Hlavní obsah

Neviděl, neslyšel. Zpráva o zneužívání ničí renomé emeritního papeže

Foto: Profimedia.cz

Organizace na ochranu zneužívaných kněžími vyzvala 94letého Benedikta, aby se vzdal titulu emeritního papeže.

Reklama

22. 1. 18:55

V německé církvi to vře. Zveřejnění posudku o zneužívání dětí a mladistvých v mnichovské arcidiecézi vyvolalo vlnu kritiky hlavně směrem k Benediktovi XVI. Zpráva však zasáhla také blízkého spolupracovníka papeže Františka.

Článek

Za poslední dvě desítky let postihla katolickou církev řada skandálů, které se týkaly utajovaného zneužívání dětí a mladistvých. Odhalení, jež často sahala desítky let do minulosti, v mnoha zemích těžce otřásla autoritou církevních představených a projevila se odlivem věřících.

O to více je pro důvěryhodnost kléru zdrcující, když se objeví nová zpráva, která ukáže na provinění bývalého nejvyššího hodnostáře nebo na kardinála, jenž v současnosti reprezentuje snahu zbavit německou církev takových zlořádů.

Ve čtvrtek byl v Německu zveřejněn dlouho očekávaný posudek, který vypracovali právníci na podnět arcibiskupství se sídlem v Mnichově a Freisingu. Dokument o celkovém rozsahu téměř 1900 stran napočítal v období 1945 až 2019 skoro 500 obětí zneužívání.

Závěry posudku těžce dopadly hlavně na bývalého papeže Benedikta XVI. Předchůdce současného pontifika Františka žije už devátým rokem v ústraní, stále se však těší velkému uznání hlavně mezi konzervativněji založenými katolíky. Nyní musí ve svých 94 letech čelit ostré kritice a výzvám, aby se vzdal titulu emeritní hlavy církve.

Některé případy z uvedeného posudku spadají do přelomu 70. a 80. let, kdy byl Benedikt ještě pod svým občanským jménem Joseph Ratzinger mnichovským arcibiskupem. Podle autorů zprávy pochybil nejméně ve čtyřech případech, kdy vedení arcidiecéze odpovídajícím způsobem nezakročilo proti obviněným kněžím a místo starosti o poškozené se snažilo utajit prohřešky duchovních. Některé kněze přitom potrestaly civilní soudy, církevní nadřízení je však i poté nechali ve službě a jen je přemístili do jiné farnosti.

Benedikt se podle právníků nejdříve zdráhal na předložená odhalení reagovat, posléze ale v loňském roce vypracoval zhruba osmdesátistránkové vyjádření. V něm sice zneužívání v církvi obecně odsoudil, projevil hlubokou lítost a soucit s oběťmi zneužívání, ani v jednom z vytýkaných případů ale neuznal, že by se sám provinil.

Podle redaktorů listu Süddeutsche Zeitung, kteří rozsáhlou Benediktovu odpověď pročetli, se v jeho písemné obraně často opakuje formulace, že o některých rozhodnutích neměl ponětí, a to přesto, že se dochovaly dokumenty svědčící spíše o opaku.

Asi nejznámější případ, který se provalil ještě za Benediktova působení ve funkci papeže, se týká kněze, který byl přeložen do Mnichova ze západoněmeckého Essenu kvůli hlášením, že obtěžoval chlapce. O jeho působení se mělo jednat na schůzi na arcibiskupství v roce 1980. Benedikt tvrdil, že se tohoto jednání nezúčastnil, vyšetřující právníci však předložili zápis, podle kterého byl na schůzi přítomen a hovořil na ní. Kněz dál působil v Bavorsku a byl později odsouzen za pedofilii.

V jiném případě, který se týkal kněze, jenž se odhaloval před mladými děvčaty a choval se před nimi obscénně, zase Benedikt namítal, že podle tehdejšího církevního práva nešlo o zneužívání v pravém slova smyslu, protože se farář dívek nedotýkal.

Byl to přitom právě Benedikt, který jako papež nesl tíhu prvních velkých skandálů, při nichž se provalily stovky případů sexuálního zneužívání ze strany katolických prelátů hlavně ve Spojených státech a západní Evropě. Pod tlakem těchto odhalení se začal přístup církve měnit.

Už ve čtvrtek, několik hodin po zveřejnění posudku, se proti Benediktovi zvedla vlna odsuzujících reakcí. „Jsme svědky zřícení jednoho pomníku,“ řekl pro web týdeníku Der Spiegel Matthias Katsch, mluvčí iniciativy na ochranu obětí zneužívání Hranatý stůl.

Celosvětová organizace obětí zneužívání kněžími známá pod zkratkou SNAP pak Benedikta dokonce vyzvala, aby se vzdal titulu emeritního papeže.

Profesor kanonického práva z Univerzity v Münsteru Thomas Schüller označil posudek za Benediktovo „osobní Waterloo“, při kterém se bývalý papež a uznávaný teolog odhalil jako člověk, který se aktivně podílel na zamlčování pravdy. „Katolické církvi a papežskému úřadu tím způsobil nenapravitelné škody,“ uvedl církevní právník.

Proti Benediktovi vystoupili i zástupci laických věřících v Německu. Prezidentka Ústředního výboru německých katolíků (ZdK) Irme Stetterová-Karpová označila za „otřesné“, že bývalý papež nepřiznal žádné pochybení. „Je zřejmé, že katolická církev má systémový problém,“ konstatovala.

Reformní katolické hnutí My jsme církev Benedikta vyzvalo, aby se přiznal k zodpovědnosti.

Sám Benedikt prostřednictvím svého tajemníka vzkázal, že stejně jako v minulosti pociťuje za případy zneužívání stud a lítost a bude se za všechny oběti modlit. Na posudkovou zprávu chce veřejně reagovat až poté, co si ji prostuduje.

Mezitím se už začalo spekulovat, jaké by Benedikt mohl za předložená pochybení nést důsledky.

Jeden z nejsledovanějších katolických zpravodajských webů National Catholic Reporter cituje církevního právníka Nicholase Cafardiho, že teoreticky by mohl Benedikta potrestat úřadující papež František, ve skutečnosti je to ale podle něj krajně nepravděpodobné.

„V případě prelátů vysokého věku, kteří už nezastávají žádný úřad, bývá nejčastějším způsobem kanonického trestu pro takový druh přestupku život v modlitbě a pokání, Benedikt už však životem modlitby žije,“ poznamenal Cafardi.

Vatikán zatím na závěry posudku oficiálně nereagoval, mluvčí Matteo Bruni ještě ve čtvrtek ujistil, že dokument nejprve podrobně vyhodnotí.

Papež František se nicméně k tématu vyjádřil už v pátek během projevu ke členům vatikánské Kongregace pro nauku víry, která má v kompetenci dodržování kanonického práva. Zdůraznil, že církev musí dostát své povinnosti vůči obětem zneužívání.

„Církev s Boží pomocí důrazně prosazuje svůj závazek k zajištění spravedlnosti obětem zneužívání, které spáchali její členové, přičemž se zvláštní obezřetností a přísností uplatňuje zavedené kanonické právo,“ řekl papež.

Podle německého jezuity Hanse Zollnera, který je členem papežské komise pro ochranu nezletilých, se církev každopádně bude muset se zjištěními posudku vypořádat a reagovat na ně směrem k obětem.

„Mluvíme o lidech, kterým bylo těžce ublíženo a kteří se musejí dočkat aspoň nějaké spravedlnosti. Přinejmenším takové, jakou můžeme očekávat na tomto světě,“ uvedl Zollner.

Následky se dají očekávat hlavně v Německu, kde se podobně výbušná odhalení objevila už dříve. Zároveň zastihla německou katolickou církev uprostřed diskusí o „synodální cestě“, která se má promítnout také v silnějším vlivu laiků na správu farností i biskupství.

Kromě Benedikta a dalších představených posudek ukázal také na současného mnichovského arcibiskupa, kardinála Reinharda Marxe, který je považován za reformistu a blízkého spojence papeže Františka, což ho v očích mnoha katolíků staví do opačného tábora než Benedikta.

Autoři posudku Marxovi vytkli nečinnost ve vícero případech nahlášeného zneužívání a ve dvou případech upozornili na jeho konkrétní pochybení. Kardinál, který podle právníků svaloval vinu na podřízeného generálního vikáře, se oproti očekávání nezúčastnil čtvrtečního představení dokumentu a vystoupil až následně s vlastním omluvným prohlášením.

Právě Marx, který je koordinátorem papežovy rady kardinálů pro hospodářskou agendu, přitom loni veřejně nabídl rezignaci s odkazem na dřívější „katastrofální“ odhalení případů zneužívání, zejména v kolínské arcidiecézi. Papež František jej však tehdy odvolat odmítl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované