Článek
Ruské drony explodovaly v Rumunsku už několikrát, v noci na pátek ale některý z nich poprvé zasáhl obytný dům. Při požáru, který následně vypukl ve městě Galati, utrpěli dva lidé zranění.
Cílem útoku byl přístav Izmajil na Dunaji. Řeka je v této oblasti hranicí mezi Ukrajinou a Rumunskem, dron ji přeletěl a spadl na rumunské straně.
Rumunské ministerstvo zahraničí si okamžitě předvolalo ruského velvyslance v Bukurešti a prezident Nicušor Dan oznámil, že jeho země na útok zareaguje přehodnocením vztahů s Moskvou. Odpoledne vláda vypověděla ruského konzula z Constanty a nařídila uzavření konzulátu.
„Nepřipustíme, aby Rusko svoji agresi proti Ukrajině rozšířilo na naše občany,“ prohlásil v ostrém projevu zjevně rozčilený Dan.
Podle vojenské rozvědky se dron pohyboval v rumunském vzdušném prostoru čtyři minuty. Jde o druhý případ, kdy byl ruský bezpilotní letoun příčinou škody na obytném domě v členské zemi NATO.
Loni v září řešilo obdobný případ Polsko, kdy zničení budovy nedaleko Lublinu způsobily úlomky z rakety protivzdušné obrany, která měla dron sestřelit.
Rumunsku už v reakci na útok vyjádřili solidaritu polský ministr zahraničí Radosław Sikorski a také nový maďarský premiér Péter Magyar. To je výrazná změna oproti minulosti: Předchozí premiér Viktor Orbán obvykle jakoukoliv ruskou aktivitu nekritizoval přímo a omezoval se na obecné výzvy k jednání a ukončení války.
„Absolutně odsuzuji další ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu, kdy jeden z dronů zasáhl i obytný dům na území Rumunska a zranil dva lidi,“ napsal na síti X český premiér Andrej Babiš (ANO).
Lídři útok odsoudili
Dopad ruského dronu na obytnou zástavbu v Galati je zjevným a závažným porušením rumunské suverenity a evropského vzdušného prostoru, napsala na síti X šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Je nepřípustné, aby Moskva beztrestně narušovala vzdušný prostor EU, uvedla. Unijní ministři zahraničí se podle Kallasové ve čtvrtek shodli, že zvýší tlak na Rusko, pomoc Ukrajině a investování do obranyschopnosti Evropy.
Dnešní proniknutí ruského dronu do vzdušného prostoru Rumunska a jeho výbuch v obytné zástavbě v Galati opět dokazuje, že ruská agrese představuje skutečnou hrozbu pro černomořský region i pro celou Evropu, míní ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a dodal, že Rumunsko má plnou podporu Kyjeva.
„Ukázali jste svoji neschopnost“
Pro Rumunsko přichází útok v politicky citlivé době. Loni zvítězil v prezidentských volbách Nicušor Dan coby zastánce jasného setrvání země v Evropské unii a NATO. A říkal, že Rumunsko musí zůstat spojencem Ukrajiny. Jeho poražený soupeř George Simion je naopak protiukrajinský, euroskeptický a nakloněný jednáním s Moskvou.
Na začátku května ale parlament vyslovil nedůvěru vládě složené z proevropských stran.
Pokud se budou konat předčasné volby, největším favoritem je Simionův Svaz pro sjednocení Rumunů. Podle průzkumů by získal 35 procent hlasů.
Jasné vítězství této strany by zemi změnilo. „Oni hovoří o vnitřní duši rumunského národa, kterou ohrožuje europeizace. A také připomínají či oživují jedno z hesel z 90. let: ‚Naši zemi neprodáme.‘ A to v souvislosti se státními podniky, které se chystaly vstoupit na burzu,“ řekl Seznam Zprávám Sergiu Mișcoiu, politolog z rumunské Univerzity Babeș-Bolyai v Kluži.
Simion zastává názor, že je v zájmu Rumunska mít dobré vztahy s Ruskem. K událostem v Galati se vyjádřil na facebooku, ale Rusko ve svém příspěvku nezmínil. Zaútočil na vládu. „Ukázali jste svoji neschopnost. Odstupte a nechte Rumuny rozhodnout,“ napsal v souladu s tím, že už dříve žádal nové volby.
Důležitý spojenec Kyjeva
Rumunsko je pro Ukrajinu důležitým spojencem. Od začátku plošné ruské agrese v únoru 2022 dodávalo napadenému sousedovi raketomety, obrněné transportéry a mnoho kusů dělostřelecké munice. A v neposlední řadě naftu, stejně jako Bulharsko.
Nafta z Rumunska a Bulharska loni v létě výrazně pomohla Ukrajincům přestát palivovou krizi způsobenou ruským ničením ropných zásobníků a rafinerií.
Vláda v Bukurešti také investovala do železničních tratí vedoucích na Ukrajinu a do rozšíření černomořského přístavu Constanta, kde se překládá ukrajinské obilí.
„Ruská hrozba pro Rumunsko spočívá v Černém moři. Moskva může chtít přepisovat námořní hranice, může si klást nároky na naleziště energetických surovin a tak dále. V tom je velké nebezpečí,“ uvedl nedávno pro Seznam Zprávy analytik Claudiu Degeratu z rumunského Národního institutu pro studium totalitních režimů.
Aktualizovali jsme text o vypovězení ruského konzula z Constanty.
