Hlavní obsah

Dobrovolný celibát, svěcení žen. Němečtí katolíci účtují s tradicemi

Foto: Synodaler Weg/Max von Lachner, Seznam Zprávy

Shromáždění zástupců německých katolíků v pátek schválilo návrh, podle něhož by se kněží směli ženit. Vyslovilo se také pro svěcení žen.

Reklama

Nové poznatky o přehlížení sexuálního zneužívání v německé katolické církvi se projevují zesíleným tlakem na reformy. Podle kritiků se však Němci vzdalují Kristovu učení. Ve Vatikánu nejspíš uspějí jen těžko.

Článek

Když německá právní kancelář Westphal Spilker Wastl v lednu zveřejnila obsáhlý posudek o stovkách případů sexuálního zneužívání, které se od roku 1945 udály v arcidiecézi se sídlem v Mnichově a Freisingu, vyvolalo to nejdřív vlnu rozhořčených ohlasů na adresu církevních hodnostářů. Kritika se soustředila na emeritního papeže Benedikta XVI., jenž se podle zprávy coby mnichovský arcibiskup na přelomu 70. a 80. let také dopustil několika pochybení.

Nová zjištění, která navázala na dřívější podobná odhalení ve Spolkové republice i v jiných zemích, se projevila také novou vlnou odchodů z církve. To může mít citelné následky, protože německé církve jsou z větší části financovány z daňových příplatků od úředně registrovaných věřících.

Zároveň zesílily požadavky na změny ve fungování církve. Ukazuje se, že čím více je otřesená důvěra prelátů, tím více sílí tlak na bourání po staletí neoblomných zásad a tradic.

Několik dní po zveřejnění posudku mnichovských advokátů zveřejnilo 125 zaměstnanců katolické církve včetně kněžích manifest s výzvou ukončit „diskriminaci“ lidí s jinou než heterosexuální orientací. Petice mířila nejen proti oficiálnímu církevnímu učení o nemravnosti homosexuálního jednání, ale také proti pracovním postihům, například kvůli uzavření svazku s partnerem stejného pohlaví.

Výzvu podpořili známí teologové, někteří němečtí biskupové pak přispěchali s ujištěním, že v jejich diecézi žádnou diskriminaci lidí z komunity LGBTIQ+ neprovozují.

Současně se vyrojily návrhy, které s odkazem na skandální zjištění posudku vyzývají k urychlení reforem uvnitř církve. Konkrétně ke zrušení povinného celibátu pro kněze, svěcení žen nebo k žehnání homosexuálním párům stejně jako u manželství muže a ženy. V pátek pak některé dostaly podobu oficiálních požadavků německých katolíků.

Pomyslnou vlajku zvedl ještě předtím kardinál Reinhard Marx, který se pro čtvrteční vydání deníku Süddeutsche Zeitung vyslovil pro ukončení závazného celibátu. „U některých kněží by bylo lepší, kdyby byli ženatí. Nejen ze sexuálních důvodů, ale aby se jim lépe žilo a nebyli sami,“ řekl kardinál v rozhovoru.

Nešlo by o nic zásadního, kdyby to byl ojedinělý hlas některého z reformně založených biskupů. Marx je však považován za jednoho z nejvlivnějších hodnostářů v zemi, v minulosti vedl německou biskupskou konferenci a patří mezi poradce papeže Františka. Jeho názor navíc podpořili i nynější předseda německých biskupů, limburský biskup Georg Bätzing a prezidentka hlavní organizace katolických laiků Centrálního výboru německých katolíků, Irme Stetterová-Karpová.

V pátek pak více než 200členné shromáždění laiků i biskupů, kteří reprezentují německou katolickou církev v diskusním procesu Synodální cesta, schválilo text, podle kterého mají němečtí církevní představitelé tento návrh předložit papeži Františkovi. Druhé čtení návrhu proběhne až na podzim, výraznější změny se však neočekávají, protože pro text napoprvé hlasovalo více než 80 procent účastníků.

Velkou většinou a za následného potlesku byl následně schválen i další text, podle něhož by ženy měly mít v katolické církvi přístup ke svěceným úřadům. „Není třeba zdůvodňovat, proč se ženy mohou podílet na všech církevních službách a úřadech, ale to, proč jsou ženy vyloučeny ze svátostných úřadů,“ uvádí se v textu.

Podle následně projednaného materiálu by měli němečtí biskupové požádat papeže o svolení, aby ženy mohly přijímat jáhenské svěcení. Jáhenství nebo také diakonát je v katolické církvi prvním stupněm kněžského svěcení. Trvalými jáhny mohou být v současnosti i ženatí muži.

Další předběžně schválený materiál nabádá k větší účasti věřících na volbě biskupů. Církevní kanovníci by se měli před zasláním kandidátů na biskupský úřad do Říma radit také s výborem složeným ze zástupců laiků.

Ozývají se také nesouhlasné hlasy, i když se zdají být v menšině. Mezi nejvýznamnější kritiky celé Synodální cesty patří kardinál Gerhard Ludwig Müller, bývalý prefekt vatikánské Kongregace pro nauku víry a předtím biskup v Regensburgu.

Reformní snahy německé církve kritizoval Müller ještě před schválením požadavků ohledně celibátu a svěcení žen. Celá Synodální cesta je podle něj nebezpečným pokusem o „demokratizaci“ církve. „Církev nemá nic společného s politickým systémem. Demokracie má smysl, když všechna moc pochází z lidu, lidé činí stát zodpovědným. To není cesta církve,“ řekl Müller v posledním čísle týdeníku Catholic Herald.

Podle odborníků, kteří vývoj německé církve dlouhodobě sledují, však budou pokusy o změnu dosavadních tradic pokračovat.

„Již od přípravy německé Synodální cesty se objevují tendence vznést jednoznačné a konkrétní reformní požadavky,“ uvedl pro Seznam Zprávy Michal Opatrný z Teologické fakulty Jihočeské univerzity.

Zároveň potvrdil, že o celibátu nebo svěcení žen nemůže německá církev rozhodnout bez souhlasného stanoviska Vatikánu. „Oproti tomu omezovat diskriminaci LGBT osob coby zaměstnanců církve mohou německá biskupství bez problémů. Německá církev v tom patří zcela jistě mezi nejvíce progresivní místní církve,“ vysvětlil Opatrný.

Teolog očekává, že Vatikán návrhy z Německa přijme nanejvýš vlažně. Pokud bude reagovat oficiálně, jednotlivé kongregace, tedy jakási ministerstva je zamítnou. Velmi pozitivní ohlasy mohou německé reformní požadavky vyvolat v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Naopak v případě české katolické církve Opatrný upozorňuje na přetrvávající odstup, který způsobil „kulturní šok“ po setkání s německým katolicismem po roce 1989.

„Řada českých katolíků nebyla zvyklá na tak demokratickou, intelektuálně vyspělou a svým způsobem liberální církev a tomu odpovídající pojetí pastorace. Od té doby panuje v české katolické církvi vůči té německé, ale i rakouské značná skepse, která omezuje spolupráci na přijímání finančních darů,“ podotkl Opatrný.

S nadějí budou podle něj sledovat vývoj v Německu dvě skupiny – akademičtí teologové, kteří jsou v úzkém kontaktu s německou teologií a církví, a také katolíci, kteří dlouhodobě usilují o česko-německé smíření.

Aktualizace 21:40: Doplněny a upřesněny informace o návrzích týkající se svěcení žen a o výběru kandidátů na biskupský úřad.

Reklama

Související témata:
Synodalita

Doporučované