Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V době, kdy se svět soustředí na válku na Ukrajině a v Pásmu Gazy, roste nebezpečí také v oblasti Afrického rohu. Islamisté z organizace Šabáb v posledních měsících zintenzivnili své útoky na somálské vládní síly a objevily se i spekulace, že by mohli během několika týdnů zaútočit na metropoli Mogadišo.
Šabáb, který se hlásí k teroristické síti al-Káida, zahájil svoji novou ofenzivu 20. ledna. Cílem sunnitských džihádistů je obklíčit hlavní město, ovládnout ho a vyhlásit islámský chalífát. Pokud by se jim to povedlo, bylo by to poprvé, co nějaká část al-Káidy dobyla metropoli některého státu.

Africký roh sužuje terorismus Šabábu i Islámského státu.
Na strategicky důležité město Adan Jabal ležící 220 kilometrů od Mogadiša zaútočili bojovníci Šabábu ve středu. Město přitom somálská armáda osvobodila už před třemi lety. Ve čtvrtek se musela armáda z města, které hostí i vojenskou základnu, stáhnout.
Tvrdé boje mezi somálskými vojáky a džihádisty probíhají už týden i ve městě Aboorey ležícím rovněž přes 200 kilometrů severně od Mogadiša. Obě strany údajně utrpěly značné ztráty, bližší informace ale nejsou k dispozici.
Vysoké příjmy Šabábu
Střety u Aboorey, které začaly 8. dubna, představují zásadní frontu v bojích probíhajících ve vícero regionech. Somálští představitelé tvrdí, že vítězství v Aboorey by zasadilo operacím Šabábu těžkou ránu. Letecká podpora vládních sil se ale v posledním týdnu snížila a umožnila tak ozbrojencům udržet své pozice, informoval server All Africa.
„Šabáb využívá vakua, kdy se mění mise Africké unie. K tomu se přidávají některé další faktory, jako je sblížení Etiopie se Somalilandem a s tím spojené problémy na trase Addis Abeba-Mogadišo a vnitřní problémy Somálska. Prezident Hasan Šejk Mohamúd se rozkmotřil s místními administrativami v Puntlandu, který vyhlásil nezávislost podobně jako Somaliland,“ uvádí některé faktory nahrávající islamistům afrikanista Jakub Zbýtovský z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Somaliland je fakticky nezávislý útvar na severu Somálska, který roky usiluje o mezinárodní uznání, ale nikdy ho nedosáhl. Puntland, ležící v severovýchodním cípu země, si na rozdíl od něj donedávna zachovával užší vazby na centrální vládu.
O dohodě mezi Etiopií a Somalilandem:
Stig Jarle Hansen, hostující profesor Centra pro mezinárodní bezpečnost a spolupráci na Stanfordově univerzitě, pak upozorňuje na značné příjmy Šabábu, které získává terorem civilního obyvatelstva na armádou osvobozených územích - somálští vojáci ho nedokáží ochránit.
Dalším faktorem by podle něj byla sázka somálského vedení na klanové milice, které měly zaplnit mocenské vakuum na nově osvobozených územích.
„Klany potřebují vidět určitý pokrok, aby nadále podporovaly ústřední vládu. Když tedy centrální vláda začne ztrácet půdu pod nohama ve prospěch Šabábu, ztratí také podporu klanů a některé z nich se prohlásí za neutrální. Viděli jsme také případy, kdy mezi sebou začaly bojovat,“ řekl Hansen v rozhovoru pro geopolitickou revue Conflicts.
Problémem je i zdanění v samotném hlavním městě. To sice oficiálně ovládají státní orgány, řada obyvatel je ale nucena platit daně také islamistům. Policie je zkorumpovaná, což nahrává infiltraci teroristů.
Důležité podle Hansena je, že Šabáb získává většinu financí od místních obyvatel, není tedy závislý na podpoře z arabských zemí. Prakticky jediným jeho důležitým spojencem jsou jemenští rebelové Húthíové navázaní na Írán, s nimiž v poslední době organizace prohloubila spolupráci.
Vybírají daně, podílejí se na obchodu
„Šabáb je v rámci celosvětové sítě al-Káidy tou nejvýdělečnější skupinou. Kontrolují část somálského území, kde vybírají daně, podílejí se ale také na obchodu s některými komoditami, jako je dřevěné uhlí nebo cukr,“ vysvětluje afrikanista Zbýtovský, kde berou džihádisté peníze na zbraně, které jim podávají právě Húthíové.
Oba odborníci nicméně věří, že somálská vláda dokáže metropoli od Šabábu uchránit. Hansen přitom poukazuje i na mezinárodní podporu somálské vlády: „Mnoho politických aktérů nemá zájem na tom, aby se Šabáb zmocnil somálského hlavního města. To by mohlo přimět Keňany, Etiopany, Američany, Turecko a možná i Emiráty, aby reagovali důrazněji, pokud se Šabáb přiblíží k Mogadišu,“ myslí si.
„V posledních letech sílila hlavně turecká podpora, zatímco americká se omezovala. Turecko přebírá roli jednoho z hlavních aktérů v oblasti,“ dodává Zbýtovský. Turecko dodalo Somálsku například drony Bayraktar, které se proslavily používáním na Ukrajině. V Mogadišu také působí pět stovek tureckých žoldnéřů, jakási turecká obdoba někdejší ruské Vagnerovy skupiny.
Vedle Šabábu představuje jistou hrozbu i odnož teroristického hnutí Islámský stát, která je aktivní zejména v provincii Puntland na severovýchodě země. Vedení americké armády v Africe (AFRICOM) podniklo proti teroristům 11. dubna nálet. Zabit byl jeden bojovník a žádný civilista nebyl zraněn, oznámil AFRICOM s tím, že Islámský stát v Somálsku projevil vůli i schopnosti útočit na americké síly v oblasti.
„Islámský stát je ale v Somálsku stále spíše druhořadou skupinou,“ říká Zbýtovský s upřesněním, že působí pouze v regionu Puntland.