Článek
Akt má dále zajistit transparentnost vlastnictví médií a jejich financování.
Nová norma podle některých europoslanců představuje i signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.
Pro návrh hlasovalo 464 poslanců, 92 bylo proti a 65 se zdrželo.
Akt zakáže mimo jiné použití špehovacích počítačových programů (spyware) proti novinářům „s výjimkou přesně definovaných případů“, státní orgány nebudou smět vyvíjet na novináře jakýkoliv nátlak, aby jim prozradili své zdroje, a evropská média se budou moci bránit před svévolným omezováním či mazáním obsahu velkými internetovými platformami, uvedla tisková zpráva EP.
Obrátit se bude možné na Evropský sbor pro mediální služby, který vznikne na základě aktu.
Německá poslankyně z klubu evropských lidovců Sabine Verheyenová (CDU), která je zpravodajkou normy, v rozpravě zmínila zavraždění novinářky (více zde) Daphne Caruanaové Galiziové v roce 2017 na Maltě a ohrožení svobody tisku v Maďarsku. „Evropský zákon o svobodě médií je naší odpovědí na tyto hrozby,“ řekla. „Význam plurality médií pro fungující demokracii ani nelze dostatečně ocenit,“ zdůraznila.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová na závěr úterní debaty připomněla zavraždění novináře Jána Kuciaka v roce 2018 na Slovensku, kde odhaloval korupční aféry spjaté s politikou.
Aktuálně o médiích na Slovensku
Ficova vláda vytáhla proti veřejnoprávní RTVS (Rozhlas a televize Slovenska). Politici se netají tím, že jim jde o politickou kontrolu a podmanění zpravodajství. RTVS se veřejně zastal ředitel Českého rozhlasu.
