Článek
Americký prezident Donald Trump je optimistou a tvrdí, že k dohodě o ukončení války Ruska proti Ukrajině je blízko. Podobně se vyjádřil německý kancléř Friedrich Merz a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Dva američtí diplomaté uvedli pro agenturu Reuters, že dohoda o zastavení palby je z 90 procent hotová, ale zatím se nepodařilo vyřešit otázku územních ústupků Ukrajiny.
Méně optimismu ale dávají najevo ti, kterých se dohoda nejvíce týká. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po schůzce s americkými vyjednavači a evropskými politiky řekl, že přetrvávají neshody ohledně ukrajinských územních ústupků Rusku.
Jinými slovy USA tlačí na Kyjev, aby stáhl své vojáky z části Donbasu a předal jej Rusům bez boje. „Donbas neuznáme za součást Ruska ani de facto, ani de iure,“ řekl prezident.
Navrhl uzavřít příměří po dobu Vánoc. „Chceme mír. Nechceme příměří, abychom dali Ukrajině čas na oddych a k přípravě na pokračování války,“ odpověděl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
Evropská mise na Ukrajině znovu ve hře
Představitelé několika evropských zemí vrátili do hry před časem opuštěnou myšlenku na vyslání svých vojáků na Ukrajinu, kde by pomáhali ukrajinské armádě po dosažení příměří.
Představa je taková, že země z takzvané koalice ochotných by poskytly pozemní síly, zatímco Američané vzdušné krytí a zpravodajské informace. Na začátku roku deklarovaly ochotu poslat své vojáky například Francie nebo Velká Británie, zdrženlivě, až odmítavě na tyto návrhy ale reagovaly například Německo, Polsko nebo Itálie.
Moskva vojáky z kterékoli země NATO na Ukrajině odmítá, což potvrdila v úterý. „Je to pro nás nepřijatelné,“ citovala agentura TASS náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova.
Trump přistupuje k jednáním tak, že pro Ukrajinu je lepší celý Donbas vydat teď bez boje, protože Rusové mají vojenskou převahu a dříve nebo později ho zaberou silou. Což přesně tvrdí i ruští politici.
Ukrajinci tvrdí, že nemohou vydat území, které se Rusku nepodařilo dobýt 11 let, od začátku války na Donbase v roce 2014. V posledních dnech se ukrajinským vojákům podařilo Rusy obklíčit v Kupjansku v severní části fronty, ale naopak v Pokrovsku a na jižním úseku fronty v Záporožské oblasti postupuje Rusko.
Obě armády se potýkají s dezercemi. Rusové mají velké ztráty, ale v lidech a munici mají početní převahu. A tlak na ukončení války ruský prezident Vladimir Putin doma necítí.
„Pro mnoho Rusů je válka jen něco, co vidí v televizi. A z té se nedozvědí o velkých ztrátách nebo například o tom, že někteří důstojníci vraždí rekrutované vojáky, aby se dostali k jejich penězům. Vlna povinné mobilizace do války byla zatím jen jedna, v září 2023. Teď si armáda odvedence v podstatě kupuje,“ řekla Seznam Zprávám ruská novinářka Lola Tagajevová, bývalá redaktorka nezávislé a v Rusku nyní zakázané internetové televize Dožď, která žije v exilu v Praze.
Berlínská schůzka se ale zaměřila hlavně na bezpečnostní garance pro Ukrajinu v případě, že by ji Rusko znovu napadlo. Podle agentury Reuters se diskutuje o podobném modelu spojenectví a vojenských závazků, které mají USA s asijskými zeměmi: Japonskem, Jižní Koreou a Filipínami.
„Poprvé jsem jasně slyšel z úst amerického vyjednavače Stevea Witkoffa, že americká odpověď na ruské porušení dohod bude vojenská,“ uvedl polský premiér Donald Tusk.
