Hlavní obsah

Erdogan ještě neskončil. Tlak na seveřany kvůli vstupu do NATO pokračuje

Foto: Profimedia.cz

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na tiskové konferenci po summitu NATO v Madridu.

Reklama

1. 7. 14:16

Turecko může ještě zablokovat rozšíření Severoatlantické aliance, pokud se nedočká vydání 73 osob ze Švédska a Finska, vzkázal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Článek

Po podepsání společného memoranda mezi Tureckem a dvěma skandinávskými státy na summitu v Madridu se rozšíření NATO zdálo hotovou věcí. Turecký vládce ale po skončení summitu řekl, že ho stále ještě může zablokovat.

Švédsko podle něj slíbilo vydání 73 lidí, kteří mají údajně vazby na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK) nebo klerika Fethullaha Gülena, jehož Erdogan obviňuje z organizace pokusu o puč v létě 2016.

„Dohoda nebude fungovat, pokud neprojde naším parlamentem,“ varoval Erdogan s tím, že pokud severské země nesplní své závazky vyplývající z memoranda, turecká vláda legislativu o rozšíření Aliance do parlamentu nepošle.

Vydávat do Turecka občany, které tamní režim podezřívá z terorismu, ale není jednoduché. „Švédské právo aplikují nezávislé soudy. Švédští občané vydáváni nejsou. Občané ze zahraničí mohou být na žádost jiných zemí vydáni, ale pouze v případě, kdy je to v souladu se švédským právem a evropskými konvencemi,“ citoval server Deutsche Welle prohlášení švédského ministra spravedlnosti Morgana Johanssona.

O vydávání lidí do zahraničí rozhodují soudy, ne politici

Podobně se vyjádřil i finský prezident Sauli Niinisto: „V konečném důsledku se vydávání děje na základě právního zvážení, které politici nemají právo ovlivňovat,“ řekl. I ve Finsku se soudy řídí tamní legislativou a mezinárodními dohodami.

„Hádám, že všechny tyto případy už byly ve Finsku vyřešeny. Nevidím důvod k tomu se jimi znovu zabývat,“ řekl finský prezident o případech, které zmínil Erdogan.

Se zcela jinými počty než Erdogan přišel o den dříve turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag, podle něhož vláda usiluje o vydání 21 osob ze Švédska a 12 z Finska. „Složky šesti členů PKK a šesti členů FETÖ (Teroristická organizace Fethullaha Gülena, pozn. red.) čekají ve Finsku, ve Švédsku 10 členů FETÖ a 11 členů PKK,“ upřesnil Bozdag.

Agentuře Anadolu také řekl, že po uzavření dohody s oběma státy o jejich vydání opět Turci zažádají a připomenou je. Erdogan už v minulosti obvinil obě země, zvláště ale Švédsko, z poskytování útočiště kurdským bojovníkům.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová řekla, že chce ve věci PKK s Tureckem spolupracovat více než dříve. I ona ale trvá na tom, že se její země řídí především svými vlastními zákony a mezinárodními konvencemi. Případné vydávání zahraničních občanů bude podle ní záviset na tom, jaké podklady k němu Turci předloží. V minulosti prý už turecká vláda o extradici lidí žádala – v některých případech úspěšně, ve většině ale ne. „Stoprocentně ale stojíme za dohodou (s Tureckem),“ citoval ji turecký deník Sabah.

Erdoganovo vystoupení na summitu v Madridu prorežimní tisk oslavoval jako vítězství: „Erdoganova rozhodnost a vize vůdcovství zajistily přijetí všech tureckých argumentů v boji proti terorismu,“ napsal komentátor provládního listu Sabah.

„V Evropě padají dvě bašty terorismu,“ uvedl list Yeni Akit. „Švédsko a Finsko přijaly požadavky Turecka“. Deník Milliyet zase dospěl k názoru, že „Turecko dostalo, co chtělo“.

Kritičtější byla nepřekvapivě Meral Aksenerová, šéfka opoziční Dobré strany: „Tato dohoda, kterou vláda podepsala bez konkrétního vývoje ve Švédsku a Finsku, je bohužel kompromisem, který není v souladu se zájmy naší země,“ řekla poslancům v parlamentu.

Německo už zahajuje ratifikaci

Text výše zmíněného memoranda nestanoví žádná konkrétní jména či počet osob k vydání. Píše se v něm, že Finsko a Švédsko budou řešit turecké „nevyřízené žádosti o deportaci nebo vydání osob podezřelých z terorismu urychleně a důkladně, s ohledem na informace, důkazy a zpravodajské informace poskytnuté“ Tureckem v souladu s Evropskou konvencí o vydávání.

Některé členské státy NATO se chystají rozšíření aliance ratifikovat co nejdříve. Například německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že jeho země zahájí proces ratifikace v parlamentu už tento týden a plánuje jej dokončit „velmi rychle“, napsal britský deník The Guardian. Přístupové protokoly by Finsko a Švédsko měly podepsat v úterý.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované