyzovat a vyhodnocovat informace a respektovat mezinárodní právo, identifikovat zájmy země a jejích občanů. „Proto víme a jsme schopni určit, kdy politická elita jedná proti národnímu zájmu,“ píše se ve výzvě.

Diplomaté podle úřadu zastupují stát a propůjčují své tváře a mysl službě své zemi. „Ne vždy souhlasíme s politikou nebo postoji, které musíme bránit. Nicméně musí existovat limity,“ dodal resort. Mnozí z ruských diplomatů podle něj přišli na to, že byli svým vedením podvedeni, přesto zůstávají jeho představiteli.