Emisí přibylo a fosilní zdroje dál dominují. Důležitý zlom je však na dosah

Ještě loni na jaře některé projekce dávaly naději, že rok 2025 se stane prvním, v němž přestanou růst globální emise CO2. S přibývajícími měsíci a daty ale naděje na dosažení historického milníku víc a víc slábly, načež nyní už je jim definitivně konec – nedávno publikovaná roční zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA) potvrdila, že loni bylo emisí oxidu uhličitého z lidské činnosti zase o něco víc než v roce 2024.

Meziroční nárůst zaznamenaly všechny fosilní zdroje, které také nadále zaujímají robustní pozici v globálním energetickém mixu.

Takto vypadá globální přehled hlavních zdrojů energie pro výrobu elektřiny za rok 2025:

Přehled veškerých zdrojů energie (nejen elektřiny) za rok 2025 IEA aktuální nemá, ale můžeme si být jistí, že v něm je fosilní stopa ještě větší, protože se tam propisuje i velká spotřeba ropy na paliva v dopravě i uhlí a zemního plynu na topení.

Světová ekonomika je tedy nepochybně nadále silně „fosilní“. Na druhou stranu ale stále jasněji vidíme, že se to začíná měnit. Bližší pohled na meziroční vývoj totiž nabízí celou řadu důkazů o významném progresu v dekarbonizaci.

Produkce emisí oxidu uhličitého z energií byla loni o 145 milionů tun větší než v roce 2024, což může znít jako vysoké číslo, ale ve skutečnosti jde o nárůst o 0,4 %, což je nejméně od roku 2021, který byl ještě silně postižen pandemií covidu-19. Křivka vývoje emisí se tedy už výrazně narovnává a zdá se, že dosažení vrcholu už má svět na dosah.

Ke zpomalení nárůstu podle IEA částečně přispěly i náhodné faktory, jako je pomalejší ekonomický růst a pomalejší růst energeticky náročných průmyslových odvětví nebo menší poptávka po chlazení v některých důležitých regionech. Celková poptávka po energii nicméně i tak meziročně vzrostla o 1,3 % (což spadá těsně pod hranici průměru poslední dekády), u elektřiny pak meziročně vzrostla skoro o 3 %.

Zpomalení meziročního růstu emisí CO2 tedy určitě nebylo dáno jen náhodnými faktory, ale i cílenou snahou o dekarbonizaci a rostoucí ekonomickou výhodností obnovitelných zdrojů (OZE). To jasně vyplývá i z dílčích posunů napříč všemi energetickými sektory, které rozebereme níže v článku.

Už jen významně vyšší růst poptávky po elektřině ve srovnání s poptávkou po energii nicméně podle IEA potvrzuje, že svět vstoupil do „věku elektřiny“, kterou má charakterizovat rychlý příklon k elektřině na úkor tradičních paliv a rozvoj OZE.

Poptávka po ropě vzrostla o 0,65 milionu barelů na den, což představuje meziroční posun o 0,7 %. Jde přitom asi o poloviční nárůst ve srovnání s průměrným nárůstem mezi lety 2010-2019 a podle IEA je jeho snížení důsledkem sílící elektrifikace dopravy a vyšší míry používání biopaliv.

Největší měrou k vývoji přispěla Čína. I tam byl růst nicméně pomalejší než v předpandemické době. Pozoruhodně růst zpomalil v Indii (ze 187 tisíc barelů na den na 33 tisíc barelů), kde se zároveň za pouhý rok zvýšilo využití biopaliv v dopravě o 50 %. Vliv měla ale i delší monzunová sezona, která celkově omezila dopravu.

Zemní plyn po silném nárůstu mezi lety 2023 a 2024 o 2,8 % loni meziročně vyrostl o jediné procento. IEA to připisuje hlavně menší průmyslové aktivitě a poměrně vysoké ceně zkapalněného zemního plynu. Za nárůstem primárně stojí USA a Evropa.

Uhlí vyrostlo jen o 0,4 %, což je podstatně méně než v minulých letech. I tady je dlouhodobě hlavním hybatelem trendu Čína, která sama spotřebovává o 30 % více uhlí než zbytek světa dohromady. Celkově přitom čínská poptávka po uhlí loni vzrostla jen o 0,1 % a v oblasti výroby elektřiny dokonce klesla o 1,5 %, přičemž tady pokles zaznamenala poprvé od roku 2015 a podruhé za poslední víc než půlstoletí.

Vedle toho Čína zároveň dostavěla a zprovoznila obří množství uhelných elektráren (80 GW nových kapacit v roce 2025). Ty ale buduje primárně jako zálohu a využívá je naplno jen při vysoké poptávce po elektřině, takže jejich množství nutně neznamená i vyšší spotřebu.

„Čínská poptávka po elektřině nadále silně rostla, ale byla pokryta rychlým zvyšováním počtu solárních a větrných elektráren, zvýšeným výkonem vodních elektráren a růstem jádra,“ dodala k tomu IEA.

V Indii poptávka po uhlí klesla (o 1 %), což se stalo teprve potřetí za posledních 50 let. Tady ale měla značný vliv již zmiňovaná silná monzunová sezona, která oslabila poptávku po elektřině kvůli nižšímu používání klimatizací a také zvýšila produkci vodních elektráren.

Celkově tedy o fosilních zdrojích můžeme říct, že sice všechny vyrostly, ale pomaleji než v minulosti a výrazně pomaleji než obnovitelné zdroje.

Rozdíl je to propastný. Kapacita světových OZE se podle IEA loni zvýšila o 800 GW. Organizace neuvádí meziroční rozdíl v kumulativní kapacitě, podle nových čísel Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) se nicméně kapacita OZE mezi rokem 2024 a 2025 zvýšila o 15,5 %.

Meziroční přírůstek obnovitelných zdrojů byl podle IEA o 16 % vyšší než naposledy, přičemž z více než tří čtvrtin ho tvořily solární elektrárny a většina zbytkového nového výkonu připadá na větrné elektrárny.

Nejvíc se o změny opět přičinila Čína, kde se koncentrovalo 60 % (500 GW) veškeré nově nainstalované kapacity OZE. Velkým dílem přispěly i státy EU, kde přibylo 85 GW kapacity, což je o 10 % více než v roce 2024. Boom obnovitelných zdrojů zažívá také Indie, která navýšila kapacity solárních a větrných elektráren o 56 GW, což je dohromady o 60 % větší přírůstek než v roce 2024 (u větrných elektráren zvlášť došlo dokonce ke zdvojnásobení přírůstku). V USA obnovitelné kapacity přibylo 49 GW, což je o 10 % méně než v roce 2024.

Velký rozkvět zažívají podle IEA také bateriová uložiště, která loni globálně vyrostla o 108 GW a jejich celková kapacita je nyní jedenáctkrát větší, než byla v roce 2021.

Dále IEA upozorňuje na nová data o elektrifikaci dopravy. Prodeje elektromobilů (počítají se sem i tzv. plug-in hybridy s možností dobíjení baterie ze sítě) loni globálně vzrostly o 20 % na 21 milionů kusů, což znamená, že zhruba každé čtvrté nové prodané auto je elektrické. V Číně, kde se jich prodává nejvíc, elektromobily poprvé v historii přesáhly polovinu prodejů aut.

Pokořeno bylo i několik širších historických milníků. Vůbec poprvé v historii se například podle IEA stalo, že růst kapacity obnovitelného zdroje (konkrétně solární elektrárny) pokryl největší část růstu poptávky po energiích ze všech typů zdrojů.

Růst poptávky po elektřině pak nově instalované „čisté“ zdroje podle think tanku EMBER pokryly dokonce v plné výši.

Dalším důležitým milníkem je pokles spotřeby fosilních zdrojů k výrobě elektřiny o 0,2 %. K tomu sice nedošlo loni poprvé (od roku 2000 to bylo popáté), ale rok 2025 byl podle EMBER prvním, kdy se tak nestalo kvůli dočasným výkyvům v důsledku ekonomických krizí, ale díky skutečně strukturální změně směrem k čistším energiím.

Poprvé za posledních 100 let se také stalo, že obnovitelné zdroje dohromady předčily uhlí v podílu na globální produkci elektřiny.

Vrcholu emisí a začátku postupného odklonu od fosilních paliv je svět tedy už opravdu blízko, což je dobrá zpráva pro klima.

Nezapomínejme ale, že jeho dosažení zdaleka není konečným cílem. Zastavit růst fosilních emisí totiž nestačí. K zamezení oteplení planety vysoko nad 2 °C je potřeba ho i rychle začít snižovat až k úplné nule, což představuje obrovskou výzvu.

Současným tempem se do tohoto bodu do roku 2050 nedostaneme.